Češi považují za nejdůležitější témata současnosti migraci, důchody a státní dluh, zatímco Slováci spíše ekonomiku, nezaměstnanost a stav zdravotnictví. Češi jsou také výrazně skeptičtější k Evropské unii a především k euru. Vyplývá to z průzkumu „Česká republika a Slovensko, 25 let po rozdělení“ agentury Median.
Významné výročí připomíná Česká televize v pátek 25. srpna celodenním vysíláním, které završí Události, komentáře. Pořad navštíví předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka, předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico, bývalý předseda vlády Petr Pithart a bývalý slovenský ministr zahraničí Milan Kňažko.
Sociologové pracovali s daty z jiných výzkumů, které proběhly v minulosti, uvedl Daniel Prokop z agentury Median. Snažili se postihnout posledních třináct let – od vstupu obou zemí do Evropské unie.
Ekonomicky měli nesporně lepší výchozí situaci Češi. V roce 2005, těsně po vstupu obou zemí do EU, si neočekávaný výdaj ve výši cca 10 tisíc korun nemohlo dovolit výrazně více slovenských než českých domácností. Na Slovensku se ovšem jejich počet rychle snižoval a v období finanční krize se podíl takto ohrožených otočil v neprospěch Čechů. „Postupně nás doháněli, měli rychlejší růst ekonomiky, v ekonomické krizi jim pravděpodobně pomohlo euro,“ shrnul Daniel Prokop v Interview ČT24. Naopak v posledních dvou letech se situace v Česku zlepšuje a na Slovensku stagnuje.
V obou státech se také snižuje počet lidí ohrožených chudobou. Podle dat Eurostatu od roku 2005 klesl jejich podíl v Česku z 12 na 5 procent, na Slovensku z 22 na 8 procent. Rozdíl mezi oběma státy se ale postupně snižuje.
Z hlediska příjmů jsou na tom Češi i Slováci velmi podobně. Pětina nejlépe vydělávajících má přibližně 3,5krát více než pětina lidí s nejnižšími příjmy. Oba státy patří podle tohoto ukazatele mezi státy s největší příjmovou rovností v EU – společně s Finskem, Slovinskem, Švédskem, Nizozemskem nebo Belgií.
Rozdílně odpovídali Češi a Slováci také na otázku, jaké jsou dva nejdůležitější problémy, před kterými v současnosti stojí jejich země. Téměř třetina lidí v obou zemích považuje za problém rostoucí ceny, dál už ale taková shoda nepanuje. Češi vidí jako hlavní problém migraci, důchody nebo státní dluh. Slováci se obávají o stav zdravotnictví a sociálního zabezpečení, ekonomickou situaci země a bojí se i nezaměstnanosti.
Daniel Prokop upozornil, že obavy z migrace vzrostly v Česku mezi lety 2014 a 2015, dříve byly podobně marginální, jako zůstávají dodnes na Slovensku. Současně s vnímáním migrace jako výrazného problému čtyřnásobně vzrostla i medializace tématu. Podle sociologa to ovšem byl i důsledek toho, že se tématu chopili politici. „Média reagují na politiky,“ podotkl.
V Česku se vzděláním víra roste, na Slovensku naopak
Na Slovensku je tradičně mnohem více věřících – 68 procent oproti 32 procentům v Česku. V obou zemích věří v Boha častěji ženy než muži, podíl věřících také roste s věkem. Odlišností je, že v Česku procentuální zastoupení věřících stoupá s dosaženým vzděláním, na Slovensku je to naopak a nejvíc věřících je mezi lidmi se základním vzděláním.
Podle Daniela Prokopa ale lidé v Česku nedostatek víry v Boha částečně nahrazují jinými nemateriálními hodnotami. „Například více odpovídali, že je důležité být užitečný pro druhé. To je věc, která také přesahuje jednotlivce, ale není spjata s religiozitou,“ poukázal.
Rozdíly existují i ve vnímání rolí mužů a žen a některých aspektů rodinného života. Slováci si častěji myslí, že žena by měla dát vždy přednost rodině před kariérou. Výrazně častěji se také domnívají, že správnou výchovu může zabezpečit jen úplná rodina. Zastoupenější je i názor, že homosexualita je něco nepředstavitelného.
