Nakolik může koronavirová epidemie ovlivnit společnost, svobodu a také duši a přinesla lidem i něco pozitivního? Nad tím se ve čtvrtečních Událostech, komentářích zamýšlel sociolog a právník Jiří Přibáň a také psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor.
Světové pandemie vždy lidskou společnost nejen ohrozily, ale i proměnily. Nejinak tomu podle Přibáně bude, i co se týče koronavirového ohrožení. „Koronavirus způsobil mnoho změn. Ale asi bychom to neměli úplně přeceňovat nebo vidět apokalypticky,“ řekl na úvod Událostí, komentářů právník a sociolog z Cardiff University.
„Koronavirus promění, jakým způsobem budeme žít, jak budeme cestovat, ale také nám ukázal, co je důležité. Že domov je domov jenom tehdy, když ho můžete opustit, že hranice mají smysl, když je můžete překročit, a že i ve společnosti, která žije v nějakém výjimečném stavu, kdy je ohrožena zvnějšku nějakou nemocí, jsou důležité svobody, to, jak se k sobě lidé chovají, jak jsou vzájemně vůči sobě ohleduplní,“ přiblížil.
Podle Rektora se už s nástupem pandemie objevily velké rozdíly podle sociálních vrstev. „Lidé, kteří jsou na vyšších pozicích, to snášeli dobře tím, že mohli a museli zpomalit, vlastně měli záminku, proč najednou získat několik hodin v týdnu navíc, které mohli a využívali pro sebe, pro své bližní. A doufám, že je to změna, kterou si odnesou dlouhodobě,“ uvedl první příklad.
„Lidé, které mám v péči z nižších sociálních vrstev, si dost často odnášeli pocit nespravedlnosti, protože bohatší děti trávily výuku u notebooku z domu, zatímco děti chudších rodičů ho neměly,“ dodal pro srovnání.
Podle Přibáně se však ukázaly i pozitivní změny, které si pandemie vynutila. „Jeden z trendů bude v tom, že spousty aktivit, o kterých jsme si mysleli, že musí probíhat v nějakém skutečném prostoru, se dají přesunout on-line. Myslím tím i univerzitní výuku. Druhý trend bude, že spousta z pracovních výkonů se ukáže jako zbytečná,“ uvedl.
Třetím trendem podle něj bude větší role státu v souvislosti s očekávanou nastupující ekonomickou krizí.
Druhá vlna může smést odhodlání
Přibáně však nepřekvapilo, jak Češi na nástup pandemie zareagovali domácí výrobou roušek. „V české společnosti je tradičně velmi vysoká autorita lékařů, lékařského stavu. Češi jsou do určité míry hypochondři, mají rádi své lékaře, své nemoci a mobilizují se v tom. Roušky měly spíš symbolický význam, protože my jsme také národ kutilů. Takže já jsem to viděl jako naplnění určitého kulturního vzorce chování v české společnosti,“ poznamenal.
Podle psychiatra a psychoterapeuta Rektora právě šití roušek v domácnostech bylo formou manické obrany. „Lidé budou muset nějakým způsobem přijmout tu úzkost, že se skutečně něco může dít, jak jim, tak jejich bližním,“ vysvětlil.
Rektor je názoru, že Češi často brali pandemii jako výzvu, odhodlání však podle něj může smést druhá vlna pandemie.
„Trochu to znám z praxe, když pracuji s onkologickými pacienty. Druhá vlna bude naprosto zásadní pro to, co se bude dít. Když máte člověka, který zjistí, že má rakovinu, tak jde většinou do hyperaktivity, zjišťuje, jaké jsou možnosti léčby, snaží se nějakým způsobem dát smysl své bolesti. Dostane se z toho, pár let má klid, pak přijde druhé kolo a toho člověka to semele. Ten člověk už jako by vystřílel všechny náboje v prvním kole,“ přirovnal situaci Rektor.
„Když jsem se bavil se svými pacienty, na začátku jsem jim říkal, aby nevystříleli všechno na začátku. Připravte se na to, že ty vlny můžou přijít tři čtyři. Prostě šetřete energií,“ dodal.
Podle něj by se lidé i nadále měli snažit žít co nejvíce běžný život a „nezavřít se do jeskyně“. „Počítejte s tím, že to bude trvat dlouho, to znamená, snažte se fungovat pracovně, v rodině, ohledně péče o sebe sama,“ doporučuje psychoterapeut.
Krize přijde a prohloubí problémy. Budeme znovu hledat, co nás spojuje
Přibáň je navíc názoru, že se lidé musí připravit na konec období prosperity a příchod ekonomické krize. „Pokud přijde druhá vlna, jakože určitě nějaká vlna ještě přijde, tak to nepochybně jenom prohloubí ty problémy, které už v současné době existují,“ uvedl.
„A nepochybně bude růst sociální napětí, protože jak budeme postupně chudnout, budou se prohlubovat sociální problémy jednotlivých rodin,“ dodal.
„Půjde i o to, znovu promyslet, co nás všechny spojuje. Že to není jenom virus, ale i nějaká forma solidarity, společného života a odpovědnosti navzájem vůči sobě,“ dodal.
