Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Jaromír Štětina (ESO)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S volebním číslem 37 se o přízeň voličů uchází hnutí Evropa společně. Kandidátku vede Jaromír Štětina, mluvila s ním Barbora Kroužková.

Vy už jste europoslancem, pokud se dostanete tentokrát za ESO, jaké oblasti se budete především chtít věnovat? 

Budu se věnovat tomu, čemu jsem se pět let věnoval, to znamená zahraniční politice a branně-bezpečnostní politice. A chci být členem evropské lidové frakce, EPP, tam jsem už pět let. 

Spolu s dalšími českými kolegy. 

Je nás celkem sedm v české delegaci, kteří jsme v EPP. 

Udal jste oblasti poměrně široké, zkuste víc specifikovat, třeba bezpečnost – bezpečnost Evropské unie jako takové? Ochrana jejích hranic? Bezpečnost občanů, českých občanů? 

Ano, bezpečnost. Já jsem místopředseda výboru pro obranu a bezpečnost, takže to tam dělám a dělám tam hlavně východní politiku, politiku Ruska vůči Evropě, a tím se chci zabývat i dál. Kdysi jsem byl asi deset let zpravodajem v Moskvě, takže jsem se tam naučil porozumět ruské politice. Hlavní cíl, který mám v bezpečnostní politice, je zabránit tomu, aby se jakékoliv násilí dotklo naší země. 

Jak konkrétně? Zavírat hranice určitě nechcete. 

Určitě nechci zavírat hranice, ale já mám na mysli především onu ruskou politiku vůči Evropské unii. Poněvadž Ruská federace vede hybridní válku proti Evropské unii, informační válku. Vede těžký, dobře financovaný trolling a tomu já se chci věnovat a zabránit tomu. Cílem Ruské federace je rozložit Evropskou unii na prvočinitele, poněvadž je to velký politický, ekonomický i vojenský protivník. 

Přesto reálné hranice, ne třeba hranice na internetových sítích, Evropa chce a bude řešit, přistoupila už k nějakým návrhům, posiluje síly Frontexu. Řeší se ale stále bezpečnost těch zemí, které jsou vně, a to v souvislosti s migrací, což je obava občanů napříč Evropskou unií, která trvá, byť migrace do EU se snižuje. Jak řešit bezpečnost EU a její vnější hranice v tomto ohledu? 

Bezpečnost EU je ohrožena nejen z Ruské federace, ale právě nelegální migrací a proti tomu samozřejmě vystupuju stále. Tam je problém, že EU jasně říká, že chce vracet nelegální migranty, ale nemá kam. Poněvadž hlavní masa přichází z Afriky, zejména z Libye. A EU prostě ještě nezvládla svoji libyjskou politiku, poněvadž nedokázala dokončit občanskou válku v Libyi, takže tam v podstatě není s kým pořádně jednat. Jakmile občanská válka zmizí, tak je možné vracet nelegální migranty. 

Rusko jste zmiňoval, proto otázka na protiruské sankce. Česká republika se připojila s EU k prodloužení sankcí, ale zatím se neprohlubují. Souhlasíte s tímto stavem? 

Ano, neprohlubují se. Sankce samozřejmě jsou někdy i bezzubé, poněvadž bezzubé jsou i takzvané minské dohody, které mají ukončit válku na Ukrajině. Žádné kanony, děla a zbraně se nestáhly na určené perimetry. To znamená, že minská dohoda se stala vlastně mrtvou, ale působí pro to, abychom sankce uplatňovali. Každý půlrok u nás schvalujeme nové sankce proti Rusku, respektive je obnovujeme. 

Takovou pikantností před letošními evropskými volbami je Velká Británie. Po třech letech od referenda se Britové dozvěděli, že půjdou k evropským volbám. Řešit to a schvalovat různé dokumenty bude i Evropský parlament. Když tam budete, byl byste pro to, aby za určitých okolností Británie odešla dřív než – a to je poslední datum, co je ve hře – 31. října? Co je potřeba pro to udělat? 

