Proces proti skautům. Pomáhali na Šumavě i lidem přes hranice, v roce 1952 je režim zlikvidoval

Nahrávám video

Říjen roku 1952 se zapsal do historie jedním z monstrprocesů, který dopadl na významnou prvorepublikovou organizaci Junák. Komunistům vadila, protože vychovávala mladé lidi v duchu etických zásad, které neladily s komunistickou ideologií. Využili toho, že řada skautů pomáhala lidem s útěkem přes hranice, a ve zinscenovaném procesu je odsoudili k tvrdým trestům. Události známé jako Akce StB Polom zachytil Reportér ČT Miroslav Petráček.

V říjnu 1952 před státním soudem v Praze skončil proces proti osmi členům Junáka, kteří se podle tehdejšího režimu dopustili trestných činů velezrady, vyzvědačství a sdružování proti republice. Sdělovací prostředky hřímaly proti „nepřátelům pracujícího lidu a ve službách západních imperialistů.“

„Takových propagandistických pořadů byly natočeny celé desítky. A je vlastně jedno, jestli byly o skautech, o kulacích, o inteligenci. Je to úplně fuk, fráze jsou stejné,“ říká o tehdejší době zvukař-archivář Českého rozhlasu Miloslav Turek.

„Proces jasně ukázal, jak nebezpečná je ideologie skautingu, která svými kořeny tkví v nenávisti k boji dělnické třídy, v nenávisti ke všemu pokrokovému,“ hlásal v říjnu 1952 Československý rozhlas. „Ve světovém měřítku je skautské hnutí nositelem kosmopolitismu a zejména v mládeži menších národů pěstuje slepý obdiv k anglosaské rase, a tak potlačuje národní sebevědomí mladých lidí,“ tvrdila propaganda.

Očernit celý skauting

Podle historiků šlo režimu především o zastrašení lidí, aby se do skautingu už žádným způsobem nezapojovali. „Hlavní téma procesu nebylo zavřít převaděče, ale očernit celý skauting,“ upozorňuje publicista Jaroslav Pulkrábek.

Oficiálním důvodem monstrprocesu bylo to, že skautské oddíly na Šumavě pomáhaly pronásledovaným lidem upustit zemi. „Skauti měli na Šumavě dobře zmapovaný terén, uměli se zde velice dobře orientovat, takže pomáhali i lidem, kteří utíkali přes státní hranici. Ta nebyla v těch letech ještě tak hlídaná, jako po padesátých letech, takže mnoha lidem se přechod díky Skautům tady v těch pohraničních územích podařil,“ říká historik skautského hnutí na Sušicku Vladimír Černý.

„Oddíly měly povolený vstup do pohraničního pásma, protože tam tábořily a pracovaly,“ doplňuje pamětník Vladimír Kopřiva. „Dostat se na hranici nebyl zase až tak velký problém, když se vědělo kudy.“

Borůvková brigáda

Převádění, při kterém skauti asistovali, je spojeno s „borůvkovou brigádou“. Zemská junácká brigáda Šumava, které se podle sběru lesních plodů říkalo „borůvková“, měla po vyhnání původních německých obyvatel pomoci nahradit chybějící pracovní síly. V okolí Prášil v letech 1947 a 1948 vyrostlo 41 táborů pro zhruba dvanáct stovek skautů a skautek.

„V rámci borůvkové brigády, která se netýkala jenom borůvek, skauti čistili cesty, opravovali domy, káceli dřevo nebo dělali sena. Přitom tábořili na Šumavě, orientaci v přírodě měli zmáklou – a teď se objevila potřeba někoho dostat ven. Samozřejmě pomohli,“ vysvětluje publicista Jaroslav Pulkrábek.

„Není to tím, že by skauti byli nějaká extra skupina, která převáděla. Byla to skupina lidí, která zastávala nějaké hodnoty, etický kodex, a měla v sobě zakódovanou povinnost pomáhat tomu, kdo to potřebuje,“ dodává. 

Během letní brigády v roce 1948 přešlo přes hranici do západního Německa díky skautům přes osmdesát lidí. Největší počet přechodů se uskutečnil v okolí hory Polom. Význačná byla především služba skautů z Klatov.

„V roce 1948 byl už skauting pod kleštěmi komunistické strany, některé oddíly byly zakázané, ale většinově mohl ještě fungovat. Proto byla borůvková brigáda zopakována, sice už tam byl politický dohled, ale v tom roce 1948 ještě malý,“ říká vedoucí skautského archivu Roman Šantora.

