PROFIL: Mezi odboráři se Středula pohybuje téměř celou kariéru. Ztrátu funkce kvůli nezaplaceným příspěvkům dokázal zvrátit

Josef Středula se po třítýdenní přestávce stal opět předsedou centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Funkci musel začátkem března opustit kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. To se stalo zhruba rok poté, co se nestal prezidentem. Loni byl jedním z kandidátů ve volbě, kterou nakonec vyhrál Petr Pavel, šéf ČMKOS z klání těsně před prvním kolem odstoupil. Mezi odboráři se Středula pohybuje téměř celou svou kariéru, předsedou největší české odborové centrály je od roku 2014.

Opavský rodák Josef Středula po absolvování strojní průmyslovky nastoupil do vítkovických železáren, kde pracoval na údržbě válcovací trati, a bezprostředně po revoluci se podílel na vzniku nezávislých odborů. V roce 1990 se stal místopředsedou základní organizace, brzy se dostal do rady Odborového svazu KOVO, později i do jeho čela a profiloval se jako výrazný kritik pravicových vlád.

Když v roce 2013 rezignoval dosavadní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil – jenž byl za sociální demokracii zvolen do Poslanecké sněmovny –, nahradil ho právě Středula.

V čele ČMKOS dlouhodobě vyjadřoval k platům, odbory pod jeho předsednictvím zahájily kampaň s názvem Konec levné práce. Podle ČTK platí Josef Středula za tvrdého vyjednavače a několikrát přispěl ke zvýšení minimální mzdy nebo platů ve veřejném sektoru i ve firmách.

Kritizoval mnoho kroků, které učinili politici v posledních letech, a to nejen ze současné pravicové vlády. Jako „chybu od samého začátku“ označil zrušení superhrubé mzdy. Přes poměrně dobré vztahy s bývalým prezidentem Milošem Zemanem se vymezil proti jeho výběru Aleše Michla na pozici guvernéra České národní banky. Rezervovaně se staví i ke Green Dealu, v Česku ani EU podle něj neexistuje řádná analýza dopadů tohoto plánu.

Nekomunista a nestraník, který odstoupil z prezidentské volby

Středula nezastával žádnou veřejně volenou politickou funkci a ani nevstoupil do žádné politické strany – na rozdíl od všech tří svých předchůdců v čele ČMKOS, kteří buď byli členy sociální demokracie, nebo za ni byli zvoleni do politických funkcí. „Myslím, že nezávislost na politických subjektech je důležitá,“ řekl v září 2017 časopisu Týden.

Nebyl ani předlistopadovým členem KSČ a v kampani před prezidentskými volbami v roce 2023 se zvlášť vymezoval vůči svým protikandidátům, kteří předrevolučními komunisty byli.

Středulově kandidatuře na hlavu státu předcházelo mimo jiné prohlášení Miloše Zemana, který jej a tehdejšího prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého označil v rozhovoru pro TV Barrandov za své ideální kandidáty. Středula do volby opravdu šel, sehnal podpisy 62 tisíc občanů a zároveň jej podpořilo i jedenáct senátorů.

Zúčastnil se většiny debat před prvním kolem, ale na konci debaty v České televizi krátce před začátkem prvního kola oznámil, že z volby odstupuje a podpořil kandidátku Danuši Nerudovou. Ta však nakonec do druhého kola nepostoupila, skončila třetí.

Do prezidentských voleb šel Josef Středula s některými konkrétními politickými sliby. Chtěl prosazovat zvýšení minimální mzdy, plánoval také „usilovat o právo všech občanů na teplo domova a cenově dostupné energie“. K základním potřebám, které by měl stát zajistit, zařadil i přístup k internetu. Propagoval též dostavbu dálniční sítě.

Jako kandidát se vymezoval proti vládě Petra Fialy, vinil ji z „trestuhodné nečinnosti“ v souvislosti s ekonomickou krizí a apeloval na podporu pracujících i firem.

Protesty proti balíčku vystřídaly potíže s příspěvky

Kritický postoj vůči vládě se zvolením nové hlavy státu nezmizel. Když kabinet Petra Fialy (ODS) představil svůj úsporný balíček a také ohlásil změny v důchodech, vyhlásily odbory stávkovou pohotovost. Na podzim pak odborová centrála vyhlásila hodinovou výstražnou stávku, přičemž ve školství se stávkovalo celý den. Na demonstraci na Malostranském náměstí pak Středula mimo jiné prohlásil, že vláda za dva roky zvládla sjednotit lidi proti sobě.

Kvůli demonstraci ale čelil šéf ČMKOS i kritice. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová jej vyzvala k rezignaci kvůli některým účastníkům protestu. Platforma hovořila o lidech, kteří jsou pro demokracii ohrožením a nikdy na demonstraci neměli vystoupit. Podle Mazancové bylo skandální, že odbory neinformovaly o tom, kdo bude na demonstraci vystupovat.

V té době také Středula již zřejmě neplatil členské příspěvky svému mateřskému Odborovému svazu KOVO. Letos v únoru na to upozornil Blesk, který zveřejnil dopis, kterým kováci šéfovi ČMKOS ukončili členství. Středula nakonec po mimořádném jednání rady odborové centrály připustil, že příspěvky zaplacené nebyly, trval však na tom, že členem svazu KOVO stále je. Výsledkem jednání rady nicméně bylo, že jeho pravomoc převzali místopředsedové.

Koncem března Středulu na mimořádném sněmu odborů delegáti do funkce opět zvolili. Byl jediným kandidátem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěRusko představuje pro evropské země největší hrozbu, prohlásil Koudelka

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně upozornil, že Rusko představuje pro evropské země největší hrozbu. Nemyslí si, že by v tuzemsku hrozil masivní útok ze strany Moskvy jako na Ukrajině. Na konferenci vystoupil i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
09:11Aktualizovánopřed 15 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 37 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 53 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 hhodinou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 2 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 hhodinami
Načítání...