Tak toho 31. října prosadil Macron, Britové chtěli ještě mnohem delší období. Myslím si, že je potřeba říci, že to hlavní stanovisko Evropského parlamentu i Evropské unie k brexitu je: litujeme, ale respektujeme. Co se mě týče, já bych byl samozřejmě nejradši, kdyby se referendum v Británii opakovalo, určitě by dopadlo jinak. 

Britové v předvolební kampani před třemi lety hodně řešili možnou reformu EU, mnozí říkali, že ztratili trpělivost s těmi sliby. Máme opět před volbami, opět všichni mluví o reformě. Jak si ji představujete vy? 

Já mám několik bodů, ty jsem si připravil. Především si myslím, že je potřeba po volbách vyměnit paní Mogheriniovou, která je nepsanou ministryní zahraničních věcí EU, i když se jí tak neříká, ona je komisařka. Kvůli tomu, že její politika vůči Ruské federaci je skutečně submisivní a ona nechápe, že nebezpečí z Ruska Evropu ohrožují. 

Další věc – já jsem eurofederalista a rád bych měl někdy v budoucnu Spojené státy evropské. Federace se opírá o tři základní prvky – společná měna, to znamená, že prosazuji já i Evropa společně co nejrychlejší přijetí eura. Potom je to společná zahraniční politika a společná obrana. Je to ovšem dlouhodobý proces. 

Další věc, která by se měla změnit – v EU se nejdůležitější bezpečnostní otázky přijímají konsenzem. A já si myslím, že už je to přežitá záležitost, že je potřeba, aby se hlasovalo buď prostou, nebo nějakou jinou většinou, jak to v demokracii bývá. 

To je vše k reformě Evropské unie? 

Ještě by tam byla spousta dalších věcí, ale tohle je to nejdůležitější. 

Jste pro případné rozšiřování EU? Mluví se o Ukrajině, Turecku, Černé Hoře, Severní Makedonii. 

Ukrajinu a ukrajinskou politiku dělám hodně, také mám u kamarádů v Evropském parlamentu, v našem výboru pro zahraničí, přezdívku Mistr Donbas. Poněvadž já jsem si jako novinář zvykl nevěřit ničemu, než co vidím na vlastní oči. Tak tam hodně jezdím, abych viděl, jak to tam bude vypadat. Evropská politika je skutečně slabá a je potřeba si uvědomit, že Rusko rozumí jenom silným protivníkům. 

Takže rozšiřování EU ano? 

Ano, zcela určitě. 

A když se bavíme konkrétně, tak o Ukrajinu ano? 

Ukrajina ano, ale to bude dlouhodobý proces, jako je Turecko. Dřív než Ukrajina teď přichází na řadu balkánské státy, včetně Srbska, které patří do EU. 

Politici nejen v těchto předvolebních rozhovorech vysvětlují, jestli europoslanec má vliv na to, jak zlepšit kvalitu života Čechů, co může pro občany České republiky udělat. Bavíme se o tom třeba v souvislosti s dvojí kvalitou potravin. Nakonec ale EU přijala směrnici, která nevede k definitivnímu zákazu a odkazuje spíš na národní státy, což se tady na ministerstvu zemědělství řeší a nejspíš se vyřeší nějakými novými zákony. Ale co udělat pro to znovu a ještě víc v Evropském parlamentu, když to lidem vadí? 

Já si myslím, že je potřeba změnit – ale to také bude dlouho trvat – znění článku v deklaraci o nekalých praktikách. Řeknu, jak zní a proč je potřeba ho změnit. Za nekalou praktiku považujeme, říká Evropský parlament, jakékoli uvádění na trh výrobku vydávaného za totožný se stejným výrobkem uváděným na trh v jiných členských státech, ačkoli takové výrobky mají podstatně odlišné složení či znaky. Tam o tom byla hádka, o to slovo „podstatně“. Byli tam i čeští poslanci, kteří hlasovali, že by měly být odstraněny všechny rozdíly. Ale já si myslím, že až budeme mít kupní sílu jako Němci, že ty rozdíly teprve půjde odstranit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Českem postupují bouřky, kvůli dešti mají hasiči stovky výjezdů

