Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) představila své výhrady k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Předseda odborů Josef Středula uvedl, že rodina s jedním dítětem, ve které mají oba partneři průměrný výdělek, přijde kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně o 152 800 až 178 200 korun. Zmínil, že stávková pohotovost je v současné situaci zodpovědným krokem. Ke stávkové pohotovosti svazů ČMKOS se přidaly také odbory Škoda Auto. Resort financí označil příklad odborů za demagogii vymodelovanou tak, aby děsila veřejnost.
„Důvod pro vyhlášení stávkové pohotovosti je jednoznačný, protože dialog není to, že někdo něco řekne a tak to bude, ale dialog je, že se o tom bavíme, že je možná změna,“ uvedl Středula s tím, že vláda s odbory opakovaně odmítla jednat.
Vláda plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to pak mělo být celkem 53,4 miliardy korun.
Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitosti, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Nulovou daň má mít ale dál tiché víno.
Vážné dopady
Podle vedení odborové konfederace návrhy míří proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Odboráři si jako model vzali tříčlennou rodinu. „Dva dospělí, kteří mají každý průměrný příjem 42 tisíc hrubého, a mají jedno dítě v předškolním věku, budou na svých příjmech zkráceni o sedmnáct až dvacet procent,“ uvedl na tiskové konferenci Středula s tím, že pokud budou oba pracovat u veřejné správy, tak bude jejich kupní síla snížena o skoro 180 tisíc korun, v případě zaměstnání v soukromém sektoru by přišli o více než 150 tisíc korun. „Dopady jsou vážné,“ zdůraznil Středula.
Modelová domácnost má roční čistý příjem 864 416 korun. Po zavedení nemocenského pojištění 0,6 procenta zaplatí oba pracovníci státu 6048 korun. Zatímco ministerstvo financí či národní banka odhadují inflaci do tří procent, podle odborů bude na šesti procentech. Zdůvodňují to zdražením po změně DPH. Znehodnocení výdělků by při šestiprocentní inflaci bylo 52 105 korun.
Vláda plánuje snížení sumy na platy o dvě procenta. Uvádí, že platy klesat nebudou, seškrtat se mají neobsazená či nepotřebná místa. Podle odborů by dvouprocentní snížení odměny ve veřejném sektoru znamenalo 17 368 korun. Zrušení školkovného představuje dalších 30 840 korun.
„Pohybujeme se v řádu okolo jedné pětiny poklesu disponibilního příjmu. To je ta hrůza. Přitom to vypadá nenápadně, že by to jako šlo,“ uvedl ekonom ČMKOS Martin Fassmann.
Čistá demagogie, reagovalo ministerstvo
Ministerstvo financí uvedlo, že modelový příklad odborů je čistou demagogií založenou na vymyšlených předpokladech. „To není průměrná rodina, ale vysokopříjmová rodina uměle vymodelovaná s cílem vyděsit veřejnost,“ stojí v prohlášení úřadu.
Pokud by v Česku žily pouze tříčlenné rodiny a každá odvedla o 178 tisíc korun navíc, stát by získal dodatečný příjem asi 623 miliard, sdělil resort. „My ale změnami v balíčku plánujeme příští rok na daních vybrat zhruba dvacetinu této částky navíc. Míru demagogie odborářských propočtů si tedy každý může posoudit sám,“ doplnil úřad.
Odborářské výpočty odmítl i premiér Petr Fiala (ODS). „Balíček je vytvořen tak, aby se jeho dopady rozkládaly do celé společnosti. Víc šetříme na výdajích států, než získáváme na příjmové straně. Zvlášť bylo pamatováno na to, aby byl sociálně únosný, aby nezasahoval sociálně zranitelné skupiny, lidi s menšími příjmy,“ řekl novinářům. Potraviny i zdravotnické potřeby jsou v nižší sazbě DPH. „Nevím, kde k těm číslům odbory přišly,“ dodal.
Na odboráře reagoval také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, který se proti některým závěrům ohradil a uvedl, že odbory straší lidi a zkreslují čísla. „Průměrné rodině se sníží příjmy maximálně o jedno procento. Ale díky efektu na ekonomiku bude tento dopad kompenzovat hospodářsky růst a díky tomu i růst mezd. A hlavně nehrozí bankrot, který by teprve bolel. My ze své odpovědnosti nemůžeme slevit,“ napsal na svém Twitteru.
K výpočtu odborů se vyjádřil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Mohou odbory dodat přesný podklad pro toto tvrzení? Ideálně přesný datový rozpad, jak takové tvrzení spočítali jejich experti? Tedy pokud něco takového přesně spočítáno je,“ napsal na Twitteru.
Kritika rušení firemních benefitů
Středula zmínil také firemní benefity, u kterých vláda plánuje zrušit daňové zvýhodnění. „Jsou dohodou mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Ani jedna část nechce benefity tímto způsobem zlikvidovat,“ uvedl s tím, že podle průzkumu přestane 94 procent zaměstnavatelů poskytovat benefity, které by byly dodatečně zdaňovány. „To ohrožuje, ať už sociální smír nebo zdraví, protože řada zaměstnanců si dohodla věci, které se týkají zmírnění dopadů náročné práce,“ uvedl.
Zároveň přivítal, že ministr práce a sociálních věcí na pondělním jednání tripartity přislíbil odborům dodat během úterý prezentaci k důchodové reformě a ve středu má proběhnout jednání s Jurečkou o minimální mzdě v Poslanecké sněmovně. „Budeme projednávat jednak navýšení minimální mzdy v letošním roce, tak aplikaci směrnice o evropské minimální mzdě a podpoře kolektivního vyjednávání. Jsme na to připraveni,“ uvedl Středula. Dodal, že 22. května také proběhne jednání, které se bude týkat podmínek pro těžké profese.
V chystaných změnách penzí nesouhlasí odbory také s dalším zvyšováním důchodového věku nad 65 let či se snižováním nových penzí. Požadují také dřívější důchod pro náročné profese bez krácení pobírané částky.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury stávková pohotovost nyní nestačí. „Vyzývám odbory, aby pomohly organizovat generální stávku,“ uvedl Okamura s tím, že po vyhlášení stávkové pohotovosti je pravděpodobné, že se o prázdninách stávka neuskuteční, a mohla by tak být až na podzim. Vláda by se podle něj „měla leknout“ a nic nebrání tomu, aby se SPD stala lídrem generální stávky.
Konsolidační balíček k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, je podle 51 procent občanů nezbytný, nicméně dvě pětiny lidí mu nerozumí, vyplývá také z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas.
Necelé tři čtvrtiny navíc nečekají, že navržené změny v sazbách daně z přidané hodnoty (DPH) sníží jejich náklady na život v Česku. Většina občanů si současně myslí, že návrh změn přichází pozdě, a podle více než dvou třetin občanů změny ani nevyřeší narůstající zadlužení státu.
