Proti vyhlášení protektorátu v roce 1939 velmoci k nelibosti Hitlera protestovaly. Žádné další kroky ale nepřišly

Zatímco v Československu vyvolal podpis mnichovské dohody velké zklamání z postoje velmocí, britského premiéra doma po návratu vítaly nadšené davy lidí s tím, že přiváží mír. Hitler sice získal velkou část území Československa, to však podle této dohody mělo zůstat samostatným státem a západní mocnosti se mylně domnívaly, že německé expanzivní choutky ukojily. Když pak Hitler v březnu 1939 vyhlašoval Protektorát Čechy a Morava, byla reakce velmocí podobná. Státy sice tentokrát oficiálně protestovaly, žádná další reakce ale nepřišla. Až napadení Polska o půl roku později nakonec přimělo Francii a Británii vyhlásit Německu válku.

Po vyhlášení protektorátu tvrdili optimisté na Západě, že obsazením dalšího území už byly uspokojeny expanzivní touhy nacistů jednou provždy. Pesimisté sice vypuknutí války připouštěli, ale spíš v horizontu několika let.

Zatímco v Československu se tak hned v prvních dnech protektorátu rodí počátky odboje, ve zbytku Evropy zatím žádná válka není. Francie ani Velká Británie či Sovětský svaz se totiž necítily být ohroženy. Přitom bylo vyhlášení protektorátu porušením mnichovské dohody.

Hitler se však velice snažil, aby to tak nepůsobilo. Proto tlačil na slovenské představitele, aby vyhlásili samostatný stát – Československo jako spojenec Francie či Sovětského svazu by tím pádem přestalo existovat. Britský premiér Neville Chamberlain ostatně vysvětloval postoj Britů právě s poukazem na vyhlášení samostatného Slovenského státu, podle něj se situace tímto aktem „radikálně změnila“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hitler vyhrožoval: Buď samostatné Slovensko, nebo vpád Maďarů

Už když koncem února jednali ministři autonomní slovenské vlády v Berlíně o finanční pomoci, byl její slib podmíněn rozbitím Československa. O týden později se sešel v Bratislavě nacistický předák Arthur Seyss-Inquart s tehdejším předsedou slovenské autonomní vlády Jozefem Tisem a hlavním velitelem Hlinkových gard Karolem Sidorem a snažil se je přimět k vyhlášení samostatného státu.

Česká vláda sice zakročila, podnikla vojenský zásah, vyhlásila stanné právo a zavedla na Slovensku vojenskou diktaturu. Jenže situace okamžitě využila nacistická propaganda. 13. března jednal s Tisem v Berlíně přímo Hitler a vyjádřil se zcela jasně: buď bude vytvořen samostatný slovenský stát, nebo dovolí maďarským jednotkám vpadnout na Slovensko. Slovenský sněm odhlasoval vytvoření suverénního státu hned o den později. 

Ten samý den odjel do Berlína prezident Hácha, aby překotný vývoj projednal s Adolfem Hitlerem. Vůdce mu však místo toho oznámil, že v šest hodin ráno překročí říšské vojsko české hranice a případný odpor bude „brutálně všemi prostředky potlačen“. Nacistický vůdce vyhrožoval i bombardováním Prahy.

Prezident Hácha nakonec po bezprecedentním nátlaku při nočním jednání, během kterého utrpěl i srdeční příhodu, podepsal memorandum, v němž „v zájmu uklidnění vkládá s plnou důvěrou osudy českého národa a české země do rukou vůdce německé říše“. Telefonicky dal také rozkaz, aby armáda nekladla německým jednotkám odpor. 

O den později už tak mohl Hitler pózovat objektivům na Pražském hradě a 16. března vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který se stal integrální součástí třetí říše.

Mocnosti proti vzniku protektorátu k nelibosti Německa protestovaly

Německá diplomacie pak rozeslala vládám mocností diplomatickou nótu, ve které se snažila o uznání protektorátu. Argumentovala právě i tzv. berlínskou dohodou mezi Hitlerem a Háchou. Velká Británie, Francie, USA ani Sovětský svaz však nejenže protektorát neuznaly, ale proti německému postupu protestovaly.

Nejprve zformulovala svůj protest vláda USA, která vydala prohlášení, v němž odsoudila „činy, jež vedly k dočasnému vyhlazení výsad svobodného a nezávislého národa“. Obdobné znění měla i nóta odevzdaná britským velvyslancem v Německu Nevillem Hendersonem.

