Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.
Zářijové katastrofální povodně způsobily obrovské škody. Odpovědnost za nebývalý rozsah následků přitom podle některých zástupců nejpostiženějších měst a obcí Moravskoslezského kraje nese stát. Viní jej, že včas nevybudoval protipovodňová opatření, která by majetek místních lidí, firem i úřadů ochránila. A to i přesto, že o jejich potřebě věděl déle než čtvrt století, kdy zemi řídily vlády premiérů z ČSSD, ANO i ODS.
„Tady jednoznačně selhal stát, protože je to on, kdo tato povodňová opatření připravuje. Je to vina nejen legislativy, ale je to vina i celého managementu státu,“ je přesvědčený starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti). Podle místostarostky obce Zátor Jiřiny Míčkové (SNK) za situaci nese zodpovědnost státní podnik Povodí Odry. „Je to chyba státu, jednoznačně. Je to selhání legislativců napříč politickým spektrem v posledních pětadvaceti letech,“ kritizuje primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS).
Primátor Opavy, starosta Krnova nebo místostarostka těžce poničené obce Zátor proto nyní zvažují podání žaloby, kterou by se domáhali určení konkrétního viníka a úhrady obrovských škod nad rámec státní pomoci.
„Máme to dnes u právníků, protože nemůžeme takovéto důsledky sanovat sami. Právníci hledají, koho budeme žalovat. Kdo toto způsobil, na koho se to město může obrátit,“ informoval primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). Míčková doplnila, že situaci bude probírat ještě s dalšími obcemi. Hradil potvrdil, že možnost podání žaloby na stát na stole je.
Tento krok nevylučuje ani primátor Ostravy. Povodně tam způsobily miliardové škody kvůli protržení hráze, která město měla před povodní chránit – ve správě ji má už zmíněné Povodí Odry. „Budeme se chtít podívat i do těch projektů, jestli stav odpovídá tomu, co je v těch projektech. Pokud bychom přišli v téhle fázi na to, že ne, tak samozřejmě pak i ta žaloba může být na stole,“ nastínil Dohnal.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ČT sdělil, že o možném zahájení právního procesu proti státu informace nemá. „V tuto chvíli jsme schválili pro letošní rozpočet třicet miliard na obnovu toho území, deset pro rok příští. Uvidíme, zda to bude stačit,“ sdělil.
Povodně byly ničivější než v roce 1997
Ničivé povodně postihly Česko přesně před měsícem – o víkendu mezi 13. a 15. zářím vystoupaly hladiny řek do rekordní výše po několikadenních intenzivních deštích. „Nám tady spadlo dvakrát tolik, než máme historicky naměřeno kdykoliv v září v minulosti,“ sdělil klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě Radim Tolasz.
Mimořádně silné srážky přitom nejvíce zasáhly pohoří Jeseníků, celkově tam napršelo asi 600 miliard litrů. Kůrovcem postižené pohoří nemohlo stamiliony kubíků vody zadržet, a ty se tak valily dolů, do obydlených oblastí.
Povodeň ničila majetek lidí a brala životy už v samotných horách. Největší devastaci však přinesla městům a obcím, které leží na řece Opavě. Většina z nich přitom zažila katastrofální povodeň už v roce 1997 a od té doby čekala na opatření státu, která je ochrání. Dosud se nedočkala. Letos, stejně jako před 27 lety, tak velká voda znovu zpustošila obec Zátor na Krnovsku. „Viděla jsem rysky devadesátého sedmého, 2024 je o sto procent horší. Domy jsou v demoličním stavu, také infrastruktura, komunikace i sítě – elektřina, plyn, vodovody jsou opravdu zničené,“ vypočítala místostarostka obce.
Obec odhaduje škody v řádech stamilionů. Za oběť povodním zde už padlo několik budov, další – v součtu více než dvacet – na stržení čekají. Povodeň znovu bořila majetky i v sousední obci Brantice a opakovaně zatopila i téměř třicetitisícový Krnov, který leží jen asi o osm kilometrů níže po proudu řeky.
„Škody v Krnově budou určitě ve vyšších jednotkách miliard, minimálně,“ odhadl Hradil. Miliardy si vyžádá odstranění následků i v sedmdesátitisícové Opavě, kam povodeň přišla právě od Krnova. Slezská metropole byla letos zasažena hůře než v roce 1997. Do existenčních potíží se dostali i mnozí lidé v ostravských obvodech Přívoz, Mariánské Hory a především Nová Ves. Voda, která se přihnala od Opavy tam zatopila domy až po střechy.
