Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Vladan Ševčík (MZH)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 21 kandiduje Moravské zemské hnutí, do voleb ho vede Vladan Ševčík. Rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Když se dostanete do Evropského parlamentu, tak na jakou problematiku, pro vás jednu nejdůležitější, se chcete zaměřit?

Pro mě osobně je to energetika, která mě v dnešní době živí a kterou se dlouhodobě zabývám. Je to o tom, že chci prosazovat dlouhodobě udržitelný trend různorodosti v energetice, to znamená nejít jenom směrem k obnovitelným zdrojům elektrické energie, ale využít i možnosti jaderné energie, která nám tento přechod určitě umožní.

A co s tím chcete v Evropském parlamentu dělat? Víme, jak k jaderné energii přistupuje například Německo, jak k jaderné energii přistupuje česká energetická koncepce, tak co v tomto smyslu chcete dělat v Evropském parlamentu? 

Určitě hledat partnery. Protože víme, že Francie z velké části vyrábí elektrickou energii z jaderných zdrojů, stejně tak už se ukazují nové projekty ve Spojených státech, v Číně a podobně, kdy se staví další nové zdroje.

Promiňte, partnery pro co?

Partnery pro prosazení toho, že na křídlech jaderné energetiky jsme schopni přejít k obnovitelným zdrojům. Protože ve chvíli, kdy máme v České republice 50 procent výroby elektrické energie z uhlí, což je uhlíkatá technologie, u níž jsme se zavázali, že od ní odstoupíme, tak nemáme jinou alternativu. V obnovitelných zdrojích nejsme schopni toho krátkodobě dosáhnout.

Chcete dospět k tomu, že Evropská unie nařídí zemím něco, zjednodušeně řečeno, že Unie nařídí, aby se přes jádro dospělo v nějakém časovém horizontu k obnovitelným zdrojům? Takto tomu mám rozumět, to chcete prosadit v Evropském parlamentu?

Ne, prosadíme to, že nám tu jadernou energii nevezmou. To je opačný problém. Abychom zůstali s tou různorodostí, to znamená různé druhy zdrojů, aby se nestalo, že zůstaneme závislí na jednom zdroji, a v případě problémů s tím daným zdrojem by se mohlo stát, že nejsme schopni dodat energii pro firmy, pro domácnosti a podobně.

Evropská unie je ve stavu, kdy zakazuje jadernou energetiku?

Nezakazuje, ale na druhou stranu jsou tam jisté tlaky, aby byla jaderná energie vyřazena z energetického mixu jako energie, ze které by se nemělo vyrábět. A když vezmeme množství odpadu z jaderných elektráren, množství paliva, které se využívá v jaderných elektrárnách, tak je to naprosto nesmyslné, tuto cestu nevyužít pro příštích sedmdesát, sto let.

Ale zákaz nikdo nechystá, tedy zákaz jaderné energie.

Zákaz samozřejmě nechystá, ale tlaky tam jsou.

Jestli to není trochu boj proti něčemu, co není.

Je to otázka, kterou bych se chtěl zabývat. A tlak na, řekněme, vytěsňování jaderné energetiky samozřejmě je, ten je dlouhodobý. Je třeba na to reagovat dříve, než na to začnou tlačit v rámci Evropského parlamentu strany, které tu moc mají.

Když budete v Evropském parlamentu, ve které budete frakci, kde byste se chtěli usídlit?

Rádi bychom se usídlili v Evropské svobodné alianci, která je naším přirozeným partnerem a které jsme již dneska členy. Je to 48 stran a hnutí z celé Evropy, které se sdružily v Evropském parlamentu a které prosazují zvyšování podílu regionů na  evropské moci a posílení regionů na úkor státní struktury, ať už v daných zemích, tak v rámci Evropské unie.

Takže spolupráce se Zelenými, pokud se nemýlím.

Ano, i se Zelenými.

Ti nejsou problém pro vás.

Zelení nejsou problém, protože je to jedna ze stran, která Evropu také posouvá dál, je to proevropsky orientovaná strana a to my rozhodně jsme.

Referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie byste podporovali, či nepodporovali?

Referendum pro vystoupení si myslím, že není namístě, a určitě bychom ho nepodporovali.

Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z Evropské unie, než je současné stanovené datum 31. října? A za jakých okolností případně?

Nevěřím, že 31. října Velká Británie z Evropské unie odejde, a asi to skončí předčasnými volbami v Británii, protože už to tam je velice nahnuté. Ale každopádně jsem pro konsenzus, to znamená, aby Británie neodcházela poškozená a aby zároveň Evropská unie vyjednala dobré podmínky pro tři miliony Evropanů, kteří ve Velké Británii žijí. Aby vyjednali podmínky, aby to bylo win-win, ne že se na sebe budeme v uvozovkách dívat škaredě.