Vedoucím celé šumavské borůvkové brigády v roce 1948 byl Pavel Křivský, charizmatický vůdce vysokoškolských skautů, ale také člen KSČ a funkcionář s komunisty spolupracujícího akčního výboru Junáka. „Na druhou stranu nevěděl nic o tom, že někdo převádí přes hranice, že některé oddíly se podílely na této činnosti. V tom nebyl angažovaný a podílel se jenom na chodu té brigády samotné,“ uvádí Roman Šantora.

„Rozloučili se po skautsku a sdělili nám, že opouští rodný kraj“

Tábora u opuštěné šumavské vesnice Hohenstegen, čili Vysoké Lávky, poblíž soutoku Černého a Prášilského potoka, se roku 1948 zúčastnil i tehdy čtrnáctiletý skaut Emil Kintzl. Jeho skautským vedoucím byl potomek rodu sušických sirkařů Vojtěch Scheinost, který měl přezdívku Sir.

„V roce 1945 jsem se zásluhou Vojtěcha Scheinosta v Sušici stal skautem a jezdili jsme o prázdninách na skautské tábory. To byla naše nejmilejší činnost. Poslední tábor, na který vzpomínám, je z roku 1948, kdy už se bolševik chopil moci a skautské hnutí bylo před zánikem,“ vypráví Emil Kintzl.

„V okolí byly desítky takových táborů. Byla to akce Junáci nebo Skauti na pomoc Šumavě. Dopoledne jsme makali v lese nebo jsme sbírali lesní plody a odpoledne jsme měli svoje skautská zaměstnání, pochody do okolí, hry v táboře, plnění různých bobříků,“ pokračuje.

„Na konci tábora se s námi naši vedoucí, kteří se nám věnovali ty tři neděle, rozloučili po skautsku, podáním levé ruky, a sdělili nám, že opouští tento rodný kraj a že jdou přes hranice pryč. Jako kluci jsme nechápali proč, ale oni dobře věděli, že nás v těch dalších letech nic dobrého v republice nečeká,“ vzpomíná Emil Kintzl.

Již tehdy byla situace vážná. „Už v roce 1948 na podzim byli někteří členové klatovských skautů chyceni a zavřeni, ale ty tresty, které dostali, byly malé, protože se ta činnost v té míře, v jaké jí prováděli, neprovalila,“ říká vedoucí skautského archivu Roman Šantora.

Výpovědi vynucené tvrdými výslechy

Chystaný proces se skautským hnutím však už byl na spadnutí. „Došlo k tomu, že komunisti, kteří věděli, že se převádí, začali zpřísňovat režim na hranicích, byly propustky, byly kontroly, a jednak chytili nějaké skupiny a jednak mezi nimi byli udavači, kteří to na ně práskli,“ popisuje publicista Jaroslav Pulkrábek.

Zatčené skauty nahradili jejich kamarádi, ale to už je Státní bezpečnost i za pomoci konfidentů začala sledovat. Postupně došlo k dalšímu zatýkání, které vyvrcholilo v roce 1952 zinscenovaným soudním procesem.

Hlavu protistátní skupiny udělali komunisté z Pavla Křivského, vedoucího borůvkové brigády v létě roku 1948, i když s přechody přes hranice neměl nic společného. Komunisté se ho však potřebovali zbavit. Výpovědi byly vynucené tvrdými výslechy a obžalovaní se je museli naučit nazpaměť. „Pavel Křivský také jako jediný vypovídal tak, že bylo na první poslech znát, že má ty odpovědi naučené,“ říká archivář ČRo Miloslav Turek.

Komunisty vedený proces proti skautskému hnutí dospěl do finále 17. října 1952. Obvinění byli uznáni z trestných činů velezrady, špionáže a sdružování proti republice a odsouzeni k vysokým trestům. Domnělý vůdce skupiny Pavel Křivský byl odsouzen na doživotí, další skauti dostali tresty odnětí svobody, které často převyšovaly dvacet let.

„Skauting je postavený na rozvoji osobnosti, na etických a v podstatě křesťanských hodnotách. To se samozřejmě režimu nemohlo líbit – lidé, kteří na sobě chtějí pracovat a zastávají etický kodex, morálku. Každá totalita měla se skautingem problémy,“ uzavírá Jaroslav Pulkrábek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami
Načítání...