Na post ve vládě se po dvou a půl letech rozhodla rezignovat ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Vedení její domovské strany podle ní vadilo, že neumí svou práci prodat a je málo vidět, ona sama podcenění komunikace přiznala. Bývalý prezident Miloš Zeman o ní dříve hovořil jako o „neviditelné funkcionářce“, část vědecké komunity se jí ale zastává a tvrdí, že konec jejího vládního angažmá pozdrží některé projednávané záležitosti.
Langšádlová se narodila 14. října 1963 v Praze. Vystudovala obor vodohospodářské stavby na stavební průmyslovce. Později absolvovala politologii na Vysoké škole politických a společenských věd v Kolíně a na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze.
V letech 1984 až 1986 pracovala v odboru výstavby a územního plánování jako stavební technička. Od roku 1990 po dobu osmi let vlastnila penzion. V období let 1998 až 2006 vykonávala funkci starostky města Černošice, v letech 2006 až 2010 zde působila jako místostarostka. V letech 2000 až 2008 a v letech 2012 až 2013 byla také krajskou zastupitelkou Středočeského kraje. Od roku 2004 do roku 2010 působila jako členka Výboru regionů EU.
Do roku 2009 byla členkou KDU-ČSL, poté vstoupila do TOP 09. V letech 2011 až 2017 byla místopředsedkyní strany, v letech 2009 až 2017 působila jako předsedkyně středočeské TOP 09, nyní je členkou výkonného výboru strany. Poprvé byla zvolena poslankyní v roce 2010. Funkci ministryně pro vědu, výzkum a inovace zastávala ve vládě Petra Fialy (ODS) od prosince 2021.
Pochyby o jmenování Langšádlové do funkce ministryně se objevily už koncem roku 2021, když se jednalo o podobě nového koaličního kabinetu. Tehdejší prezident Miloš Zeman o ní hovořil jako o neviditelné funkcionářce TOP 09. Nakonec ji ale do vlády jmenoval.
Je prezentace stejně důležitá jako obsah?
V poslední době byla Langšádlová kritizována i zevnitř TOP 09 kvůli tomu, že ona sama ani výsledky její práce ve vládě nejsou příliš vidět. Podle předsedkyně strany Markéty Pekarové Adamové dávala ministryně více úsilí do obsahové části práce než do prezentace navenek. Odcházející členka vlády si za svou prací stojí, připustila ale právě podcenění komunikace.
Nedávno jí vyjádřila podporu její mateřská středočeská organizace strany a možný konec Langšádlové kritizovali i někteří představitelé vědecké komunity. Podle nich se ministryně věnovala své agendě dobře. Oceňují její přínos a obávají se, že její demise pozdrží projednávané záležitosti. V Interview ČT24 politička už loni sdělila, že pokud vláda nebude investovat do vzdělání a výzkumu, zadělává si na problémy do budoucna.
„Napsala jsem nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Udržela jsem stabilní financování výzkumu z národních prostředků. Zdvojnásobili jsme stipendium pro doktorandy bez pracovního úvazku. Jednám o započítání let úspěšně ukončeného doktorandského studia pro výpočet důchodů. Iniciovala jsem vznik grantového schématu pro návraty po rodičovské. Jednám o příspěvku v mateřství pro doktorandky bez pracovního úvazku. Připravila jsem ambiciózní reformu transferu znalostí, jejímž cílem je zvýšit ekonomickou a společenskou hodnotu, kterou nám věda přináší. Posunula jsem prioritní zaměření veřejné podpory na výzkum ke strategickým technologiím,“ vyjmenovala Langšádlová na síti X práci, kterou jako ministryně odvedla.
