Reportéři ČT: Hra o miliardy. Policie prověřuje Křetínského skládkovou firmu AVE

Nahrávám video
Reportéři ČT: Hora peněz
Zdroj: ČT24

Loni v prosinci prošel Poslaneckou sněmovnou zákon, který jde na ruku skládkovým společnostem včetně AVE jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského. Jeho společnost totiž podle podezření České inspekce životního prostředí dlouhodobě obchází zákon o odpadech, který určuje platit za skládkování vysoké poplatky. Jsou to v úhrnu miliardy korun, o které přichází města i stát. Loňským zásahem poslanců i ministerstva životního prostředí se skládkovým firmám staré dluhy odpouštějí. Případem, který nese znaky politického lobbingu, se zabývá i policie. Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.

Na miliardové úniky v souvislosti s podnikáním společnosti AVE upozornila radnice v Čáslavi. Firma tam od roku 2012 vlastní velkokapacitní skládku nebezpečných odpadů. Naváží jich tam tolik, že na okraji města vznikla ze smetí malá hora.

Případem se již začala zabývat i Národní centrála proti organizovanému zločinu. Krácení poplatků je totiž trestným činem. Skládkové firmy mají povinnost při ukládání odpadů odvádět obcím i státu poplatky za komplikace, které jim skládka způsobuje i jako kompenzaci za znečištěné životní prostředí.

„Skládky jsou právě proto zatíženy vysokými poplatky, aby to byla ta poslední možnost, jak se zbavit odpadu,“ řekl pro ČT mluvčí České inspekce životního prostředí Jiří Ovečka.

AVE však placení poplatků roky obcházela. Letos v březnu, dosud bez vědomí médií a veřejnosti, policisté provedli zásah, během něhož na několika radnicích a úřadech zajistili dokumenty a vyslechli svědky.

Ztráta až čtyř miliard z veřejných peněz

Zákon umožňuje ukládat na skládku i odpady osvobozené od poplatků, ale jen pro potřeby technického zabezpečení skládky. Například hlínu pro zpevnění cesty. Až do konce loňského roku mohlo být takto uloženo maximálně dvacet procent veškerých ročních odpadů. Firma AVE však jako materiál osvobozený od poplatků vykazovala většinu navezeného odpadu.

„Zůstali jsme v šoku, když jsme zjistili, že až 91 procent odpadů, které skončily na skládce, nebylo zpoplatněno,“ komentuje situaci starosta Čáslavi Vlastislav Málek (Čáslav pro všechny).

Například v roce 2019 společnost AVE na tuto skládku v Čáslavi uložila více než 400 tisíc tun odpadu, které navezlo přibližně patnáct tisíc nákladních vozů. Městu však odvedla poplatky pouze za 35 tisíc tun. Výše nezaplacených poplatků se rok od roku zvyšovala.

V roce 2012 podle údajů čáslavské radnice jí firma AVE neuhradila 85 milionů korun a Státnímu fondu životního prostředí téměř 150 milionů. O čtyři roky později už neuhrazené poplatky dosáhly dvojnásobku a v roce 2019 dokonce AVE připravila město o 326 milionů a Státní fond životního prostředí o více než půl miliardy. Dohromady jde za osm let téměř o čtyři miliardy korun neodvedených poplatků městu a státu.

Pokuty za odpad nejen v Čáslavi

Že Křetínského AVE dlouhé roky obcházela zákon, ukazují i zjištění České inspekce životního prostředí. Za nezákonnou evidenci odpadů a neodvádění poplatků uložila společnosti AVE v letech 2013 až 2018 nejméně jedenáct pokut v celkové výši přes deset milionů korun. Navíc firmu donutila doplatit více než 107 milionů na účet pro rekultivaci skládek. Zjištění se týkají nejen Časlavi, ale i dalších lokalit, jako je Jindřichův Hradec, Mšeno, Hořovice a další.

„Téměř každá společnost hledá cestičky, jak obejít nebo snížit poplatky. Ale v takovém rozsahu jako u firmy AVE jsme se nikdy s ničím takovým nesetkali,“ řekl mluvčí inspekce Ovečka.

AVE kauzu odmítá komentovat. Před úřady se však brání, že za odpad nad maximální limit dvaceti procent firma nemusela vybírat a platit poplatky, protože většinu smetí znovu využívala.

