Po nedávném výbuchu plynu v domě v Prešově se na sociálních sítích objevilo video muže padajícího z balkonu. Slovenská policie požádala média, aby záběr nešířila, ale některá to přesto udělala – mezi nimi i česká Prima. Její reportáží se proto bude zabývat vysílací rada.
V bytovém domě ve slovenském Prešově minulý týden při výbuchu plynu a následném požáru zemřelo nejméně sedm lidí. Mezi nimi i muž, který se snažil si zachránit život, ale neudržel se na balkoně. Video, které jeho smrtící pád zachycuje, se objevilo na sociálních sítích, ale také na některých zpravodajských webech a dokonce v televizním vysílání. Slovenská policie přitom žádala, aby média video dále nešířila.
Na Primě záběr zpomalili a oběť označili červeným kroužkem
Na Slovensku video zveřejnila hned tři média. Krátce se objevilo na webu Aktuality.sk, kam se ale dostalo podle šéfredaktora Petera Bárdyho nedopatřením. Web Pluska.sk ho naopak zveřejnil vědomě, dokonce ho označil za „exkluzivní“. Později ho ale smazal.
Hned dvakrát pak video odvysílala Markíza, jedna z nejsledovanějších slovenských televizí. Objevilo se ve zprávách v 15 a 17 hodin, televize ho ale později smazala z archivu a už ho nepoužila. Ke slovenské vysílací radě ale přesto dorazila řada stížností.
Videem padajícího muže se ale bude zabývat i česká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Ve své večerní zpravodajské relaci ho totiž použila televize Prima – ukázala ho hned dvakrát po sobě, jednou dokonce zpomaleně a padající oběť označila červeným kroužkem. A to vše bez varování.
Zákon přitom říká, že by televize neměly bezdůvodně zobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení. Možné porušení tohoto zákona bude posuzovat právě RRTV, jak ČT potvrdila její místopředsedkyně Jana Kasalová. „K tématu Rada obdržela několik podnětů. Zabývat se jimi bude na lednovém zasedání,“ uvedla.
Zveřejnění je proti etice, říkají odborníci
Podle oslovených odborníků jde o jasné pochybení. „Použít takový záběr v televizním vysílání je podle mě zcela nevhodné. Do zpravodajství to zcela jednoznačně nepatří,“ říká Jan Motal z Masarykovy univerzity v Brně. „Je to velmi vážný přestupek proti novinářské etice. Tohle prostě ukazovat nepotřebujete,“ myslí si mediální analytik Milan Kruml.
„Je to podle mě opravdu nevkusné. Na to, abyste si dokázala představit, jak tragická událost se odehrála, nepotřebujete vidět člověka, jak padá z balkonu,“ dodává Alice Němcová Tejkalová, děkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Všechny novinářské normy se shodují na tom, že novinář je povinen dbát na lidskou důstojnost. V tomto případě se dá tvrdit, že lidská důstojnost toho muže byla narušena tím, že jsme viděli jeho tragickou smrt,“ vysvětluje Motal, v čem spatřuje problém. „Musíme také myslet na rodinu té oběti, která to musela opakovaně vidět v televizi, a zároveň bychom měli myslet i na citlivější diváky, které to může i rozrušit,“ doplňuje.
Podle Markízy šlo o veřejný zájem
Slovenská televize Markíza sice záběr stáhla z internetového archivu, ale za jeho odvysíláním si stojí. „Právě tento záběr umocnil rozsah této tragédie a jeho odvysílání považujeme za veřejný zájem,“ uvedl Henrich Krejča, ředitel zpravodajství televize Markíza, na dotaz serveru Omédiách.com.
„Takové zveřejnění záběru může v konečném důsledku nejen u veřejnosti vytvořit celkový obraz o té tragédii, ale být zároveň důkazem, zda přišla pomoc včas, proč nebyla okamžitě zaměřená na tohoto člověka. Já jako novinář považuji za povinnost takový záběr odvysílat,“ dodal Krejča pro ČT.
Upozorňuje také na to, že pád muže na videu nebyl ukončen, tedy že na něm nebyl zobrazen dopad na zem. „Neumím si představit, že bych ukázal dokonanou smrt v přímém přenosu,“ hájí se.
Oslovení odborníci nicméně s argumentací veřejným zájmem nesouhlasí. „Na tom záběru rozhodně žádný veřejný zájem není. Pokud by ho veřejnost neviděla, tak by žádná škoda nevznikla,“ říká Jan Motal. Na případné chyby a nedostatky při zásahu by podle něj měli novináři upozorňovat jiným způsobem.
Prima: Reakce diváků nás mrzí
Televize Prima se obhajuje tím, že chtěla pouze realisticky zobrazit, co se stalo. „Cílem odvysílání bylo divákům realisticky popsat extrémní situaci, která následkem výbuchu plynu vznikla a nemá v novodobých dějinách Slovenska obdoby,“ uvedl mluvčí Adam Halmoši.
„Mrzí nás reakce, kterou reportáž u některých diváků vzbudila, a budeme tento typ divácké reakce ve své praxi zohledňovat při veškeré snaze o dodržování platných právních předpisů a Etického kodexu zpravodajství a publicistiky ATO,“ uzavřel vyjádření.
Halmoši přitom ve vyjádření pro ČT uznává, že televize mohla na použité záběry upozornit před reportáží. Ani to ale nemusí podle odborníků být vhodné řešení. „Možná to někoho přiměje, aby odehnal děti od televize, pokud se dívají s ním, ale ten zážitek jako takový si z toho nese dál,“ říká děkanka Tejkalová.
Podle Motala navíc takový záběr mohou vidět lidé náhodně, aniž by předtím slyšeli upozornění – například, když přepnou. „Z nějakého právního hlediska to možná význam má, nicméně ten záběr tam stejně je,“ dodává mediální etik.
Média podobnou otázku řeší poměrně často – výrazným případem bylo například zveřejňování záběrů a fotografií obětí teroristických útoků z 11. září 2001. Podobnými případy, ale také obecnými etickými pravidly se zabýval pořad Newsroom ČT24 .
