Před dvěma roky česká armáda začala pořizovat stovky nových osobních terénních aut. Přestože jsou pro vojáky hlavním dopravním prostředkem, ministerstvo obrany dodnes nemá uzavřenou smlouvu na jejich servis a opravy. Resort ale nemá vyřešený servis ani u daleko dražší a sofistikovanější techniky – u izraelských radarů MADR za tři a půl miliardy objednaných už v roce 2019, ani u čerstvě podepsaného nákupu švédských bojových vozidel za téměř šedesát miliard korun. Tématu se věnovali Reportéři ČT, konkrétně Ondřej Stratilík.
„Rizika jsou ohromná a stát by se do takových situací vůbec neměl a taky nemusel dostávat, pokud by správně definoval na začátku zadání,“ je přesvědčený prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. S tím, že měly být smlouvy na servis vyřešené s předstihem, souhlasí i vedoucí analytik Transparency International ČR Marek Chromý.
Nová terénní vozidla začali čeští vojáci přebírat předloni v létě. Doteď jich mají téměř dvanáct set. Původní nadšení z masivní modernizace ale v poslední době mizí. Kvůli závadám na autech.
Armádní řidička Michaela Morávková například popisuje, že v případě nehody je třeba kontaktovat přímo Toyotu a oprava vozidla pak klidně trvá i měsíc. Při nákupu terénních aut se totiž znovu zopakoval problém, který doprovází téměř každou větší armádní zakázku. I když ministerstvo obrany nakupuje novou techniku za desítky miliard korun, smlouvy na její servis a údržbu chybí.
Důsledkem tak je, že už několik desítek nových vojenských toyot zůstává nepojízdných. Nemá je kdo opravit. Rámcová dohoda za desítky milionů korun totiž stále není uzavřena. Samotný nákup vozidel až za dvě miliardy korun byl přitom podepsán už v roce 2020 během ministrování Lubomíra Metnara (za ANO). Když se nyní Reportéři ČT chtěli Metnara zeptat, proč spolu s pořízením aut rovnou neřešil i jejich servis, neodpověděl.
Smlouva na servis leží u antimonopolního úřadu
Současné vedení ministerstva obrany chtělo komplexní smlouvu na servis uzavřít loni. Jenže u antimonopolního úřadu ji napadla společnost Glomex MS. Postup ministerských úředníků tedy kritizuje firma, která toyoty české armádě dodává.
Společnost Glomex MS tvrdí, že konkurenční vítězná firma nemá dostatečné kapacity pro opravy stovek armádních toyot. Vrchní ředitel Sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka si ale stojí za tím, že postupoval správně – podle něj totiž existuje široká škála firem, které mohou servis autům poskytovat.
Ale protože je zakázka už několik měsíců u antimonopolního úřadu, resort ji nyní nemůže podepsat. Problém se ovšem týká i další a současně pokročilejší armádní výzbroje. Už letos v únoru Reportéři ČT upozornili na to, že problematické je i zavádění izraelských radarů MADR za 3,5 miliardy do výzbroje české armády. Nejenže se řeší zpoždění v jejich dodávkách do České republiky, ale velmi dlouho také trvalo, než vůbec splnily potřebné zkoušky.
A i když už se některé problémy nákupu vyřešily, ani v tomto kontraktu ministerstvo obrany doteď nemá zajištěný servis špičkové techniky nutné k obraně České republiky.
Věc je poměrně překvapivá. Když totiž ministerstvo obrany v roce 2016 poprvé uvedlo, že si pořídí izraelské radary, rovnou se chystala i smlouva za 2,5 miliardy korun k zajištění jejich dvacetiletého životního cyklu. Jakmile se pak nákup v roce 2019 podepsal, o smlouvě na údržbu a servis už nepadlo ani slovo.
Současný šéf vyzbrojovací sekce Koudelka ovšem tvrdí, že tento problém jde za jeho předchůdcem z Metnarovy éry Filipem Říhou. Ani toho se ovšem Reportérům ČT nepodařilo kontaktovat.
V minulosti došlo i k tomu, že kvůli pomalým a komplikovaným vyjednáváním se zbrojaři se na několik měsíců bez servisu ocitla obrněná vozidla Pandur. Vojáci je museli odstavovat stejně jako nyní toyoty.
Na problém se upozorňuje už roky
A do podobné situace se ministerstvo dostává i v největším českém vojenském nákupu moderní historie – čerstvě podepsané akvizici 246 švédských bojových vozidel CV90 za necelých šedesát miliard korun. Podle Koudelky ale chce servis obrněnců resort začít řešit v řádu týdnů. „V každém případě chceme, aby to byla česká firma na českém území a aby byl stoprocentní servis zabezpečován tímto způsobem,“ nastiňuje.
Analytik Chromý ovšem upozorňuje, že hodnota servisní smlouvy může kolísat v rozmezí desítek miliard korun a tento kontrakt tak podle něj měl být dojednávaný společně se samotnou akvizicí.
Přitom Nejvyšší kontrolní úřad například v roce 2020 ministerstvo upozornil, že neřešení údržby a oprav nové techniky souběžně s nákupem vede pouze k prodražování. Usnesení vlády v podobném duchu se objevilo dokonce už před dvanácti lety. Přes to všechno ministerstvo obrany svůj přístup dosud nezměnilo