Českem prochází bouřky s vydatným deštěm. Hasiči měli od 15:00 do 22:00 hodin 370 výjezdů. Nejvíce jich měli ve Středočeském a Jihočeském kraji a v Praze. Na hranicích s Německem a Rakouskem je doprovází nárazy větru až sedmdesát kilometrů za hodinu. Na Benešovsku a v okolí Slap meteorologové evidovali úhrn srážek okolo 50 milimetrů za hodinu. Pražské potoky Botič a Rokytka dosáhly prvního povodňového stupně. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 3 hhodinami

VideoZamítl by je i Marťan, komentuje Vystrčil zákony vrácené sněmovně

Zákony vrácené tento týden Senátem sněmovně byly špatně připravené a podle horní parlamentní komory by fungování země škodily, řekl v Interview ČT24 předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nedostatky vrácených návrhů byly podle něj tak zjevné, že by předlohy „zamítl i Marťan“. Senátoři tento týden vrátili poslancům mimo jiné stavební novelu či znovuzavedení EET. Mezi dalšími tématy rozhovoru, který moderoval Jiří Václavek, byla třeba také role Senátu a jeho chystaná volební obměna, příprava státního rozpočtu či výročí srpnové okupace.
před 4 hhodinami

Pavel na pietě u Českého rozhlasu v Praze vyzval k obraně nezávislých médií

Nezávislá média patří k pilířům demokracie, řekl při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze prezident Petr Pavel. Vyzval k jejich obraně, až bude potřeba. Akcí na Vinohradské třídě si obyvatelé i politici připomněli 58. výročí zahájení okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Další vzpomínkové akce byly naplánovány i v Brně a dalších městech. Invaze začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, už první den při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty zemřely desítky obyvatel Československa.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřel skladatel Zdeněk Šesták, objevitel cítolibské školy

Ve sto letech zemřel v pátek dopoledne hudební skladatel Zdeněk Šesták, sdělil ČT autor skladatelovy biografie Viktor Bezdíček s odvoláním na jeho rodinu. Šesták patřil k významným osobnostem českého hudebního života. Byl autorem několika symfonií, houslových koncertů a smyčcových kvartetů. K jeho dílu patří také tvorba písňová a sborová včetně skladeb na latinské liturgické texty a texty biblické. Jako muzikolog měl zásadní podíl na objevení, zpřístupnění a popularizaci odkazu cítolibské skladatelské školy.
před 9 hhodinami

Do senátních voleb půjde 154 kandidátů, nejméně od roku 1998

K senátním volbám letos podle informací z registračních úřadů půjde 154 kandidátů, což je o osm desítek méně než při volbách před šesti lety. Zároveň je to druhý nejnižší počet v historii pravidelných obměn třetiny senátorů. Méně kandidátů o místa v horní parlamentní komoře bojovalo jen v roce 1998, kdy jich bylo 137. Lhůta pro registrace do senátních voleb, jejichž první kolo se uskuteční 9. a 10. října společně s komunálními volbami, v pátek skončila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Exnáměstek ÚVN míří k soudu kvůli padělání lustračního osvědčení

Státní zástupce obžaloval bývalého zaměstnance pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), který podle kriminalistů padělal lustrační osvědčení. Díky němu měl v minulosti získat vedoucí funkci spojenou s vyšší hodností a platem. Žalobce jej viní z padělání veřejné listiny, podvodu a pokusu o podvod. ČT to sdělil obvodní státní zástupce pro Prahu 6 Jakub Matocha.
před 9 hhodinami

Soud potvrdil tresty vězení v kauze pašování kokainu v dortech

Pražský vrchní soud potvrdil tresty odnětí svobody pro pět cizinců, kteří z Německa do Česka dovezli 32 kilogramů kokainu, zjistila ČT. Rozhodnutí je pravomocné. Soud rozhodoval o odvolání pěti lidí z původně osmičlenné skupiny, která organizovala dovoz drogy v dortech linkovými autobusy z Berlína na pražskou Florenc. Jednomu zkrátil vyhoštění, zbylá odvolání zamítl. Potvrdil tak mimo jiné osmiletý trest vězení pro hlavního organizátora gangu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.