Rostliny bez CO₂ nemůžou existovat, kritizoval Green Deal Blaško z Aliance za nezávislost ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proti přijetí eura!

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Aliance za nezávislost ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proti přijetí eura! Hynek Blaško (nestr.) má za jedno z nejdůležitějších témat voleb vystoupení Česka z EU i NATO. Kritizuje schválený migrační pakt i Green Deal. Pomoc Ukrajině, která čelí ruské agresi, by schvaloval v případě, že bude EU přesně vědět, kam všechny poskytnuté prostředky jdou.

Letos je to dvacet let od vstupu České republiky do Evropské unie. Jakých těch dvacet let bylo? Jak hodnotíte naše členství v EU?

Víte, ona ze začátku to byla velká euforie, jak Česká republika získá spousty výhod, ale ono se ukázalo, že tomu tak není. Evropská unie jde stále dolů a dolů, protože věci, které prosazuje a propaguje, a nutí státy, aby dávaly do svých právních norem, jsou prostě něco, s čím já osobně ani Aliance nemůžeme souhlasit.

S čím konkrétně nesouhlasíte?

Je to otázka toho tolik diskutovaného Green Dealu – zákazu spalovacích motorů, zákazu toho a tamtoho. Prostě je toho celá řada. Je potřeba si uvědomit, že Green Deal je ve své podstatě politická záležitost, to není věc, která by byla podložená vědeckými fakty a argumenty. Prostě jeden pán si vzpomněl, ráno se vzbudil a začal toto prosazovat u sebe a všichni to přijali jako fakt.

Kterého pána máte na mysli?

Já mám dojem, že to byl pan (Frans) Timmermans, ne? No, to je jedno, prostě jeden z nich. Vezměte si druhou věc – CO2 – my se máme dostat v podstatě na úplně nulové hodnoty v produkci CO2, ale co ti naši chudáci rostliny? Rostlina bez CO2 nemůže existovat. No a další, to jsou věci, které nám jsou proti mysli, například Euro7 – normální člověk, když si přečetl věci kolem toho, ta technická data, tak zjistil, že to auto je buď nevyrobitelné, nebo obyčejnému člověku naprosto nedostupné. Se podívejte v Praze v ulicích – tisíce, statisíce aut, ráno, večer, v poledne, kdykoliv – kolony kamkoliv chcete jet.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejzásadnější?

Zaprvé chceme pracovat na tom, aby se vytvořily podmínky pro vystoupení České republiky z Evropské unie. Zadruhé připravit podmínky, abychom odešli i z NATO, protože to pro nás nemá význam. A zatřetí otázka migrace. Nebudu tady říkat heslo, že zastavíme migraci a podobně, ale prostě že ten migrační pakt je podle našeho názoru skutečně jenom to, že se vytvořilo něco, aby něco bylo. Ale nic to neřeší ve své podstatě.

Čili vy bystě chtěli dosáhnout nějakých změn v tomto migračním paktu?

Bylo by to vhodné. Jestliže tady budou stále pro ty migranty tak perfektní ekonomické podmínky, tak sem budou pořád chodit. Ale jestliže začneme uvažovat o tom, že by se tyto ekonomické podmínky měly změnit tak, aby ta věc s tím, že oni si myslí, že se tady budou mít jako v ráji a nebudou tomu muset nic věnovat. Ta atraktivita by tím pádem skončila, a určitě by skončil i takový obrovský tlak na jižní státy jako Itálie, Řecko.

Co konkrétně by se tedy mělo v migračním paktu změnit?

Mělo by se změnit především to, že migranti, pokud chtějí sem jít, musí prokázat svoji totožnost. Oni zahazují pasy a vykládají, že jsou z Afghánistánu nebo ze Sýrie, nebo že jim je patnáct let, a ono jim je pomalu třicet. Takže pokud nebude mít platný doklad, měl by být umístěn do toho tábora a odsunut z území Evropské unie, bez pardonu. Tyto věci se v migračním paktu prostě neřeší.

Další věc je ta, že Frontex jako organizace, která má na starosti ochranu vnější hranice, tak ten by měl mít právo, že pokud se blíží do výsostných vod třeba Itálie plavidla, která převáží migranty, tak by je měli otočit a vrátit je zpátky do Libye. Za další, že by se mělo po vzoru Austrálie vejít v usilovné jednání s těmi zeměmi, přes které migrační proud jde, aby se vytvářely podmínky tam, aby přes to moře nešli, to je zásadní věc. Po tom bychom měli důsledně jít, jestliže to nebude, oni sem pořád půjdou, pořád pro ně budeme atraktivní. Statistiky hovoří jasně – minimálně 95 až 99 procent těch lidí jsou ekonomičtí migranti.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině, a pokud ano, jakým způsobem?

Ta agrese Ruska vůči Ukrajině je záležitost, která způsobila obrovské problémy ve státech Evropy, nejen Evropské unie. Domnívám se, že dneska už ve své podstatě kdo věří tomu, že Ukrajina zvítězí, i přesto, že se tam valí neskutečné množství prostředků, zbraní a finančních prostředků... Například u toho Charkova, na Novinkách nebo na Seznamu se objevil článek...

Promiňte, ale utíkáte mi z otázky. Já jsem se ptal, jestli by EU měla pomáhat Ukrajině, a pokud ano, jak?

Ale za těchto podmínek, které tam jsou, by měla kontrolovat to, co tam dává, jakým způsobem je to využíváno. Teď se vrátím k tomu, jak jste říkal, že vám utíkám, já vám neutíkám. U Charkova měli budovat opevnění, aby ruská vojska neměla šanci. Několik miliard hřiven tam, psali v tom článku, na to bylo vyčleněno. A není tam vůbec nic, miliardy zmizely jak mávnutím kouzelného proutku. Čili to znamená, že i my i Evropa jsme se podíleli na těch prostředcích, které měly být vynaloženy na toto. A prostě my jim dáváme bianco šek a oni si s tím dělají, co chtějí, ale my to nekontrolujeme.

Čili pomoc ano, ale kontrolovaná?

Ale musí to mít nějaké mantinely. A za další, znovu říkám, že podle mého názoru, pokud si někdo myslí, že dokáží dneska porazit Rusko, které spolupracuje s Čínou a dalšími světovými..., to nejsou žádné malé země, to je prostě normální naiva. Jenom Čína, jakými prostředky disponuje, Indie, Brazílie a další státy, které se v tom... A dneska říkám, že by bylo potřeba, aby se ty hlavní světové mocnosti, nejenom Spojené státy, které si myslí, že ony budou pořád tím klackem, aby se konečně domluvily a donutily obě strany, aby zahájily mírová jednání. Mírová jednání nejsou totéž co mír, mírová jednání je okamžité zastavení palby a diplomatické vyjednávání podmínek, za jakých ta agrese Ruska skončí.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne, proč?

Já si myslím, že dneska už je to v takovém stavu, že je potřeba rozšiřování Evropské unie zastavit, a už vůbec ne brát do Evropské unie státy, které jsou odlišné nám v náboženských otázkách, které mají úplně diametrálně odlišné podmínky, než je obvyklé ve státech Evropské unie nebo v Evropě jako takové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 49 mminutami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 1 hhodinou

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 hhodinou

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 2 hhodinami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 11 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 11 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 13 hhodinami
Načítání...