V Česku nyní žije přes 642 tisíc lidí s vážně nemocným srdcem, statistici ministerstva však předpokládají, že do poloviny století se počet může přiblížit milionu. Takovou vyhlídku se lékaři pokoušejí zvrátit pomocí prevence a včasného záchytu nemocných. Od ledna už běží screeningový program u praktiků, což ale přivádí do už tak přetížených kardiocenter a ordinací další pacienty. Podle odborné společnosti je bude nutné v systému flexibilněji přesouvat.
Smyslem screeningu je včasná diagnostika srdečního selhání. Praktičtí lékaři u rizikových pacientů hlídají v krvi hormon, který na problémy ukazuje.
Včas se potíž podařilo odhalit například u Antonie Kurešové v jejích tehdy 55 letech. Na začátku měla zánět, který způsobil srdeční selhání, což se projevilo mimo jiné obtížemi s dýcháním. Dostala speciální kardiostimulátor s defibrilátorem, k tomu léky a musí si hlídat životosprávu.
Na kontrole po půl roce v nemocnici Na Homolce Kurešovou čekalo EKG, měření tlaku, poslech a hlavně ultrazvukové vyšetření srdce. „Stažlivost srdíčka se výrazně zlepšila. Po patnácti letech léčby se téměř normalizovala,“ popisuje vedoucí kardiologické ambulance v FN Motol a Homolka Filip Málek, podle něhož pacientka žije plnohodnotným životem srovnatelným se zdravými vrstevníky. Stále pracuje, a dokonce i cestuje po celém světě. „Připadám si zdravotně daleko líp než před těmi patnácti lety, byť bych měla být věkově sešlá. Je mi sedmdesát a chlubím se tím,“ říká sama.
Růst úhrad
Problémy se srdcem lidé s lékaři řeší na třech úrovních, a to právě u praktika, v ambulancích a kardiocentrech, přičemž některá pracoviště jsou už teď přetížená. „Cílem je, aby pacient prostupoval systémem podle toho, jakou péči a jak intenzivní ji potřebuje. Pokud mu je léčba nastavena, měl by se vracet,“ vysvětluje místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Díky nové možnosti předepisovat některé léky na srdce se jednodušších případů ujímají praktičtí lékaři. „Pokud to jde u praktika, má to být u praktika. Naopak řešíme, jak rychle dostat do kardiologické ambulance pacienta, který se u praktického lékaře zhoršil,“ uvádí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Ačkoliv ale stoupá počet komplikovaných pacientů, nestoupají úhrady „tím správným způsobem“, míní předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Všechny strany se pak shodují, že je potřeba systém zefektivnit.
Podle Málka jde o osobní kontakt mezi pracovišti. Ten bude s neustále rostoucím počtem pacientů ještě více potřeba.
Tlak na zdravotní a sociální systém
Lidí s vážným onemocněním srdce a cév, kam patří srdeční selhání, prodělaný infarkt či mrtvice nebo voperovaný kardiostimulátor, přibylo za posledních deset let o třetinu. Pokud se přístup k prevenci nezmění, bude jich do roku 2040 o dalších 200 tisíc víc.
Důvodem je stárnutí, ale také pokrok v medicíně, která v současnosti prodlužuje život i pacientům v pokročilém stádiu. Takový vývoj by znamenal téměř zdvojnásobení nákladů pro zdravotní i sociální systém. Z nynějších 66 miliard korun by se cena za péči mohla při započtení inflace dostat až na 128 miliard. Výjimkou totiž nejsou ani nemocní v produktivním věku – například srdeční selhání má v Česku jako diagnózu 400 tisíc lidí, z nichž je skoro 60 tisíc mladších 65 let.
První pomoc
O životech lidí s náhlým srdečním selháním leckdy rozhoduje laické oživování. Ministerstvo i proto chystá projekt, který by měl stanovit skupiny, pro které by bylo absolvování kurzu první pomoci nově povinné. A sjednotit by se také mohla pravidla pro rozmístění přenosných defibrilátorů, kterých je v Česku skoro šest tisíc. Téměř polovina lidí se ale mylně domnívá, že použít ho může jen odborník.
Ostré nasazení defibrilátoru u zákaznice zažila před pěti lety třeba vedoucí prodejny Ivana Průžová z Frýdku-Místku. „Díky tomu, že tam jsou přesně dané jednoduché instrukce, to opravdu zvládne úplně každý. Až když záchranáři se zákaznicí odjeli, to na nás teprve dolehlo,“ popisuje.
Najít v případě potřeby nejbližší přístroj pomáhá i aplikace Záchranka v sekci Lokátor a AED. Ukáže, kde se poblíž defibrilátor nachází. „V reálu je třeba v první řadě po zavolání záchranky zajistit nepřerušovanou masáž srdce,“ apeluje ředitel aplikace Filip Maleňák. Podle něj je nutné určit člověka v okolí, který přístroj přinese.
Kde najít defibrilátor
Jednotná pravidla pro to, kde by měly přístroje být, v Česku nejsou. Ministerstvo se je na podnět koalice odborníků a pacientů bude snažit definovat. „Myslíme si, že je potřeba tomu dát systém, to znamená dostat automatizované externí defibrilátory na ta místa, kde mohou být užitečné,“ říká poradkyně ministra zdravotnictví pro urgentní medicínu Eva Smržová.
Defibrilátor lze podle člena výboru České resuscitační rady Petra Šťourače najít tam, kde „tryskají emoce nebo kde je větší koncentrace lidí ve vyšším věku“. „To jsou typicky nákupní centra, stadiony,“ sděluje. A jeho použití by se podle ministerstva mělo povinně učit i v kurzech první pomoci.
„Mělo by to zahrnovat všechny úrovně školství. Povinnost vzdělávání v první pomoci pro žadatele o zbrojní průkaz, pro žadatele o řidičské oprávnění,“ jmenuje Smržová. Stejně jako pravidla pro školitele. Na projekt teď resort hledá peníze. Pokud je najde, spustit by ho mohl nejdřív v roce 2028.
