Bývalý středočeský hejtman David Rath před Krajským soudem zahájil závěrečnou řeč v korupční kauze, která se týká údajného ovlivňování krajských zakázek. Vinu odmítl. Tvrdil, že cílem jeho trestního stíhání bylo, aby vláda přišla o hlasitého kritika a aby sociální demokracie dostala úder. Zopakoval také, že pro jeho odsouzení nejsou důkazy, a že žádné úplatky nepřijímal. Pokud odposlechy pořízené policií zachytily debatu o penězích, šlo podle Ratha o peníze pro ČSSD. V závěrečné řeči bude pokračovat v úterý. Až skončí, soud oznámí termín, kdy v kauze vynese nový verdikt.
Rath uvedl, že soud ve zrušeném rozsudku zcela opomněl hodnotit důkazy, které předložili obžalovaní, a neporovnal je s důkazy předloženými obžalobou. „Soud to přešel naprostým mlčením, jako by to nezaznělo. Obžaloba byla od prvního dne rozhodnuta o vině a to prostřednictvím médií sdělovala národu,“ řekl Rath. Proces podle něj není spravedlivý.
Za další argument, který svědčí o nevině, Rath považuje, že nikomu nevznikla škoda. „Neexistuje osoba, která by se dala označit jako poškozený nebo oběť. Žádná z těch zakázek nebyla předražená,“ uvedl.
Odmítl také, že by se obžalovaní v odposleších bavili o úplatcích. „Pokud odposlechy zachytily něco o penězích, tak tyto peníze nepatřily mně, ale sociální demokracii,“ řekl Rath. Bývalý vrcholný politik dlouhodobě tvrdí, že by jeho kauza mohla souviset s financováním ČSSD.
Podle Ratha současný šéf sociální demokracie Jan Hamáček tehdy sháněl pro ČSSD peníze na volby a po Rathovi a jeho spoluobžalovaných manželech Kottových žádal pomoc. Hamáček tvrzení již dříve odmítl. Tvrdí, že jako volební manažer neměl kompetenci v oblasti financování strany.
Hra Pospíšila s Bradáčoou
Rath dále rozvedl myšlenku, že cílem trestního stíhání bylo zbavit se jeho osoby hlasitého kritika a zasadit tak úder sociální demokracii. Tvrdí, že se stal obětí hry tehdejšího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (tehdy ODS), který při osnování Rathova konce spolupracoval se současnou pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou.
Rath také uvedl, že tehdejší ministr spravedlnosti hrál hru o ovládnutí ODS a měl v plánu nahradit jejího tehdejšího předsedu a premiéra Petra Nečase. Bradáčová podle Ratha byla Pospíšilův „vnitřní tým“, její motivace podle Ratha spočívala v ambici přesídlit na pražské vrchní státní zastupitelství.
- Pospíšil krátce před odvoláním z funkce obdržel od Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana žádost o povýšení Bradáčové. Kvůli odvolání z funkce ji však nestihl jmenovat. Udělal to až jeho nástupce, kterým byl Pavel Blažek (ODS). Bradáčová se do čela pražského vrchního státního zastupitelství dostala v červenci 2012, tedy dva a půl měsíce po zatčení Ratha.
Rath před začátkem jednání novinářům řekl, že délka jeho závěrečné řeči bude záviset na počtu přestávek, které soud při jednání nařídí. Před třemi roky jeho proslov zabral tři jednací dny. Rath mluví spatra, vypomáhá si pouze papíry s poznámkami. Podklady prý má připravené v rozsahu 500 až 1000 stránek.
Obžaloba chce pro Ratha 9 let
O vině obžalovaných je přesvědčen státní zástupce Petr Jirát, podle kterého by měl jít Rath za přijímání úplatků na osm až devět let do vězení a měl by mu propadnout veškerý majetek. Stejný trest navrhl Kateřině Kottové a jejímu manželu Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek.
V případu figuruje dalších osm obžalovaných z řad organizátorů tendrů, manažerů stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. Policie všechny pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013.
Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek.