Francouzský velvyslanec v Berlíně Robert Coulondre 18. března odevzdal německému ministerstvu zahraničních věcí nótu, podle níž francouzská vláda „nemůže uznat zákonnost nové situace, vytvořené v Československu postupem Říše“. Odmítavé stanovisko deklaroval i Sovětský svaz, a to v nótě předané německému velvyslanectví v Moskvě 18. března 1939.

Podle ústavy republiky každá územní změna státu musí býti schválena Národním shromážděním československým hlasováním třípětinové většiny členů. Prezident nebo vláda nemají ústavního práva vzdáti se nějaké části československého území. Z tohoto důvodu dohoda podepsaná dne 15. března 1939 není platná.
Prohlášení čs. vyslance v USA Vladimíra Hurbana, který odmítl předat konzulát třetí říši

Československý stát tak v důsledku postoje západních velmocí i Sovětského svazu ani po událostech na přelomu března 1939 právně nezanikl. Symbolicky prvním aktem, který tuto skutečnost vyjadřoval, byl protest proti německému postupu vůči zbytku Československa, který adresoval představitelům USA, Velké Británie, Francie a SSSR bývalý československý prezident Edvard Beneš.

Jenomže ačkoliv západní velmoci právně neuznaly německou okupaci, československý problém nepatřil k prioritám jejich úsilí. Stejně jako na podzim roku 1938 v době mnichovské krize, nepředstavovalo ani teď Hitlerovo Německo pro Velkou Británii bezprostřední hrozbu. Francie byla zase schovaná za svou „neproniknutelnou“ Maginotovou linií.

Samostatné Slovensko uznávalo stále více států

Navíc tu ještě bylo samostatné Slovensko, které postupně uznávaly další státy. V polovině května 1939 to bylo již devět zemí: vedle mocností Osy – Německa a Itálie – také například Vatikán, Polsko, Maďarsko, Španělsko či Švýcarsko.

Důležité však bylo, že samostatné Slovensko v květnu 1939 de facto uznaly také Francie a Velká Británie, když zřídily své konzuláty v Bratislavě. Velká Británie dokonce přijala v Londýně slovenského konzula a plánovala uzavření československého vyslanectví v Londýně.

Proto hrozilo, že faktický rozpad Československa bude definitivně akceptován i z hlediska mezinárodního práva. V řadě předchozích případů totiž uznání de facto zpravidla předcházelo uznání de iure, tedy takovému, kdy je stát uznán jako plnohodnotný subjekt mezinárodního práva. S ním se pak navazují právní a politické vztahy v plném rozsahu.

Už od Mnichova tak většina národa spatřovala v Sovětském svazu jediného spojence, který by v boji s Německem přišel na pomoc. V srpnu 1939 ovšem došlo k zásadní změně mezinárodní situace, když byl podepsán pakt Molotov – Ribbentrop o neútočení. Po něm uznal Slovensko také Sovětský svaz.

Pro obyvatele protektorátu byla jedinou nadějí válka

Obyvatelé protektorátu se tak v roce 1939 ocitli v paradoxní situaci. Jedinou nadějí na obnovení státní samostatnosti zůstala válka a porážka nacismu. A to ve stejné chvíli, kdy se prakticky celá Evropa modlila, aby se neopakovaly hrůzy předchozího světového konfliktu. Právě memento milionů vojáků padlých v zákopech bylo jednou z příčin, proč se Británie v druhé polovině třicátých let 20. století vydala na cestu politiky appeasementu.

Když v roce 1939 pobýval v Praze americký diplomat George Frost Kennan, poznamenal si: „Právě tak jako očekávali světovou válku, aby je osvobodila z rakouského panství, vkládají nyní Češi znovu své naděje do války, aby jim obnovila politickou svobodu. Neexistuje pravděpodobně žádná evropská země, kde by si přáli válku – a to válku v co nejkratší době – spontánněji nežli v Protektorátu Čechy a Morava. Toto cítění lze vysledovat na každém kroku.“

15. březen 1939 v ulici Na Příkopě
Zdroj: Archiv Jaroslava Čvančary/Průvodce protektorátní Prahou

Když pak 1. září 1939 nacistické Německo přepadlo Polsko a následně vyhlásila Británie s Francií válku Německu, přijali tuto zprávu jak obyvatelé protektorátu, tak naši zahraniční vojáci s neskrývaným nadšením.

Počátkem října 1939 podepsal francouzský ministerský předseda Édouard Daladier a československý vyslanec v Paříži Štefan Osuský dohodu o vytvoření československé armády ve Francii. V červenci 1940 nakonec Londýn uznal prozatímní československou vládu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 8 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...