„Dělali jsme z odpadů takzvané konstrukční prvky. To znamená, že jsme je používali na stavbu cest, vyráběli jsme svršky a tak dál,“ ohradil se tehdejší jednatel AVE Roman Mužík.

Nižší ceny i zbavování se konkurence

Podle České inspekce životního prostředí to není pravda, protože šlo ve skutečnosti o běžný odpad, který firma AVE převzala od svých zákazníků. Tím, že vyinkasovala peníze pouze pro sebe a ne už pro obce a stát, měla nižší ceny.

„Tím se zbavovala konkurence, protože nabízela daleko výhodnější podmínky pro ty, co likvidovali odpad,“ dodal Ovečka.

Čáslavská radnice navíc kontrolou dokumentů od AVE zjistila, že i když firma Daniela Křetínského poplatek od zákazníků vybrala, tak jej městu v mnoha případech neodvedla.

Nárok na odškodnění

Poplatky podléhají po třech letech promlčení. Když Čáslav přišla na to, kolik peněz takto ztratila, obrátila se na Krajský úřad Středočeského kraje s žádostí o doměření poplatků alespoň za roky 2016 až 2019. Svůj nárok spočítala na skoro 950 milionů korun. Stejný krok podnikl i Státní fond životního prostředí.

Loni v březnu se Čáslav dočkala prvního dílčího vítězství. Krajský úřad vydal několik rozhodnutí, v nichž městu přiznal zhruba 160 milionů korun na poplatcích za rok 2018. Skoro 130 milionů z toho měla zaplatit firma AVE, která do Čáslavi odpady navážela.

Město tehdy o úspěchu informovalo na tiskové konferenci, na níž vystoupil i jednatel Křetínského firmy. „Ta kauza je zpolitizovaná. Vychází z nesprávného věcného posouzení zákona o odpadech a maximálně nás poškozuje. Ztráty počítáme do desítek milionů a až si spravedlnost najde svoji cestičku, a ona si tu svoji cestičku, pane starosto, najde, tak v ten moment my budeme požadovat kompenzaci ztrát, které jste nám způsobil,“ vzkázal Mužík starostovi Čáslavi. Pak se vývoj případu zásahem politiků zcela otočil.

Pozměňovací návrh znemožnil zpětné vymáhání

Vloni v prosinci schválili poslanci ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a SPD nový zákon o odpadech i s pozměňovacím návrhem, který obcím, městům a Státnímu fondu životního prostředí znemožňuje poplatky zpětně vymáhat.

Proti zákonu se však postavilo přes dvacet senátorů v čele s Ladislavem Kosem z Hnutí pro Prahu 11. V březnu podali návrh k Ústavnímu soudu na zrušení dvou jeho odstavců, které vymáhání ztěžují. Podle senátorů je tato část zákona neústavní, protože zpětně zasahuje do práv příjemců poplatků.

Kdo to všechno zaplatí?

Kdy se bude návrhem senátorů Ústavní soud zabývat, zatím není zřejmé. I kdyby problematická ustanovení zákona zrušil, radnice v Čáslavi ani v dalších městech vyhráno nemají. Do kauzy totiž zasáhlo Ministerstvo životního prostředí.

Společnosti AVE pomohlo na úkor státu a obcí. Zrušilo rozhodnutí krajského úřadu, jenž firmu AVE zavazovalo vyplatit Čáslavi skoro 130 milionů za rok 2018. Navíc vydalo stanovisko, které stejně jako poslanecká novela bere obcím možnost vymáhat poplatky zpětně, pokud je provozovatel skládky sám nevyměřil.

Ministerstvo životního prostředí situaci komentovalo tak, že neznemožňuje vybírání poplatků. „Pouze říkáme, jakým způsobem by se kraje měly postavit k tomu, když provádí šetření,“ vyjádřila se pro ČT náměstkyně ministra Berenika Peštová.

Ministr Richard Brabec za ANO nejprve rozhovor přislíbil. Když si však jeho mluvčí vyžádala dotazy předem, nakonec se rozhodl vyjádření na kameru neposkytnout. Mluvčí pouze poslala redakci Reportérů ČT dlouhý e-mail. V něm vysvětluje, že ministr sice s pozměňovacím návrhem nesouhlasil, ale zpětně vymáhat poplatky v zásadě nelze. Kdo tedy bude platit zákonem stanovený poplatek tak není vůbec jasné.

„Jsem přesvědčený, že stát nemá snahu, aby tuto situaci vyřešil,“ uzavírá starosta Čáslavi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 10 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...