Až devadesát procent studní nesplňuje podle statistik tuzemských vodáren parametry pitné vody. Koncentraci škodlivin můžou ovlivnit třeba prudké deště, nebo naopak velké sucho a pokles hladiny. Experti radí nechat si v takových případech kvalitu vody zkontrolovat.
Vzorky do laboratoří lidé přinášejí v poslední době častěji, hlavně kvůli vlivům počasí, tedy po dlouhém suchu nebo přívalových deštích. Laboranti několika postupy zjišťují přesné složení. „Nadpoloviční většina vzorků nevyhovuje na vodu pitnou, důvody jsou jednak bakterie, potom také některé chemické ukazatele jako třeba dusičnany,“ podotýká vedoucí laboratoří Královéhradecké provozní Petr Řezníček.
Například František Šrom měl vodu v desetimetrové studni pitnou, jen se zvýšeným obsahem železa, jenže za poslední tři roky se v ní hladina snížila tak, že nestačí ani na zalévání zahrady. „Je otázka, jestli ta voda ještě pod tím bude,“ říká.
V Čeperce na Pardubicku jsou studny u mnoha rodinných domů, ale i přes zimu bohatou na srážky v nich lidé pozorují další úbytek vody. „Vždycky klesala, ale v průběhu léta, teď začíná jaro a vody je málo,“ dodává další majitel studny Petr Zachariáš.
Právě při výrazném snížení hladin je ale podle odborníků nutné kvalitu vody sledovat, i když slouží jen jako užitková. Varovným znamením je její zakalení. „Usazuje se tam kdeco, musím říct, že tam padají zvířátka. Zkrátka i voda užitková má být čirá a bez zápachu,“ dodává Řezníček.
Každá využívaná studna by měla jednou za pět až osm let projít sanací. Pro zajištění pitné vody je důležitý správný poměr dezinfekce. Rozhodující je ale vždy dostatečná hladina spodní vody.
