Že je potřeba reagovat na klimatické změny, a to jednak snahou přizpůsobit se novému klimatu a jednak snižováním emisí, se shodují experti s politiky a zřejmě i s veřejností. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) český stát již nyní dělá maximum možného. Domnívá se však, že tak nečiní jiné, zejména mimoevropské země. Klimatolog Radim Tolasz ale doufá, že reakce na neúspěch letošního madridského klimatického summitu by mohla i politiky z těchto států dovést k porozumění, „že to tak dál už opravdu nejde“. Klimatické změny byly tématem posledních letošních Událostí, komentářů.
Podle Radima Tolasze se v Česku projevují klimatické změny dvěma způsoby. Jednak se otepluje, jednak je čím dál větší sucho. „Zažili jsme pět – teď už šestý – rok, kdy máme srážky podnormální. Ale pokud jde o teplotu, už jsme na hranici 25 let, kdy máme za sebou teplotně nadnormální roky. Najdeme málo výjimek,“ řekl klimatolog.
Ministr: Největší emitenti kromě Evropy žádné ambice nemají
Richard Brabec připustil, že „je to největší výzva moderního lidstva“, ale odmítl, že by „jádro pudla“ leželo v Evropě. „Debata je poměrně ohnivá. Problémem je (…), že když někoho posloucháte, tak si uvědomíte tu hrůzu, že to řeší především Evropa, pak to řeší některé menší státy, kterých se to už přímo dotýká, protože je to doslova zatopuje, a potom některé dílčí problémy řeší některé země. Ale největší emitenti kromě Evropy o tom hovoří, ale žádné velké ambice nemají,“ poznamenal.
Domnívá se, že aktivity evropských studentů stávkujících za klima by měly celosvětový efekt pouze tehdy, kdyby „takové vzepětí bylo i u studentů v Číně, Indii, ve Spojených státech, Brazílii, v Rusku“.
Radim Tolasz se domnívá, že rozpačité výsledky madridské klimatické konference by mohly paradoxně přinést určitý efekt i v zemích, o kterých se zmínil Brabec. „Já si dovolím konstatovat, že to, že zkrachovala vyjednávání v Madridu, je dobře pro Glasgow (klimatickou konferenci v roce 2020 – pozn. red.), protože jsem přesvědčen, že vrcholní politici, kteří vyjednávají a jsou zodpovědní za to, že jednání zkrachovalo (…), si do Glasgow přinesou jinou pozici, protože z reakcí teď zjistili, že to tak dál už opravdu nejde,“ věří.
Adaptace musí jít ruku v ruce se snižováním emisí, radí klimatolog
Snaha reagovat na klimatické změny a snad je i zpomalit má rovinu globální, ale i národní. Ministr životního prostředí zdůraznil, že jeho úřad dělá velké množství kroků, které mají pomoci s adaptací v novém klimatu. Domnívá se však, že v minulosti se kladl příliš velký důraz na opatření proti povodním a na riziko sucha nikdo nedbal. Proto se podle něj změny projevují pomalu.
„Ten proces má obrovskou setrvačnost. My jsme sto let odváděli vodu z krajiny a teď děláme všechno naopak,“ podotkl Richard Brabec. Míní však, že „v rámci možností dělali maximum“.
Klimatolog Tolasz ale upozornil, že adaptační projekty, jako jsou opatření proti suchu, jsou jen polovinou toho, co je potřeba dělat.
„Jsou dvě věci, které musíme dělat, a jde to ruku v ruce. Jedna věc jsou adaptace – my se musíme adaptovat, protože počasí si dělá, co chce, už teď. Pokud ale nebudeme snižovat emise, tak za pět, za deset let se nebudeme schopni adaptovat. Nebudeme mít peníze na to, abychom to zvládli, protože adaptace budou pořád obtížnější. Musíme dělat obojí,“ poznamenal.
Richard Brabec ale věří, že půjde leccos. Opatření podle něj nejdou proti vůli lidí. „Vyplývá i z průzkumů veřejného mínění, že dnes občané České republiky považují sucho za úplně nejvýznamnější problém, kterému budeme čelit. V tom je to sjednocující. Je to možnost, abychom se přestali hádat o nesmyslech až hloupostech,“ uzavřel.
