Rekordní počet mimořádných schůzí i neprojednaných zákonů. Končící sněmovna v číslech

Vysoký počet mimořádných schůzí a méně schválených zákonů než v minulosti. I tak by se dalo popsat končící funkční období současné Poslanecké sněmovny, které významně ovlivnila pandemie koronaviru. Na činnost sněmovny se zaměřila nová datová analýza ČT24. Jaká byla účast poslanců na jednáních a jak jednotné byly poslanecké kluby při hlasování?

Počet schůzí byl v aktuálním funkčním období Poslanecké sněmovny rekordní – celkem se poslanci a poslankyně sešli 117krát. Tak vysoký počet jednání komory poslanci v minulosti nikdy nesvolali.

V předchozích dvou funkčních obdobích jich bylo pouze kolem šedesáti. Nejméně schůzí se uskutečnilo mezi lety 1996 až 1998, kdy ale tehdejší sněmovna zasedala kvůli předčasným volbám pouze dva roky.

Počet mimořádných schůzí se ve srovnání s předchozí sněmovnou zdvojnásobil – a to na 61 mimořádných schůzí. V předchozím funkčním období sněmovny jich bylo pouze 29. Jedním z důvodů tak vysokého počtu zasedání byla mimo jiné pandemie koronaviru. Mimořádných schůzí bylo tentokrát více než těch řádných.

I přesto, že se poslanci sešli vícekrát než v minulých letech, na počtu schválených zákonů se to neprojevilo. Do začátku poslední schůze sněmovny v úterý 14. září odsouhlasila dolní komora 318 zákonů. V posledních třech funkčních obdobích jich zákonodárci celkem schválili okolo 350. Po konci současné schůze se tak aktuální sněmovna může nanejvýše přiblížit k podobným číslům jako z minulých funkčních období.

Nejrychleji sněmovna normy schvalovala v období opoziční smlouvy a mezi lety 2002 až 2006. Tehdy dolní komorou parlamentu prošlo téměř pět set nových zákonů. Vláda v tomto období přijímala novou legislativu, která souvisela se vstupem Česka do EU. Nejméně zákonů naopak prošlo mezi lety 1993 a 1998.

Počty schválených zákonů za jednotlivá volební období ilustruje graf níže.
Na něm je možné pozorovat počty zákonů schválených za jednotlivá volební období, každá tečka znamená jeden schválený zákon.

Počty schválených zákonů na konci volebního období 1993–2021
Zdroj: ČT24/Aleš Ligas

Co se týče zatím neprojednaných zákonů, bylo jich před aktuální schůzí sněmovny 356, tedy ještě více než těch schválených. I to je rekordní množství. To je ovlivněno vyšším počtem politických stran i zvýšenou poslaneckou iniciativou. Legislativní proces navíc ještě neskončil u dalších čtyř zákonů, které má na stole Senát.

Drtivou většinu z neprojednaných zákonů už poslanci do konce volebního období projednat nestihnou a zákony takzvaně spadnou pod stůl. Pokud by politici chtěli v jejich projednávání pokračovat, museli by je v příští sněmovně navrhnout znovu. To znamená, že normy se ocitnou opět na začátku legislativního procesu.

Neprojednané zákony v Poslanecké sněmovně
Zdroj: ČT24

Vliv pandemie na hlasování

Data analyzují také všechna z více než 10 tisíc veřejných hlasování, která se v dolní komoře za poslední čtyři roky uskutečnila. Zákonodárci každoročně absolvují stovky až tisíce různých hlasování. Nerozhodují totiž pouze o zákonech, ale i mezinárodních smlouvách, ustavení sněmovních orgánů či o programu.

Hlasování v Poslanecké sněmovně 2017–2021
Zdroj: ČT24

I přesto, že se sněmovna kvůIi koronaviru scházela v tomto období častěji, pandemická opatření se dotkla také poslanců. Samotná účast politiků na hlasováních se tak s nástupem jednotlivých vln epidemie propadala.

Pokles lze vidět od března 2020 a následně také znovu od září téhož roku. Poslanecké kluby se totiž dohodly na tom, že kvůli šíření koronaviru budou poslanci chodit do sněmovny v polovičním počtu za každou stranu.

Podrobné srovnání na úrovni jednotlivých poslanců pak ukazuje, že největší procentuální propady v účasti měli zákonodárci, kteří se angažují také v komunální politice. A to ať už jako starostové měst a obcí, nebo jako městští a krajští zastupitelé. Ve významně menší míře docházeli do sněmovny také poslanci, kterým už je více než 65 let a patřili tak do ohrožených skupin obyvatelstva.

Z hlediska účasti jednotlivých poslaneckých klubů na hlasování má nejvyšší průměrnou účast s podílem 78 procent dvaadvacet poslanců pirátské strany, další v pořadí jsou poslanci ANO a SPD. Naopak na druhé straně tohoto spektra jsou politici z ČSSD a TOP 09 – ti mají průměrnou účast přes šedesát procent.