Škody způsobilo protržení hráze
Zkázu Ostravě přivodila hráz na soutoku řek Odra a Opava, od které lidé čekali, že je před povodní ochrání. Zábrana však náporu tisíců tun vody neodolala, zřítila se, a divoké řece tak otevřela cestu do města, kde živel napáchal škody odhadem za více než deset miliard. „Kdyby nedošlo k protržení hráze, tak škody ve městě by byly desetinové,“ míní primátor Ostravy Dohnal.
Za hráz nese odpovědnost Povodí Odry, jak poznamenal starosta městského obvodu Ostrava - Nová Ves Tomáš Lefner (SNK pro Novou Ves – LIST). Státní podnik zodpovídá ale i za veškerá vodní díla a toky, které má ve své správě, a to včetně budování protipovodňových opatření. V důsledků ničivých povodní z roku 1997 pověřila vláda právě Povodí Odry, aby na řece Opavě, konkrétně v obci Nové Heřminovy, postavil přehradu. Ta měla ohrožené území před ničivými povodněmi ochránit.
„Kapacitně je plánována na nějakých patnáct milionů kubických metrů, je to čistě dílo protipovodňové, to znamená, že s ním lze manipulovat výrazně lépe, než pokud jde o dílo vodohospodářské, tedy zdroj pitné vody a podobně,“ uvedl ministr Výborný.
Přehrada měla stát již čtyři roky
Rozhodnutí vlády o výstavbě padlo již v roce 2008. Podle původních plánů mělo Povodí Odry přehradu postavit do roku 2020. Dnes, tedy 27 let od předešlých katastrofálních povodní, se zde však ještě ani nezačalo stavět a rozsáhlá území okolo nebezpečné řeky jsou tak stále nechráněná. „Je to trestuhodné selhání státu v kombinaci se všemi, kteří tomu kladli odpor,“ poznamenal Výborný.
Ministr zemědělství zmínil, že v rámci toho, co umožňuje právní řád, mohly organizace, jako jsou Děti země, Hnutí Duha nebo bývalé vedení Nových Heřminov stavbu tak dlouho zdržovat, že se termín nestihl.
Obyvatelé Nových Heřminov skutečně od počátku bránili své domovy a radnice výstavbu přehrady všemožně blokovala. Podle někdejšího starosty Ludvíka Drobného (SNK) však obec nebyla výhradně proti přehradě, pouze po Povodí Odry žádala, aby státní podnik vyhodnotil i jiné varianty řešení.
„Vždycky jsme zdůrazňovali, že jestliže vzejde z debaty odborníků názor, že nejlepší variantou je přehrada, tak jsme připraveni respektovat ten názor a spolupracovat na stavbě,“ tvrdí Drobný. Dodal, že „za celé ty roky ani jedinkrát nedali najevo nějakou snahu se s námi o tomhle bavit. Prostě my si to postavíme i bez vás a vy přijdete o ty kompenzace. To bylo jediný jejich argument,“ podotkl.
Výborný obvinil Hnutí Duha
Ze stejných důvodů proti přehradě roky vystupovaly i nevládní organizace, především Hnutí Duha. Aktivisté záměr opakovaně veřejně kritizovali a v obci spolupořádali každoroční protestní hudební festival.
Když v lednu 2021, tedy 24 let od předešlých povodní, zahájil stavební úřad klíčové územní řízení, které je základním povolením pro výstavbu přehrady, aktivisté vstoupili do povolovacího procesu a od té doby podali několik námitek a odvolání. Od ministra zemědělství si tím vykoledovali obvinění, že je to právě Hnutí Duha, kdo je odpovědný za to, že přehrada nestojí.
Koordinátor Hnutí Duha Jeseník Ivo Dokoupil se proti obvinění ohradil. „Ani jsme to zavinit nemohli, protože celých těch předchozích x let stát nedělal skoro nic. A teprve v roce sedmnáct podal žádost o územní povolení. Opět se dalších pět let nic nedělo, že jo?“ nadhodil.
