Přímá volba prezidenta posílila, což způsobuje v systému řadu potíží, hodnotí politologové

Přesně před deseti lety senátoři schválili přímou volbu hlavy státu a umožnili občanům vybírat, kdo bude sídlit na Pražském hradě. Změna úřad prezidenta výrazně posílila, což podle oslovených politologů způsobuje v českém parlamentním systému řadu potíží. Existují podle nich ale způsoby, jak je odstranit.

O jedné z nejvýznamnějších ústavních změn od vzniku samostatné České republiky se diskutovalo již od roku 2001. Úspěšnému schválení z 8. února 2012 předcházelo nejméně pět neúspěšných pokusů. Do té doby vrcholného představitele státu vybírali poslanci a senátoři při společném zasedání obou komor parlamentu.

„Ve světě a v Evropě je obecně trend, že stále více hlav států včetně prezidentů parlamentních režimů je přímo volených, což není nutně nic špatného,“ uvádí politolog Miloš Brunclík z Univerzity Karlovy. Občané volí nejvyššího reprezentanta země například na Slovensku, v Rakousku nebo v Polsku.

obrázek
Zdroj: ČT24

Klasické pojetí parlamentní demokracie, k němuž se Česko od dob první republiky hlásí, ale s takovou variantou nepočítá. Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity ji dokonce označuje za deviaci. Jde totiž o prvek, který je typický pro prezidentské a poloprezidentské režimy, ve kterých hlava státu není pouze ceremoniářem, ale má rozhodující slovo.

Strukturální problém

Hlava státu, která se může odvolat na hlasy svých voličů, je totiž v silnějším postavení. „V případě, že nemá větší pravomoci a je tam proto, aby reprezentoval stát navenek nebo garantoval určité hodnoty, tak ho vyšší legitimita ponouká, aby úřad nevykonával v zájmu fungování systému, ale v zájmu většiny, která ho na Hrad dostala,“ vysvětluje disharmonický prvek právník z Univerzity Karlovy Jan Wintr.

Vzniká tím hrozba dvojvládí, kdy si vzájemně konkuruje prezident a premiér, jehož kabinet formuje podpora většiny v Poslanecké sněmovně. „Demokracie by neměla znamenat anarchii. My jsme v situaci, kdy zavedení přímé volby systém mnohem víc chaotizovalo,“ komentuje Kopeček.

„S přímou volbou jsem nikdy nesouhlasil a mám pocit, že rizika, před kterými jsem varoval, se naplnila dokonce ve větší míře, než jsem se obával,“ přiznává Wintr.

Debata České televize s kandidáty na prezidenta v roce 2018
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Odborníci proto navrhují, jak svízelnou situaci řešit. „První cestou je nedělat nic, do Ústavy by se nemělo zasahovat příliš často,“ navrhuje Brunclík. Tvrdí totiž, že pokud je systém stabilní, umožní přirozeně vzniknout ústavním zvyklostem a vzorcům chování, které budou problémovým situacím předcházet. „Je to strukturální problém, ale podotýkám, i ten parlamentní režim se s tím dokáže vypořádat,“ dodává.

Jak ústavní řád funguje totiž závisí i na samotných politicích. „Dobrými ústavními aktéry jsou obecně ti, kteří nevykonávají své pravomoci na maximum, ale snaží se být hnáni odpovědností a tendencí k sebeomezování,“ hodnotí Brunclík.

Návrat k volbě parlamentem

Další variantou je návrat k nepřímé volbě. „Myslím si, že by byl pro ten systém užitečný, ale bylo by to asi velmi nepopulární,“ říká Wintr. Stejně uvažuje i Brunclík. „Kdo by chtěl zase zavést parlamentní volbu prezidenta, by spíš přišel o politické body,“ poznamenává politolog.

Kopeček ale připomíná, že i nepřímé hlasování mělo své potíže. Zákonodárci se totiž nemohli shodnout na tom, jestli má být tajné, nebo veřejné. „Že (volby) byly v posledním pokusu v roce 2008 veřejné, dost přispělo ke kompromitaci celého způsobu.“ Úřad tehdy obhájil Václav Klaus. Pokud by se hypoteticky volba parlamentem vrátila, Kopeček by doporučoval, aby byla tajná.

„Druhý bod, který by dával smysl, by bylo rozšířit kolegium, které volilo, to jest nemít jen dvě komory parlamentu, ale zamyslet se nad tím, jestli do toho nevtáhnout krajská zastupitelstva,“ uvažuje Kopeček a dodává: „Třetí věc, která by ale v případě druhého bodu nebyla tolik potřeba, by bylo zvážit kvorum (potřebný počet hlasů pro zvolení). To tehdy bylo nastaveno velmi náročně, což vedlo k docela velkým problémům z hlediska délky volby.“

Cesta k francouzskému modelu

Tvůrci Ústavy by se mohli vydat i cestou semiprezidencialismu a posílení pravomocí hlavy státu, stejně jako tomu bylo ve Francii na konci padesátých let 20. století. Přímo volený prezident v takovém případě aktivně prosazuje vlastní politiku.

„Mám pocit, že poloprezidentský systém je riskantní, že ještě docela dobře funguje v té Francii, ale i tam to bylo postupně upravováno. Jsme přeci jenom mladá demokracie, která není úplně definitivně ustálená,“ varuje Wintr.

„Změna by vedla k narušení tradice a mohla by vést k nějakému rozkolísání veřejných nálad a k frustraci z toho, jak by to nakonec celé dopadlo,“ nedoporučuje posílení prezidentských pravomocí Brunclík a dodává, že implementace cizích institucí do domácího prostředí nemusí vždy fungovat.

Omezení pravomocí

Poslední možností je zpřesnit a omezit některé kompetence hlavy státu, aby nebyly tak široce interpretovatelné. Prezident Miloš Zeman se totiž podle oslovených odborníků během svého mandátu často pohyboval na hraně svých ústavních pravomocí a někdy i za ní.

„Ukázalo se, že jsou určité kritické body, kde hrozí, že se politický systém zasekne,“ vysvětluje Wintr a zmiňuje například jmenování vlády. Zeman třeba loni na podzim hrozil nejmenováním ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), v roce 2019 zase odmítl nominaci Michala Šmardy (ČSSD) na ministerstvo kultury.

„Mělo by být jasné, za jakých podmínek může prezident odepřít jmenování ministra. Případně by mohl ministry jmenovat premiér,“ navrhuje ústavní právník.

Miloš Zeman při svém prvním vítězství v prezidentské volbě v roce 2013
Zdroj: ZUMA/ČTK/Matej Divizna

Podle Kopečka by navíc bylo vhodné k jednotlivým ústavním procesům doplnit jasné časové lhůty. Prezident by tak měl například na jmenování ministra maximálně třicet dní.

Na hodnocení dopadů přímé volby je ale podle Brunclíka stále ještě brzy. „Měli jsme jen jednoho přímo voleného prezidenta. Ústavu musí otestovat více aktérů a uvidíme, zda se ustálí nějaký vzorec žádoucího výkonu funkce prezidenta. Teprve čas ukáže, jestli přímá volba byl dobrý nápad,“ uzavírá Brunclík.

Občané prezidenta doposud vybírali dvakrát, v letech 2013 a 2018. Pokaždé zvítězil expremiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman. O jeho nástupci na Hradě se rozhodne nejpozději na začátku příštího roku, kdy Zemanovi skončí mandát, třetí zvolení v řadě Ústava nepřipouští.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...