Průmyslovému paláci v Praze je 130 let. Opravy vyhořelého křídla se stále nedočkal

Nahrávám video

Přesně před 130 lety se v Praze slavnostně otevřel Průmyslový palác. Postaven byl pro Jubilejní zemskou výstavu. Dodnes je ústřední dominantou areálu Výstaviště Praha-Holešovice. Budova běžně označovaná za secesní je ve skutečnosti vystavěná spíše ve slohu zvaném historismus a je dílem architektů Bedřicha Münzbergera, mimo jiné autora Palackého mostu a později spoluautora prvního systému památkové péče v Čechách, a Františka Prášila, projektanta Petřínské rozhledny.

Původně stavba měla vypadat jinak, připomněl ve vysílání ČT historik Zdeněk Lukeš. „Architekt chtěl postavit klasickou budovu z cihel s omítkou, ale tenkrát přijížděli mladí architekti z Paříže, kde se v roce 1889 konala velká Světová výstava, a tam se objevila Eiffelova věž a také hala strojů a to byly impozantní železné konstrukce. A oni tlačili na architekta Münzbergera, aby něco podobného vyzkoušel i v Praze. On nakonec tomu tlaku podlehl a navrhl konstukci, která je kombinací tradiční a železné konstrukce, v té době u nás něco nevídaného,“ uvedl.

V českých zemích tak vznikla v té době vůbec první montovaná ocelová konstrukce kombinovaná se sklem. A aby kovová struktura stavby nevypadala jen tak „užitkově“, reprezentativní eleganci dodaly Průmyslovému paláci zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části. Nad ní se klene střešní kopule, z níž stoupá k nebi věž s hodinami, uprostřed ve volném prostoru pak vede k vrcholu točité schodiště. Špička střední věže sahá až do výšky 51 metrů.

Stavba je tak uměleckou, i když technickou památkou, v mnoha směrech vyjímečnou. Podle Lukeše si pozornost zaslouží ale i ty prvky, které už se nezachovaly.

„To byl samozřejmě interiér, který vytvořil známý pražský architekt a profesor Umělecko-průmyslové školy v Praze Friedrich Ohmann. A potom hlavní průčelí, kde ve dvou nikách byly plastiky císařů, a to císaře Leopolda II. a Františka Josefa I., které tam nebyly náhodou. Připomínaly nám, že sto let před tím, v roce 1791, se v Praze konala velká výstava, v éře Leopolda II., a ta údajně potom inspirovala další země. A tak vznikla tradice velkých světových výstav, která de facto trvá až do dneška,“ vysvětluje.

Na věži nahoře byla také císařská koruna, ta spolu s dalšími prvky ale byla odstraněna v době první republiky. „Protože to byly atributy už zaniklého císařství. A jinak vidíme ve výzdobě třeba znaky různých cechů, což souviselo s tím, co se tam vystavovalo,“ přiblížil odborník na dějiny architektury.

Jubilejní zemská výstava byla otevřena o dva měsíce později, než byl slavnostně otevřen samotný Průmyslový palác, konkrétně 15. května 1891, kdy do něho mohla poprvé nahlédnout i veřejnost.

Poúnorový komunistický režim dal paláci přídomek „sjezdový“

Poúnorový komunistický režim dal následně paláci přídomek „sjezdový“, protože se v něm konala výroční setkání strany. Také ho mezi roky 1952 až 1954 výrazně přebudoval. Podle projektu architekta Pavla Smetany byl vstupní portál zbaven dekorací (zadní portál ale zůstal v původní podobě), přistavěly se nové klenby. Královskou korunu na věži vystřídala rudá hvězda.

„A před palácem byly ozdobné kašny, které se už ale nedochovaly do dnešních dnů,“ dodal Lukeš. Jako součást Parku kultury a oddechu Julia Fučíka palác pak stále hostil velké výstavy, koncerty a další akce. „Tato komunistická éra skončila až tím, že byl vystavěn Palác kultury, kam se potom sjezdy přesunuly,“ doplnil Lukeš. 

Po roce 1989 se v paláci konaly dále různé akce, ale už méně významné. Populární byly podle Lukeše například knižní veletrhy.

„Budova ale chátrala a neměla hlavní náplň. Uvažovalo se i o tom, že by tam mohla být expozice Muchových pláten, z cyklu Slovanská epopej. A architekt Jindřich Smetana, mimochodem syn Pavla Smetany, navrhl úpravu střední části Průmyslového paláce, který se zase vrátil ke svému původnímu názvu,“ přiblížil Lukeš.

Ztráta západního křídla

V říjnu 2008 došlo k požáru, kdy úplně vyhořela západní část paláce, hasičům se podařilo zachránit před zničením jen jeho střední a východní část. Oheň se podařilo dostat pod kontrolu zhruba za hodinu a půl, zničení velké části historické stavby to ale přesto nezabránilo. Škoda na architektonické památce dosáhla přibližně miliardy korun, a požár se tak zařadil mezi nejničivější polistopadové události svého druhu.

Ihned po požáru sice tehdejší pražský primátor Pavel Bém řekl, že bude prosazovat znovuvybudování paláce, trvalo ale dva roky, než Praha vyhlásila na dostavbu objektu architektonickou soutěž. Následně byla vypsaná soutež na obnovu Průmyslového paláce, z ní vyšel vítězně návrh architekta Jakuba Ciglera, který počítal i s výraznými úpravami okolí. V roce 2013 ale hlavní město tyto plány odložilo a trvalo dalších pět let, než se plány na obnovu Průmyslového paláce – a tentokrát už skromnější – podařilo dovést do stadia projektu.

„Od té doby uplynulo už několik let, ale stále nic se neděje, i když magistrát pravidelně ohlašuje, že už se začne,“ dodal historik architektury Lukeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami
Načítání...