Raději špatný rozpočet než provizorium, říká Schillerová. ANO prý nebude obstruovat

Nahrávám video

Vláda schválila ve středu návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má za to, že se snažili především v krátkém čase upravit návrh připravený předchozím kabinetem Andreje Babiše (ANO). Bývalá šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) novou podobu kritizuje za úspory v oblasti dopravy nebo zdravotnictví. Debatovali o tom v Událostech, komentářích.

Ministr financí uvedl, že ve středu schválený návrh není zcela rozpočtem současné vlády, ale spíše úpravou rozpočtu připraveného minulým kabinetem. Oproti původnímu návrhu počítá s úsporou zhruba 76 miliard. Investice se snížily o patnáct miliard.

„Říkali jsme, že schodek dostaneme pod tři sta miliard. Pokud bych si odmyslel dodatečné příjmy a dodatečné výdaje, tak by to bylo těsně pod tři sta miliard. Kvůli inflaci a lednové makroekonomické predikci jsme přiznali všechny očekávané příjmy, to bylo těch plus 62 miliard, z toho jsme zapojili 42, tím pádem se schodek dostal na 280 miliard,“ vysvětlil Stanjura.

Nejsložitější podle něj bylo pro všechny členy vlády dostat v krátkém čase detailní informaci o tom, které investiční akce jsou nachystané, v jakém jsou stavu, jestli se vážně dají uskutečnit v letošním roce.

„My jsme ty investice neškrtli, jen jsme identifikovali ty, které se letos nedají vysoutěžit a podepsat smlouvu. I tak tam zůstalo 203 miliard kapitálových výdajů,“ vysvětlil Stanjura. Na konci roku se podle něj uvidí, jestli se plnění v jednotlivých rozpočtových kapitolách povedlo.

„Patnáct miliard na investicích a argument, že nebyly připraveny, je nesmysl. Vždycky byl zásobník projektů. Rozjeli jsme díky navýšení investic celou řadu věcí a já doufám, že se nezastaví. Vy to stejně budete hrnout jenom před sebou, to je prostě špatně,“ je přesvědčena bývalá ministryně financí Schillerová. Kritizovala, že vláda bere peníze na investice například ze zdravotnictví, hasičům nebo policii.

Návrh státního rozpočtu na rok 2022
Zdroj: ČT24

„Kolik jste měli loni v rozpočtu? Sto osmdesát devět miliard. Kolik jste proinvestovali? Sto sedmdesát sedm. Takže i loni jste napsali číslo, které nebylo reálné,“ oponoval Stanjura. „Teď jste tam napsali investice, které například úplně zpackal bývalý ministr obrany. Bylo tam pět miliard. Mohli jsme je tam nechat, ale na konci roku by tam zůstaly. To ale není odpovědné rozpočtování, to není pravdivý obraz rozpočtu,“ dodal.

Provizorium by mohlo skončit dřív

Stanjura očekává, že v polovině března by mohla sněmovna hlasovat o návrhu ve třetím čtení, rozpočtové provizorium by tedy mohlo skončit dřív než avizovaného 1. dubna. Schillerová ujistila, že hnutí ANO nebude projednání státního rozpočtu obstruovat.

„Myslím, že tato země potřebuje rozpočet, a je lepší špatný rozpočet, a pro nás je špatný, než rozpočtové provizorium. Určitě budeme debatovat několik hodin, jednací den, to je jisté,“ uvedla s tím, že budou mít mnoho pozměňovacích návrhů, ale nakonec podle ní v reálném čase půjde rozpočet do hlasování. 

Vláda má díky inflaci na příjmové straně k dispozici o dvaašedesát miliard korun víc. Schillerová ale míní, že rozdíl 34,4 miliardy na výdajové straně mezi rozpočtem předloženým jí a Stanjurou nestál za provizorium. Rozdíl je podle ní minimální.

Výdaje ministerstev
Zdroj: ČT24

Upozornila také, že současná vláda v rozpočtu vzala přes devět miliard korun ministerstvu dopravy. „Z toho tři miliardy jsou na majetkový přesun mezi Českými drahami a Správou železnic,“ podotkl Stanjura. „Garantuju, že investice zůstaly pro Státní fond dopravní infrastruktury úplně stejné, jako jste nachystali,“ dodal.