Slováci chtějí silnější roli státu
V hodnocení současného společenského dění se občané obou států na řadě věcí shodnou: 20 až 25 procent z nich důvěřuje současné vládě a je spokojeno s vývojem státu, ve kterém žijí. Na druhou stranu, výrazně větší procento Slováků si myslí, že jejich země je v současné době v krizi, zároveň však disponují větší důvěrou v demokratický proces a možnost osobně ovlivnit vývoj účastí ve volbách.
„V obou zemích je nízká důvěra v instituce. V Česku je trochu vyšší důvěra v instituce typu justice, policie a podobně. V politiku věří všichni poměrně málo,“ interpretoval výzkum Daniel Prokop.
Dále je na Slovensku patrná větší tendence k rovnostářství a omezování trhu státními zásahy se těší větší podpoře na Slovensku. Stejně jako teze, že úpadek může být zastaven pouze prosazením tvrdších zákonů, a názor, že stát by měl zabezpečit přijatelnou životní úroveň pro každého.
V Česku má znatelně větší podporu konzervativně-liberální směr, zatímco na Slovensku je výrazněji podporována křesťanskodemokratická orientace. Sociálnědemokratické směřování podporuje v obou zemích více než třetina lidí. Pravo-levé rozdělení pak odhaluje, že výrazně více Slováků se hlásí k politickému středu.
Euro podporuje jen pětina Čechů
Průzkum také ukazuje mnohem pozitivnější vztah Slováků k Evropské unii. Největší rozdíl mezi oběma státy představuje názor na společnou měnu euro: v Česku má euro podporu pouhých 20 procent lidí, zatímco na Slovensku (kde se evropskou měnou platí od roku 2009) celých 80 procent.
Slováci také významně více souhlasí s členstvím své země v EU – pro jsou takřka tři čtvrtiny respondentů, zatímco v Česku těsně nadpoloviční většina. Češi se svým euroskepticismem odlišují i od dalších zemí visegrádské čtyřky – v Polsku členství v EU podporuje 88 procent lidí, v Maďarsku 82 procent.
„Rozdíl je extrémní. Myslím si, že je to dané tím, že Slovensko za těch 13 let členství výrazně ekonomicky rostlo. Vstupovalo jako relativně chudé a růst HDP byl výrazně vyšší v té době. Více zbohatli,“ srovnal sociolog. Míní také, že vstup do EU následoval nedlouho po konci vlády Vladimíra Mečiara. Toto období završené právě vstupem do Unie představuje na Slovensku výrazný předěl.
S polistopadovým vývojem jsou spokojenější Češi
V Česku zklamal vývoj po listopadu 1989 očekávání více než poloviny respondentů, kterým bylo v době změny režimu alespoň 15 let. Důvodem může být podle výzkumu agentury Median jak nespokojenost s vývojem, tak výrazná a částečně nenaplněná očekávání v době revoluce.
Naplnění očekávání častěji uváděli lidé z měst, s čistým příjmem nad 20 tisíc korun a vysokoškolským vzděláním. Lidé zklamaní vývojem pocházejí z opačných pólů společnosti a častěji volí levici, nebo nechodí volit.
Na Slovensku nenaplnil vývoj očekávání u 70 procent lidí. „Lidé si s tím více spojují 90. léta mečiarismu. Pak je tam předěl, vstup do EU,“ upozornil Daniel Prokop. V Česku naproti tomu je porevoluční období vnímáno spíše jednolitě.
Nejčastěji lidé uváděli, že se splnila očekávání v demokracii a osobních svobodách, více Slováků než Čechů také zmínilo možnost cestovat a otevřenost světu, třetí je pak lepší životní úroveň a možnost uplatnění.
Na rozdělení vydělalo Česko, myslí si Slováci
V Česku převládá názor, že ani jedna ze zemí nezískala rozdělením federace výraznější výhodu. Vnímání vlivu rozdělení Československa na život v obou zemích je v Česku silně podmíněno věkem: lidé do 39 let si častěji myslí, že na rozdělení vydělalo Česko, u starších tento názor neplatí.
Vnímání rozdělení federace je na Slovensku výrazně negativnější, převažuje názor, že na rozdělení vydělalo především Česko. Podle výzkumu to lze připisovat mimo jiné tomu, že na hodnocení má největší vliv doba deseti let po rozpadu federace, kdy se Slovensko potýkalo s politickou a ekonomickou krizí. Tomu odpovídá i fakt, že mladí Slováci (15–29 let), kteří tuto dobu nezažili, hodnotí rozpad federace výrazně pozitivněji pro Slovensko.
