Psychedelika mohou obrovsky zkrátit utrpení, říká Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví

Nahrávám video

Psychiatr, psychoterapeut a vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví profesor Jiří Horáček míní, že psychedelika mají unikátní farmakologické vlastnosti, které se podobají antidepresivům, změny ale nastupují skoro okamžitě. V Interview ČT24 uvedl, že aplikace těchto látek by se měla dít v bezpečném prostředí s kvalifikovaným personálem.

Látky, které mění rychle lidskou mysl, se označují jako psychotropní. Jsou brány jako jedna skupina, ačkoliv má dvě podskupiny. Ty, co vyvolávají závislost, ovlivňují emotivitu a náladu, kdežto ty, které je neovlivňují, závislost nevyvolávají. Těmito látkami, jak vysvětluje Horáček, se míní i psychedelika či halucinogeny. V jedné skupině nejpřísněji regulovaných látek jsou tak substance, které mají jiná rizika, což je podle Horáčka nesmysl a brzda výzkumu.

Psychedelika či halucinogeny jsou podle něj při terapii nadějí. „Zjistilo se, že mají zcela unikátní farmakologické vlastnosti, které jsou do značné míry podobné vlastnostem běžných antidepresiv, ale změny v mozku nastupují okamžitě,“ vysvětluje Horáček.

Pokud se u antidepresiv čeká na účinky měsíc či měsíc a půl, u úspěšné aplikace psychedelik přichází změny tentýž nebo druhý den, což psychiatr označuje jako „obrovské zkrácení utrpení“.

Druhou unikátní vlastností těchto látek podle něj je, že natolik mění myšlení člověka, že umožňují na některé problémy lidského života nahlédnout z úplně jiného úhlu pohledu. To podle Horáčka skýtá platformu pro inovativní způsoby psychoterapie, kdy je nutné, aby člověk na svůj problém nahlédl jinak. Proces, který by trval někdy roky, je tak prý nyní dosažitelný krátce.

Efekt po intoxikaci

Horáček vysvětluje, že deprese je toxický stav, kdy stresovými hormony atrofuje mozková tkáň a jako první odumírají synapse. Deprese tak ochuzují výpočetní potenciál, který mozek má – a antidepresiva, stejně jako psychedelika stimulují růst synapsí. Například u ketaminu trvá intoxikace asi dvě hodiny, u psilocybinu tři, podle psychiatra ale antidepresivní efekt nesouvisí s touto intoxikací. Trvá totiž v době, kdy v člověku už tato látka není – po ketaminu týden či dva, u psilocybinu dva až tři měsíce.

Psychiatr míní, že každá cizorodá látka je potenciálně nebezpečná. Před užitím těchto látek se koná psychologická příprava. Je nutné, aby proces probíhal v bezpečném prostředí, kde je klient instruován kvalifikovaným personálem. Sám Horáček proces absolvoval, nyní pomáhá třeba i vážně onkologicky nemocným lidem, kterým asistovaná psychoterapie pomáhá vyrovnávat se s potenciálním koncem.

Například ketamin totiž podle něj umožňuje na přibližně hodinu „prožívat sám sebe bez schémat“, kdy člověk v rámci terapie zakouší, jak by mohl ve světě fungovat bez svých traumat a „mindráků“. „Efekt není primárně euforizující, spíš ve smyslu ,Aha, ono by to šlo i tahle, a proč mi to nejde?‘ Protože mám nějaká schémata, která mi nejsou vlastní. (…) Nezkusím se jich zbavit a žít spokojeněji? A najednou to jde.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 7 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...