Probudily mě tanky přejíždějící most. Byl to otřesný zážitek, vzpomíná na okupaci Vášáryová

Nahrávám video

V den okupace Československa natáčela Magda Vášáryová v Piešťanech s Jurajem Jakubiskem film Vtáčkovia, siroty a blázni. Když do města před padesáti lety přijely tanky, byl to pro štáb šok, tím spíš, že čtyři dny nesměl opustit hotel. Všichni proto zvažovali nabídku italského režiséra Frederica Felliniho, aby emigrovali do Itálie, Vášáryová ji ale jako první odmítla. Po okupaci ji vyhodili z vysoké školy a snímek, který tehdy natáčela, se nesměl dvacet let promítat.

V den invaze jste měla těsně před svými dvacátými narozeninami. Předpokládám, že si moc dobře pamatujete na okamžik, kdy jste se o vpádu vojsk dozvěděla a kdy jste poprvé viděla tanky v ulicích.

Natáčela jsem film s Jurajem Jakubiskem a byla jsem v hotelu v Piešťanech. Probudila jsem se, když tanky přecházely přes kamenný piešťanský most. Nevěřila jsem vlastním očím. Všichni se tehdy okamžitě vzbudili, koukali jsme na to a nejdřív jsme nechápali, co se děje. Byl to otřesný zážitek, na který do konce svého života nezapomenu.

Myslela jste si, že je to jen něco dočasného, nebo už jste si tehdy říkala, že je to hodně vážná situace?

Už několik měsíců se mluvilo o tom, zda to Sověti dovolí, jak to bude dál vypadat. Byl to samozřejmě velký šok, ale nedá se říct, že bychom nevěděli, o co se jedná. Samozřejmě jsme nevěděli, že kromě Rumunska do Československa vstoupila celá Varšavská smlouva. Mysleli jsme si, že jsou to jen Sověti.

Odmítnutí Felliniho nabídky

Co se tehdy dělo v Piešťanech? Šli jste do ulic, mluvili jste s vojáky, s dalšími obyvateli?

Ne, okamžitě nás zamkli v hotelu. Všechno jsme viděli jen ze čtvrtého patra. Hned druhý den volal Jakubiskovi italský režisér Fellini a nabídl mu, že může okamžitě odejít do filmového studia Cinecitta v Římě. Seděli jsme všichni s Jakubiskem v jednom pokoji a přemýšleli, zda odejdeme, co budeme dělat.

Uvažovala jste v dalších týdnech, kdy už bylo jasné, že je situace vážná, o emigraci, jako to udělala řada umělců?

Můj strýc emigroval v roce 1948. Celá naše rodina nemohla vůbec cestovat a velmi jsme kvůli tomu trpěli. Byla jsem velmi nemocná, ale nepustili mě ani k moři. Neustále probíhaly prohlídky a estébácké výslechy. Věděla jsem, že nemůžu emigrovat, protože bych vystavila rodinu velkým problémům. Možná jsem o tom uvažovala prvních deset minut, ale potom jsem si uvědomila, co by to pro moji rodinu znamenalo. Jako jedna z prvních jsem proto emigraci rozhodně odmítla.

Studovala jste v té době v Bratislavě sociologii. Právě před budovou Komenského univerzity se odehrála scéna zachycená na ikonické fotografii, kde muž nastavuje holou hruď hlavni tanku. Odehrávaly se nejdramatičtější události v Bratislavě právě na tomto místě?

O tom nevím, ještě tři nebo čtyři dny jsme museli zůstat zavření v hotelu. Vůbec jsme se nedostali ven. Když jsem tím pádem přišla do Bratislavy, stály už tanky v ulicích a nejhorší věci jako smrt Danky Košanové už proběhly před tím.

Osobně jsem ale znala fotografa Ladislava Bielika, který ikonickou fotografii udělal. Volala jsme mu a mluvili jsme o tom. Pamatuju si, že se strhávaly názvy ulic a lidé diskutovali s vojáky. Já jsem ale pokračovala v natáčení. Ve filmu Vtáčkovia, siroty a blázni máme dokonce jednu scénu, kde do mě sovětský voják šťouchá samopalem. Bylo to velmi dramatické, mohl mě samozřejmě zastřelit. Film se potom i kvůli této scéně nesměl dvacet let promítat a mě vyhodili z vysoké školy.

„Nevěřila jsem na socialismus s lidskou tváří“

Jak Slováci s odstupem času vnímají události srpna 1968? Podle některých kritiků by si je měli připomínat více a intenzivněji.

Četla jsem některé analýzy posledních výzkumů a většina Slováků okupaci zásadně odsuzuje. Rozdíl mezi českým a slovenským vnímáním je spíš v období po okupaci, tedy v období normalizace. To Slováci, možná i kvůli federaci, nevnímají tak dramaticky. Samotnou okupaci ale odmítá velká většina Slováků.

Poprosím vás ještě o vzpomínky na dobu před invazí. Jak jste prožívala takzvané pražské jaro a jak vnímáte i jeho samotný název z pohledu Slovenska?

Kamarádila jsem se s českými režiséry Jaromilem Jirešem, Evaldem Šormem, Petrem Weiglem a ti mě jasně orientovali. Samozřejmě i moje rodina, která byla antikomunistická. Nikdy jsem nevěřila na socialismus s lidskou tváří. Už tehdy se mi to zdálo nemožné. Žádný komunistický socialismus nebyl reformovatelný. Bylo mi jasné, že v něm nemůže být naše budoucnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
před 7 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 11 mminutami

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11Aktualizovánopřed 18 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 2 hhodinami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 3 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 3 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 4 hhodinami
Načítání...