Kdyby odvolání nebyla, stát je nemusí řešit, míní ministr
Podle Výborného však vinu nesou ti, kteří se neustále odvolávali a ti, kteří akci bránili. Dokoupil namítl, že stát má na vyřízení připomínky maximálně šedesát dnů, ačkoliv v tomto případě mu to trvalo několik let. „To zdržování je na straně státu a vlastně se tímto způsobem jaksi střílí do nohy,“ poznamenal. Ministr však trvá na tom, že kdyby žádná odvolání nebyla, stát by je vůbec nemusel řešit.
Primátor Opavy Navrátil se nedomnívá, že by ti, kteří podávají odvolání, byli hlavními viníky. Podle něho jsou to účastníci jako kdokoliv jiný. „Já jako fyzická osoba můžu být účastníkem řízení, když do toho dám námitku. Prostě se s tím musí vypořádat. A zase se vracíme na začátek. Jednoduchá legislativní úprava,“ zmínil.
Podávat připomínky a odvolání do majetkoprávních záměrů státu zákony umožňují. Je chybou úřadů, pokud se s nimi nedokáží vypořádat v zákonných lhůtách. Komplikuje to i nedokonalá legislativa, která ani u strategických staveb neumožňuje úředníkům pružně se vypořádat s odpůrci. Že odpovědnost za mnohaleté zdržení výstavby heřminovské přehrady nese stát, je však patrné i z časové osy příprav. „Když se podíváte na tu časovou osu za 27 let, tak mám pocit, že pomalejší už to snad být ani nemohlo,“ poznamenal starosta Krnova Hradil.
Přehrada stále nemá povolení k výstavbě
Nejprve politikům trvalo dlouhých devět let od předešlých ničivých povodní, než záměr přehrady v roce 2008 vůbec schválili. Posouzení stavby na životní prostředí, takzvaná EIA, bylo vydáno o další čtyři roky později. Povodí Odry pak začalo vykupovat potřebné pozemky a budovy, žádost o územní rozhodnutí ale podalo až na konci roku 2017 a další roky odstraňovalo její nedostatky. V té době přitom měla výstavba přehrady už probíhat a nyní měla už čtyři roky stát. Zatím však nemá ani povolení k výstavbě.
„Průtahy byly opravdu dlouhé a legislativa nebyla dobrá. Místní byli proti, pomalu rozhodovaly úřady, také se dlouho čekalo na územní plán. Tam je celá řada zpoždění,“ připustil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pořadu ČT Zkraje. Generální ředitel Povodí Odry Jiří Tkáč kontruje, že od roku 1997 udělali v podstatě vše, co se dalo. „Ten hlavní prvek tam není,“ přiznal.
Podnik postavil několik dílčích staveb na ochranu proti záplavám, ale – nejen, že hlavní prvek, tedy přehrada, dosud nestojí, vybudována navíc nebyla ani řada protipovodňových opatření, která byla plánována právě v zasažených obcích Zátor a Brantice a v Krnově.
„Některá ta opatření dává smysl budovat až v okamžiku, kdy budou stát Nové Heřminovy. Když je vybudujete dřív a přijde voda (…), tak ty protipovodňovky najdete v Polsku,“ upozornil Výborný.
Takové tvrzení však odporuje původnímu vládnímu záměru a schválenému harmonogramu prací. Podle něj mělo být v postiženém Zátoru, Branticích i Krnově upraveno koryto řeky, zvýšeny mosty a vystavěny protipovodňové zdi ještě před zamýšleným dokončením přehrady. A potvrzuje to i dokument samotného ministerstva zemědělství, který resort před šestnácti lety předložil vládě.
Výborný namítl, že resort se nikdy nedostal do okamžiku, kdy by bylo vydáno alespoň územní rozhodnutí. Podle něj má smysl upravovat tok až v okamžiku, kdy je jasné, že přehrada bude skutečně stát. S tím ale nesouhlasí starosta Krnova Hradil.
Mluvčí Povodí Odry se odmítla vyjádřit
Zborcená hráz, která přinesla zkázu části Ostravy. Přehrada, která měla stát, ale její výstavba dosud ještě ani nezačala. Chybějící protipovodňové úpravy v těžce zasažených místech. To vše je odpovědností státního podniku Povodí Odry. Jeho mluvčí nejprve přislíbila, že se k problematice vyjádří. Den před natáčením Reportérů ČT však rozhovor zrušila. Uvedla, že se jedná o rozsáhlé a odborné téma, které by v pořadu bylo prezentováno zkratkovitě. Výborný se nechal slyšet, že odmítnutí zástupce státního podniku komunikovat není v pořádku.