Švihlíková: Výsledek neřeší zásadní nerovnováhy na příjmové straně

Ekonomka Ilona Švihlíková míní, že rozpočet velmi silně staví na tom, že inflace bude podstatně vyšší, než s jakou počítalo ministerstvo financí. „Zvýšení příjmů v tom hraje naprosto klíčovou roli. Problém českých veřejných financí je na straně příjmů, nikoli výdajů,“ upozornila. Připomněla také, že ODS i ANO se podílely na zrušení superhrubé mzdy, to je podle ní nejméně 100 miliard do strukturálního deficitu.

„V minulém roce došlo k zásadním změnám na příjmové staně, ty příjmy tam budou dlouhodobě chybět. Můžeme těžko očekávat v dlouhodobějším horizontu, že predikovaná inflace bude 3,5 procenta, to se odrazí v plánování příjmů, a pak ČNB vyrukuje s prognózou inflace 8,5. To je dost velký rozdíl a má to dopad i na výdajovou stranu, hlavní dopad je ale na stranu příjmovou.“ Nemyslí si, že rozpočtové privizorium bylo nutné. „Opticky výsledek vypadá zajímavě, ale ve skutečnosti neřeší zásadní nerovnováhy na příjmové straně a hlavně vůbec neřeší problém daňové spravedlnosti, který je u nás dlouhodobě ignorován,“ míní Švihlíková.

Řešení, které bylo představeno, je podle ní dočasnou kombinací převedení z jedné škatulky do druhé. Pokud se chce vláda vypořádat se strukturálním deficitem kolem dvou set miliard, musí to být velké položky, myslí si.

Stanjura: Problém ve zdravotnictví nenastane

Současný ministr financí vidí problém na opačné straně rozpočtu, ve výdajích. „V okamžiku, kdy se schválí návrh v polovině března, zahájíme práce na dalším rozpočtu včetně nutných legislativních změn. Do dalších rozpočtů se musí promítnout programové priority vlády a zároveň náš závazek, že zjednodušíme podnikání, zrušíme agendy, a tím pádem budeme potřebovat méně zaměstnanců ve veřejné sféře, méně úředníků.“ Bez toho podle něj nepůjde ani snižovat strukturální saldo, o kterém mluvila Švihlíková.

Velkým tématem rozpočtu byly prostředky ve zdravotnictví, nepočítá se na rozdíl od předchozího návrhu se zvýšením plateb za státní pojištěnce. Stanjura ale uvedl, že zdravotní pojišťovny ho ujistily, že péče bude stejná jako předtím.

„Jednali jsme spolu s ministrem zdravotnictví se všemi zdravotními pojišťovnami. Ubezpečily nás, že navýšení platů pro zdravotníky šest procent, které jsme zachovali, platí. Není ohroženo, nikdo nepřijde ani o korunu. Rozsah zdravotnické péče pro rok 2022 platí. Domluvili jsme se, že do konce června 2022 se pokusíme spolu s pojišťovnami najít automatický valorizační mechanismus,“ přiblížil Stanjura.

„V rozpočtu se počítá s minus čtrnácti miliardami, což jsou peníze, které by se snížily zdravotním pojišťovnám. Ty peníze jsou přiznané, na základě nich jsou postavené pojistné plány, jsou uzavřené smlouvy se zdravotnickými zařízeními a nějak ten systém funguje,“ oponovala Schillerová.

„Tady by se musel přijmout zákon, který pojišťovnám tu částku bere. Ten zákon nikdo neviděl, ale už je v rozpočtu položka čtrnáct miliard,“ uvedla. Když přijde do sněmovny, ANO s ním podle ní bude mít obrovský problém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ženě z Českokrumlovska hrozí až čtyři roky za množení psů, vyměňovala je i za alkohol

Kriminalisté se zabývají případem ženy z Českokrumlovska, která měla nejméně od roku 2020 chovat a množit psy v nevhodných podmínkách. Štěňata se zájemci směňovala i za alkohol a tabákové výrobky. V případě prokázání viny před soudem za to ženě hrozí až čtyři roky za mřížemi.
před 1 mminutou

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Žalobce z brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
11:35Aktualizovánopřed 9 mminutami

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent, který se narodil v Irsku. Po jmenování papežem Lvem XIV. jeho jméno v poledne oznámilo tiskové středisko Vatikánu, sdělila mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová.
12:32Aktualizovánopřed 19 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
11:11Aktualizovánopřed 35 mminutami

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 56 mminutami

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.
09:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 4 hhodinami
Načítání...