Rozhovory s kandidáty do evropských voleb: Tomáš Franěk (SPR-RSČ)

Nahrávám video

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 11 kandiduje Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka. Do voleb ji vede předseda strany Miroslav Sládek, který má ale v současnosti chřipku. Na otázky Daniela Takáče odpovídal třetí muž kandidátky Tomáš Franěk.

Na jakou problematiku se chcete v Evropském parlamentu zaměřit především?

Pro náš úspěch je důležité, aby ti občané, kteří nevolí standardně nikoho, protože je Evropská unie nezajímá, přišli k volbám. Pro nás i pro tyto voliče je důležité v Evropské unii prosazovat zejména zájmy našich občanů, ne nadnárodních korporací a západního kapitálu, ale zejména našich lidí. Jedna z našich priorit dlouhodobě, už od 90. let, je bezpečnost občanů.

Jak se chcete na bezpečnost občanů zaměřit?

Zcela jednoznačně, co je v Evropské unii na závadu a velký problém, je to, že neexistuje jižní hranice EU, a když už, tak je děravá jako cedník, nebo spíše tam není. A vidíme, co se dnes a denně děje na západ od nás. Takže nelze říct, že máme zadrátovat hranice, to v žádném případě ne. Ale když není Evropská unie schopna svoji jižní hranici důsledně kontrolovat, tak by členské státy měly převzít kontrolu zpět pod své pravomoce.

Takže chcete prosadit, aby ochranu jižní hranice zařizovaly konkrétní členské státy?

Ne jižní hranice. Ale pokud jižní hranice neplní svůj účel, tak aby členské státy měly možnost sami si svoji hranici hlídat. Mluvím o té naší hranici, okolo nás. Ne že by Česká republika hlídala jižní hranici, to není dost dobře technicky možné.

To jsou dvě otázky. Za prvé nám někdo brání hlídat si svoji hranici? Něco jiného je hlídat hranice, jiná věc je uzavřít hranice.

To máte pravdu. Znova říkám, nemluvíme o uzavření, ale o kontrole.

Takže chcete kontroly na hranicích?

Ano. Já osobně vím, že je fajn přejet kamkoliv v rámci Evropské unie bez front na hranicích. Já se považuju za slušného člověka, myslím, že i naši voliči jsou slušní občané, a nikdo z nich, ani já, nemám problém vystát na státní hranici frontu, předložit pas a kvůli tomu zdržení ale mít jistotu, že zhruba víme, kdo se na našem území pohybuje.

Což ale možné je, ve vymezených případech a na určité období je možné zavést kontroly na hranicích. To evropská pravidla umožňují. Ale vy chcete, aby to tak bylo trvale? Aby Evropská unie nařídila – protože to budete prosazovat z pozice europoslance – ochranu národních hranic všem zemím EU?

Evropská unie to umožňuje za určitých podmínek, dočasně, pak to přináší ze strany EU nějaké represe.

A co chcete prosadit jinak? Aby Evropská unie nařídila kontroly hranic?

Aby to bylo a aby státy nebyly blokovány v tom, že to musí být za nějakých podmínek a dočasně, ale aby se státy mohly rozhodnout a říct si: jižní hranice nefunguje, tak si my sami hlídáme svoji hranici. Až bude jižní hranice fungovat, bude to jiná situace. Ale obávám se, že fungovat nebude.

Společnou ochranu jižní hranice byste řešil jak?

Tak tam v případě, že budeme dál členy EU, je potřeba tu hranici hlídat více. Jsou pro to mechanismy, ale když ty mechanismy nefungují, anebo ti, kteří mají hranici hlídat, pomáhají s neziskovými organizacemi legálně ty migranty na území do EU dovážet, tak je to bohužel opět špatně.

Frontex dováží do Evropské unie migranty? To je ta organizace, která má na starosti ochranu vnější hranice EU.

Je to organizace, která byla zřízena pro záštitu ochrany vnější hranice EU. Ale de facto dnes funguje tak, že hranici nechránila ani jeden den, ale ruku v ruce s neziskovkami pomáhá dovážet migranty. 

Jak pomáhá dovážet migranty?

Nepřímo pomáhá pašerákům lidí. Tahle organizace nevrátila ani jednu loď, ani jednoho migranta. Naopak té lodi pomůže dostat se do EU snáz.

Nezachraňuje životy na té lodi? Velí tomu mezinárodní námořní pravidla – jestliže jsou lidé v nouzi, tak jim jakékoliv plavidlo musí pomoci.

Samozřejmě, to je jedna věc, která je v pořádku. Ale druhá věc je, že ta loď doputuje do přístavu státu na jižní hranici Unie. A migranti místo, aby byli vráceni do země původu, tak jsou přerozdělováni a nuceni…

Migranti se nevrací do zemí původu? Když proběhne azylové řízení a rozhodne se, že nemají nárok?

Ale prosím vás, kolik se jich vrátilo? Konkrétní číslo si myslím, že neznáme. Ale když se podívám na ten celek, tak jaká část byla vrácena? Je to malá kapka v moři.

Do jaké frakce by se vaše strana v Evropském parlamentu chtěla zapojit?

Těžko se k nějaké frakci připojovat vzhledem k tomu, že je tam bohužel málo europoslanců, kteří hájí vyloženě svoje zájmy. Ale jsou tam, je potřeba s nimi navázat spolupráci a kontakt…

A případně vytvořit novou frakci? Nepřidávat se k žádné stávající?

Případně i vytvořit novou frakci třeba na kořenech nějaké stávající.

Kdo by vám byl blízký?

Diváci vědí, že náš předseda Miroslav Sládek je blízký přítel Jean-Marie Le Pena, takže tam názorově je podobnost, jsou tam nějaké sympatie…

Jste pro referendum o vystoupení Česka z Evropské unie?

Jednoznačně ano, občané by si měli sami rozhodnout, jestli za stávajících okolností chtějí v Evropské unii zůstat, či nikoliv.

Jste pro další prodloužení sankcí vůči Rusku?

Sankce neměly být vůbec zavedeny, takže ne že prodloužit, ale zrušit. Sankce nepřináší nic dobrého, zejména České republice. Náš trh vypadne, přestaneme do Ruska dovážet, pocítí to pouze naše podniky. A okamžitě tu díru na ruském trhu zaplní jiný stát, jiný podnikatel a odnesou to opět čeští zaměstnanci, čeští lidé.

Měla by Česká republika přijmout euro?

Jednoznačně ne, pokud přijmeme euro, my republikáni jsme jediná strana s potenciálem zamezit přijetí eura. Vystupujeme proti tomu dlouhodobě a občané to vědí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 20 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...