Státem regulovaná cena elektřiny bude v příštím roce v průměru o 16,7 procenta nižší, oznámil předseda rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. Stát na to poskytne úřadu 38,1 miliardy korun. Regulovaná cena plynu v příštím roce naopak vzroste, a to o 1,7 procenta. Trávníček zdůraznil, že podíl regulované složky na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií postupně klesá vzhledem k tomu, že cena silové elektřiny celkově roste.
Pro většinu odběratelů bude od Nového roku platit cenový strop - tedy šest korun za kilowatthodinu u elektřiny a u plynu tři koruny. Regulovanou část ceny elektřiny stanovuje ERÚ, je to část platby za elektřinu, která je nad rámec silové elektřiny, jde zejména o poplatky za distribuci a další související služby. Podobné je to u plynu. Poté, co vláda stanovila cenové stropy, bude regulovaná složka tím, co odběratelé zaplatí nad jejich maximální výši.
ERÚ přistoupil ke snížení regulované složky u elektřiny i přes vysoké ceny silové elektřiny na trzích, které zvyšovaly výdaje úřadu například na krytí technických ztrát. Podle předsedy rady ERÚ Stanislava Trávníčka to bude možné díky státnímu příspěvku. Na elektřinu dostane úřad 36 miliard korun a dalších 2,1 miliardy na plyn.
„Obrátili jsme se na vládu a požádali o kompenzace nárůstu cen energií, které se promítají do regulované složky. Pokud by nedošlo k zapojení státního rozpočtu, regulovaná složka by podstatně vzrostla. To by do značné míry popřelo efekt zastropování tržní složky ceny elektřiny, kterým vláda bojuje proti energetické krizi,“ vysvětlil. Kompenzace se projevily také u regulované ceny plynu.
U bytu s malou spotřebou bude pokles průměrně o stovky korun
V příštím roce budou regulované ceny nižší v průměru o 16,7 procenta. I regulovaná část dílem závisí na spotřebě, proto se její konkrétní pokles u různých domácností bude lišit. Jako příklad uvedl Stanislav Trávníček ohřev vody v bojleru, u kterého se regulovaná část sníží o 17,4 procenta, respektive o 1362 korun. U bytu s malou spotřebou bude ale pokles jen 9,7procentní – o 625 korun.
Trávníček ale upozornil, že podíl regulované složky na cenách energií klesá. „Protože se zvyšuje váha komodity, respektive stoupá cena silové elektřiny,“ podotkl. Loni představovala regulovaná složka polovinu plateb za elektřinu, letos to byly dvě pětiny a napřesrok zřejmě méně než čtvrtina.
Náklady na opatření činí kolem 130 miliard
Ceny energií letos rostou o desítky procent a velká část domácností bude na úrovni cenových stropů. Takto nastaví ceny svým zákazníkům se smlouvami na dobu neurčitou ČEZ, E.ON i Pražská energetika. Maximální ceny energií stanovila vláda v říjnu, je to 6000 korun za megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl při stanovení maximálních cen, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
Úspory čekají i školy
Například na základní škole v Luhačovicích mění zářivky ve všech třídách a učebnách na úsporné led osvětlení. Podle propočtů výměnou ušetří až padesát procent elektřiny za osvětlení. „Těch trubic v učebnách je kompletně víc než dvanáct set a náklady za to jsou přibližně 250 tisíc korun. Na druhé straně si pomáháme svépomocí,“ vysvětlil ředitel školy Pavel Krutil.
Žáci i učitelé se navíc příliš neohřejí. Škola ztlumí topení na minimální povolenou teplotu. „Ve společných prostorách topíme na 17, respektive 18 stupňů Celsia a v učebnách a ve třídách je to 20 stupňů, což je taky ta spodní hranice,“ dodal Krutil.
Úspory teď pro ně budou klíčové. Od příštího roku mají totiž nového dodavatele elektřiny, s cenou o sto procent vyšší než dosud.
