První dávky vakcíny dorazí v lednu či únoru, čeká Blatný. Proočkovat chce dvě třetiny Čechů

Nahrávám video

Vakcína proti covidu-19 by měla být proplacena ze zdravotního pojištění všem, kteří o ni stojí, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) s tím, že se o to chce zasadit. Česko má zájem o čtyři miliony dávek, první by dle ministra měly dorazit v lednu či v únoru, prioritně se budou očkovat rizikové skupiny – senioři a zdravotníci.

Podle Blatného je cílem proočkovat 65 až 70 procent české populace. „První dodávky budou nakupovány skrze Evropskou unii. Je možné, že první vakcíny by do Česka mohly dorazit koncem roku, já bych spíš řekl leden, únor. Nejblíže reálnému použití jsou vakcíny Pfizer a AstraZeneca,“ popisuje šéf českého zdravotnictví.

„Cílem je dostat se zhruba na pětašedesáti až sedmdesátiprocentní proočkovanost, protože potom máme vyhráno,“ míní Blatný. Jeho resort se to bude snažit vysvětlit občanům. Upozornil, že se objevilo obrovské množství dezinformací o vakcinaci. Prioritní skupinou pro první dávky očkování budou senioři a zdravotníci, připomněl ministr. Cílem je, aby všem potřebným byla vakcína hrazena ze zdravotního pojištění, dodal.

Anesteziolog Tomáš Vymazal v ČT řekl, že vakcína je obrovským krokem k tomu, aby nepřišla žádná třetí vlna onemocnění. Zdůraznil, že Česko a Československo historicky patří ke světovým špičkám ve vakcinaci dětí. Kvůli skupinám, které očkování odmítají, se ale nyní vrací některé nemoci jako tuberkulóza nebo černý kašel.

Firma Pfizer s německou BioNTech nedávno jako první zveřejnily data z klinické studie vakcíny. Na základě průběžné analýzy oznámily, že má víc než devadesátiprocentní účinnost, a je tak velká šance na její schválení v USA i první aplikování do konce roku. Společnost AstraZeneca výsledky klinických testů zatím nezveřejnila, stejně tak ani jiné firmy, které vakcíny vyvíjejí.

U obou vakcín bude potřeba přeočkování, v obou případech po 4 týdnech. A zdá se, že i obě vakcíny vyvolávají takzvanou buněčnou imunitu. Díky ní si tělo pamatuje, jak se bránit, a to až půl roku. „Máme velmi slušnou šanci, jsou pro to dobré důvody si myslet, že to bude dlouhodobá ochrana, ale samozřejmě je to velmi předčasné a musíme být korektní,“ popisuje biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka.

Už teď se přitom začíná řešit, jak se vakcíny budou po světě dopravovat a jak se budou skladovat. Řada z nich, včetně látky od Pfizeru, totiž vyžaduje velmi nízké teploty okolo minus 70 stupňů.

To se promítne i do výsledné ceny. Kompletní očkování pro jednoho člověka od společnosti AstraZeneca si Česko objednalo za 50 korun. Stejné očkování od společnosti Pfizer pak vyjde na 336 korun. „Ceny covidových vakcín se v porovnání s jinými vakcínami skutečně pohybují neskutečně nízko a budou patřit mezi jedny z těch levnějších očkovacích látek,“ říká vedoucí katedry epidemiologie na Univerzitě obrany v Brně Roman Chlíbek.

Výrazně pokročily i vakcíny vyvíjené v Číně a v Rusku. Například Sputnik 5. „Jsou to opravdu vynikající virologové, netřeba je zpochybňovat. Už se zdá, že se dostali dále v tom klinickém použití, ale zase ty výsledky nemáme, neviděli jsme je, nemůžeme je ověřit a vzhledem k tomu zcela zjevnému politickému pozadí vývoje vakcíny tady bohužel musíme být opatrnější,“ myslí si Konvalinka.

Podle dřívějších odhadů ministerstva by bylo v první vlně v Česku očkováno asi 3,5 milionu lidí. Zdravotníků je zhruba 200 tisíc, starších 65 let dva miliony a dalších 1,3 milionu lidí mladších, ale rizikových kvůli chronickým nemocem. U některých vakcín se imunita vytvoří až po dvou dávkách, bude jich tedy třeba asi sedm milionů. Náklady se mohou pohybovat od 500 milionů po pět miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 15 mminutami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 9 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 11 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 13 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...