Jaké vyjednávání máte na mysli, vyjednávání o tom, co bude, nebo se ještě musí vyjednávat o tom, jak se odejde?

Jak se odejde, je velice jednoduché, ale jak to udělat. Velká Británie se skládá z několika zemí a víme, že v Anglii a ve Walesu vyhrály brexitářské strany a ty, které chtěly odejít z Unie. Ale Skotsko a Severní Irsko naopak mají proevropské tendence.

Jestli se má ještě znovu jednat o výstupové dohodě, to je jeden z problémů, Evropská unie říká nejednat. Jak se na toto díváte? Výstupová dohoda je pro vás hotová a Velká Británie si s ní musí nějak poradit, nebo se má ta dohoda otevřít?

Podle mě se dohoda ještě otevře a něco se posune, protože v patové situaci se dělá u každé dohody vstřícný krok, abychom se sešli na tom, co oba chceme.

Díval jsem se do vašeho programu, kde mimo jiné píšete, že velká územní samospráva má být svěřena nikoliv umělým krajům, ale tradičním zemím. To myslíte ve vztahu k celé Evropské unii?

Ano, rozhodně. Platí to i v rámci Evropské unie, protože myšlenka subsidiarity je o tom, ať už je to samospráva, či státní správa, tak je vždy na nejnižší možné úrovni, na které by se mělo rozhodovat. Čili ve chvíli, kdy mám nějakou obec, tak je nesmyslné, aby obecní projekty byly dotované z nějakého ministerstva 300 či 400 kilometrů vzdáleného, například zateplení nějakého úřadu. Ve chvíli, kdy budu budovat nějakou silnici druhé třídy, popřípadě nějakou dálnici, už je to na státu. Ve chvíli, kdy budeme řešit migrační politiku, zahraniční vztahy, tak je rozhodně lepší, když to přeneseme na úroveň Unie, která, řeknu, třeba 660 milionů Evropanů, respektive Evropská unie má daleko větší páky na jedenapůlmiliardovou Čínu, na Indii a podobně. Takže vyjednají lepší podmínky, než bychom si byli schopni my solitérně vyjednat.

Ano, to je princip subsidiarity, jak popisujete. Ale mířím k tomu, jestli má v tomto Evropský parlament něco dělat, případně nějakým způsobem tlačit na změnu územněsprávních členění jednotlivých zemí?

Rozhodně, z mého pohledu se mi líbí německý model, kdy země mají rozsáhlé pravomoci a pak tam nevznikají taková velká pnutí i vůči těm centrům, protože skutečně mají tu moc, kterou potřebují, pro to, aby měly moc nad svým územím, aby měly možnost ovlivňovat to, co se jich přímo týká. A pak to společné pošlou výš na stát a výš na Evropskou unii.

Měla by Česká republika přijmout euro?

Euro v dnešní společenské situaci ne. Ale jsem zastáncem eura, protože koruna je dnes na něm stejně závislá a my jen na bankovních manipulacích ztrácíme spoustu prostředků.

Jste spokojení s tím, jak se Evropská unie postavila k problému dvojí kvality potravin?

Myslím si, že i díky našim zástupcům tato otázka žije a jedině v rámci celoevropského konsenzu jsme schopni toto vyřešit. Ale samozřejmě jako zákazník nekupuji zboží, které by mělo horší kvalitu, než chci. Ale je samozřejmě špatné, a skoro bych řekl, že to je klamání zákazníka, když je ve stejném obalu jiná kvalita zboží. To už není na nějakou lehkou váhu.

Někdo právě říká, že Unie to nevyřešila vůbec, tento problém.

Unie to nevyřešila vůbec, ale myslím, že paní eurokomisařka Jourová se tomu věnuje.

A paní europoslankyně Sehnalová. A nejenom ony.

Postupuje to podle mě správným směrem. Je třeba spojovat lidi, kteří to vnímají jako problém, a posunout to dál. A já jsem pro, já jsem jeden z těch, kteří to podporují.

V programu máte napsáno i to, že nejste pražští papaláši, v Brně nebo Ostravě papaláši nejsou?

Nevím, jestli v Brně a Ostravě nejsou papaláši, ale tím je myšleno to, že všechno, co kolem Moravského zemského hnutí děláme, děláme naprosto transparentně, máme, řekněme, ty nejlepší úmysly posunout k lidem moc rozhodovat o věcech kolem sebe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 6 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 6 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 8 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 8 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami
Načítání...