Bublinový graf níže podrobně ilustruje účast jednotlivých poslaneckých klubů, velikost bubliny představuje aktuální velikost klubu v končící sněmovně.

Jednotná SPD a Piráti, názorově různorodá ČSSD

Analýza fungování končící Poslanecké sněmovny také ukazuje, že se od sebe poslanecké kluby poměrně významně liší v tom, jak jednotně ve sněmovně hlasovaly. To se dá sledovat na tom, kolik je v klubu menšinově hlasujících poslanců – tedy těch, kteří v průměru volí v rozporu se svým klubem.

Nejvíce jednotní byli poslanci SPD. Průměrný podíl menšinově hlasujících politiků uvnitř tohoto klubu byl pouze 3,4 procenta. Velmi jednotný byl také klub Pirátů nebo ODS.

Naopak nejméně jednotní byli při sněmovních hlasováních poslanci ČSSD a KSČM. U sociálních demokratů dosahoval průměrný podíl menšiny poslanců, kteří hlasovali proti stranické většině, přes 17 procent. Ve výčtu tak zhruba na šest stejně hlasujících sociálních demokratů připadá jeden, který hlasuje proti nim nebo se zdrží.

Tento stav nemusí nutně znamenat rozpolcenost politické strany. Ukazovat může také na prostou názorovou různorodost a zároveň na míru svobody, která je poslancům ze strany vedení klubu dána. Svoji roli sehrává i velikost poslaneckého klubu. Odchýlí-li se od hlasování jeden poslanec malého klubu, procentuálně to bude vyšší podíl než u jednoho poslance klubu výrazně početnějšího.

Při pohledu na největší sněmovní klub ANO je situace o poznání jiná. Na dvanáct stejně hlasujících poslanců se objevil v průměru jeden politik, který volil rozdílně. Pokud se tedy hlasování účastnilo všech 78 poslanců za ANO, v průměru šest až sedm z nich zvedlo ruku proti většině.

Při důležitých hlasováních je pro politické strany klíčové, aby jejich poslanci byli co možná nejvíce jednotní. Naopak volné hlasování je ohlášeno typicky v případech, kdy významnější roli hrají osobní, morální a etické postoje. Volně poslanci hlasují také v celé řadě procedurálních otázek bez zásadního vlivu na osud klíčových rozhodnutí.

Sněmovna s nejvyšším počtem stran

Mimořádnost tohoto funkčního období Poslanecké sněmovny je dána i tím, že do poslaneckých lavic zasedli zástupci nejvíce politických subjektů od voleb v roce 1996. Zatímco až do roku 2013 mělo v dolní komoře zastoupení v průměru pět volebních stran, v roce v roce 2013 se počet navýšil na sedm. V posledních volbách uspělo rekordních devět politických uskupení.

Jejich síla ve sněmovně byla velmi odlišná. Nejsilnější ANO se 78 poslanci zcela dominovalo. V pořadí druhá ODS měla o 53 poslanců méně. Dvě nejúspěšnější strany obsadily 103 mandátů, zbývajících 97 křesel si rozdělilo dalších sedm subjektů. K nejslabším patřily STAN se šesti a TOP 09 se sedmi poslanci. Vysoký počet politických stran a také dominantní postavení hnutí premiéra Andreje Babiše  (ANO) vedly k tomu, že zejména méně početné politické strany nedosáhly na zastoupení ve všech výborech a komisích Poslanecké sněmovny.

Právě vysoký počet politických stran vedl k tomu, že ustavující schůze této sněmovny byla druhá nejdelší v historii samostatné České republiky. Trvala tři jednací dny a s přestávkami se prolínala celým týdnem od pondělí až do pátku.

První potyčka v dolní komoře

Nelichotivým prvenstvím této Poslanecké sněmovny byla fyzická potyčka poslance Lubomíra Volného. Ten se domáhal slova poté, co mu předsedající schůze vypnul mikrofon. Nezařazený poslanec Volný, který byl do sněmovny zvolen na kandidátní listině SPD, pak čelil kárnému řízení.

Fyzické šarvátky mezi politiky jsou v Česku ojedinělé. Ve facku vyústil konflikt mezi sociálnědemokratickými politiky Václavem Grulichem a Jozefem Wagnerem na setkání s občany v obci Podsedice v červnu 1995. O jedenáct let později potom na sněmu České stomatologické komory dal silný pohlavek bývalý vicepremiér za ODS Miroslav Macek sociálnědemokratickému ministru zdravotnictví Davidu Rathovi.

Nahrávám video
Události, komentáře: Poslanci mají za sebou poslední řádnou schůzi v tomto volebním období
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 17 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...