Psychologové můžou školám chybět víc než dřív. Dětí s duševními problémy přibylo

Řadě základních a středních škol stále chybějí školní psychologové, v některých regionech jich postrádají až desítky. Vyplývá to z vyjádření krajů pro ČT. Důvodem je podle nich dlouhodobý nedostatek odborníků i jejich nejisté financování. Podle předsedy Asociace školní psychologie Jana Mareše jsou teď přitom psychologové ve školách potřeba více než dřív, žáků s duševními problémy totiž během distanční výuky přibylo.

„Naše psycholožka loni bohužel zemřela a od té doby marně sháníme náhradu,“ popisuje zástupkyně ředitelky Základní školy Pionýrů v Sokolově Zorka Šimralová. „Její práci musí dělat školní preventista a výchovný poradce. Od letošního školního roku jsme taky zavedli pravidelné třídnické hodiny, abychom se dětem mohli více věnovat,“ přibližuje Šimralová, jak se škola snaží chybějícího odborníka nahradit.

Stejnou situaci řeší v řadě krajů. „Jak základní, tak střední školy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem školních psychologů,“ dosvědčuje mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková. „V ideálním stavu by každá škola měla mít školního psychologa. Z tohoto pohledu nám chybí psychologové asi u 90 procent škol,“ odhaduje mluvčí Středočeského kraje Martina Kemrová. „Je to u nás velký problém. Potřebovali bychom jich asi desítky,“ přidává se mluvčí Ústeckého kraje Martin Volf. Podobně odpovídají i Moravskoslezský, Zlínský, Karlovarský či Plzeňský kraj.

Nejméně školních psychologů mají dlouhodobě na Ústecku – na více než 76 tisíc žáků základních škol připadalo v roce 2020 šestnáct psychologů, na 32 tisíc středoškoláků jich pak byli jen tři. „Základní ani střední školy v Ústí nad Labem prakticky nemají školního psychologa,“ uvedl náměstek primátora města Michal Ševcovic (PRO Zdraví a Sport) s tím, že odborníky financovali z evropských peněz v rámci takzvaných šablon.

Právě ty bývají nejčastějším způsobem financování školních psychologů. „Tyto projekty jsou však pouze krátkodobé a školní psychologové jsou tak v nejistotě,“ vysvětluje mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták.

Některé školy dostávají peníze i od svých zřizovatelů – krajů či obcí. Často jim však stačí jen na částečný úvazek. „V menších městech je ale na něj mnohem těžší někoho najít. Obecně na periferiích je výrazně horší situace,“ popisuje předseda Asociace školní psychologie Jan Mareš. „Ohodnocení školních psychologů je horší než u jiných podobných profesí,“ doplňuje.

Z vysokých škol podle Mareše navíc nevychází dost absolventů, což potvrzují i některé kraje. „Problémem je nedostatek psychologů a příbuzných profesí obecně. Pokud student tento obor zdárně dokončí a absolvuje, odchází většinou tuto profesi vykonávat do soukromé sféry anebo do zdravotnictví,“ upozorňuje na další problém mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.

Dětí s psychickými poruchami přibývá

Psychologickou pomoc přitom po návratu z distanční výuky potřebuje čím dál víc žáků. „Kvůli uzavření škol přibylo dětí, kteří vyžadují nějakou formu podpory. Nemůžeme očekávat, že učitelky, které mají ve třídě 25 dětí, budou s dětmi individuálně pracovat,“ vysvětluje předseda Asociace školní psychologie Mareš, podle kterého se kromě negativních následků izolace můžou projevit i problémy s opětovnou socializací. „Ze zkušeností ze zahraničí víme, že děti se musí naučit na sebe opět reagovat. Hlavně ty mladší,“ vysvětluje.

Nárůst psychických problémů v celé populaci a zejména u mladých dospělých potvrzují zjištění Národního ústavu duševního zdraví z listopadu 2020. Stejná instituce pak letos v květnu upozornila na to, že v posledních letech výrazně vzrostl počet dětí a dospívajících s psychickými poruchami. „Bavíme se o celkovém systému péče, o možnosti psychologických konzultací či o zapojení speciálních pedagogů,“ navrhuje Jan Mareš další možná řešení.

Změnu ve financování školních psychologů by měl přinést nový systém, který připravuje ministerstvo školství. Na jeho základě by psychologové byli od roku 2025 financováni ze státního rozpočtu. „Záměrem je, aby financování pozic bylo systémové, zajistilo pocit stability pro tyto pracovníky a obecné pozitivní vnímání přínosu školních psychologů a dalších podpůrných pedagogických pozic ve školách,“ vysvětluje mluvčí resortu Aneta Lednová. Model nových úvazků začne ministerstvo ověřovat od příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 48 mminutami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 1 hhodinou

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 hhodinou

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 2 hhodinami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 11 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 11 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 13 hhodinami
Načítání...