Poslední předvolební debata na obrazovkách ČT přivedla do studia osm kandidátů. Pozvání přijali všichni až na současnou hlavu státu Miloše Zemana, který zopakoval, že předvolební kampaň nevede. Přesto se velká část debaty o zahraniční politice týkala Zemanových, často kontroverzních výroků. Prezidentští kandidáti by se omlouvali třeba za Zemanova slova o anexi Krymu i za nelichotivý výrok na adresu Alexandera Dubčeka.
Debaty o zahraniční politice se účastnila vylosovaná čtveřice kandidátů, zbývající čtyři pak odpovídali na dotazy ohledně domácích témat. Devátý kandidát, současný prezident Miloš Zeman, se debaty odmítl zúčastnit.
Podle Pavla Fischera byla ruská anexe Krymu anomálií a porušením mezinárodních dohod, což si podle něj vyžaduje tvrdou odezvu. Společný postup EU včetně sankcí vůči Rusku je prý zcela na místě. „Řešení chvíli potrvá: Německo bylo také rozděleno po druhé světové válce velmi dlouho. Nesmíme to ale přijmout jako něco, s čím se máme smířit. Naopak musíme jednat.“
Fischer také kritizoval výrok prezidenta Miloše Zemana, který před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. „Za slova Miloše Zemana bychom se měli omlouvat mimo jiné Ukrajině.“
Jiří Hynek se s Fischerem shoduje v tom, že byla anexe Krymu porušením mezinárodního práva, vůči kterému se musíme vymezit. „Pro mě je anexe jakéhokoliv cizího území nepřijatelná, a je jedno, zda se to týká Ruska a Krymu, nebo je to kdekoliv jinde na světě.“
V čem už se ale oba kandidáti neshodují, jsou právě sankce. Hynek je dělí na politické a ekonomické: a zatímco ty první jsou dle jeho názoru zcela na místě, tak ekonomické sankce označil Hynek za obrovskou chybu. „Kdo se trochu pohybuje v zahraničním obchodu, tak ví, že ve skutečnosti nefungují. Jediné, k čemu došlo, že se posílila pozice Vladimira Putina v Rusku a že se poškodily zájmy exportérů,“ kritizoval Hynek.
Podle něj sahají politici k ekonomickým sankcím ve chvíli, kdy už si neví rady – aby trochu obalamutili veřejnost.
Mirek Topolánek naopak míní, že jsou sankce vůči Rusku v pořádku, protože Putinův režim porušil mezinárodní smlouvu: „Myslím, že se jmenovala Budapešťská dohoda a garantovala Ukrajině hranice za vzdání se jaderných zbraní.“ Topolánek však zároveň dodával, že šlo o stejné porušení smlouvy, jako když Německo porušilo azylové a migrační předpisy a na půl roku protiprávně otevřelo hranice s Rakouskem.
Podle bývalého premiéra je evidentní snaha Ruska vrátit zpět sféru svého vlivu: jde o asertivní politiku, která by se dala nazvat obranou nárazníkového pásma. „Jsou to právě aktivity na východní Ukrajině, hybridní válka, která standardně probíhá v Pobaltí, Náhorním Karabachu i Moldávii. Ale i dění v Jižní Osetii a Abcházii,“ vyjmenovával Topolánek. Pro Česko je proto minimálně z geopolitických důvodů výhodné být členskou zemí EU.
Marek Hilšer pak řadí Rusko do skupiny poměrně agresivních velmocí. „V globalizovaném světě vidíme, že vzrůstají velké velmoci, které se začínají chovat poměrně agresivně, jako je Čína nebo Rusko, které se vzdaluje Evropě.“ V Evropě podle něj není zvykem, že by některý ze států anektoval území cizího státu: „A ještě tak, že tam pošle armádu a tvrdí, že to není jeho armáda,“ kritizoval Hilšer.
Pokud chce Česko i vůči takovým mocnostem hájit národní zájmy, tak by měla Unie zůstat pohromadě. „Můžeme Evropu kritizovat, je samozřejmě nutné, aby se Evropa dál vyvíjela, a to dobrým směrem. Takže i český prezident by v tomto měl hrát důležitou úlohu. A měl by spolupracovat s vládou – já prezidenta v tomto ohledu vnímám jako prodlouženou ruku zahraniční politiky vlády,“ dodal Marek Hilšer.
Podle Hynka vede Juncker EU do pekla
Většina prezidentských kandidátů uvedla, že by jejich první zahraniční cesta vedla na Slovensko, pouze Jiří Hynek by tuto tradici porušil a vyrazil by do Bruselu: „Já myslím, že je nejvyšší čas, aby si prezident republiky promluvil s největším hrobařem EU panem Junckerem.“
Podle něj začíná být mezi lidmi velký odpor vůči EU jako instituci. „Evropská unie je opravdu dobrý nápad, ale neskutečně špatně prováděný. Jestliže nebudeme dostatečně kritizovat, tak nikdy nedojde k nápravě,“ dodal v předvolební debatě Hynek. Podle něj vede současný styl šéfa EK J.C. Junckera a lídrů některých velkých zemí Unii do pekla.
Podle Pavla Fischera ovšem nestačí pouze kritizovat: lidé budou v prezidentské volbě vybírat hlavu státu pro období, kdy bude Česko předsednickou zemí EU: „Hledáme prezidenta pro období, kdy bude ČR předsedat EU – a toto je potřeba vzít do úvahy. Tady je potřeba taky něco odpracovat doma a v té vnitřní debatě může hrát prezident naprosto klíčovou roli.“
Podle něj je nutné si vyjasnit, jaké budou priority české společnosti za pět, deset let. „Evropská integrace spočívá i na tom, že něco přinášíme i za nás. A tady je třeba si vyjasnit, jaké jsou priority v české společnosti: co bychom měli dělat ve vztahu k EU za pět či deset let.“
Zatímco Fischer by ale neotevíral základní smlouvy EU, tak podle Mirka Topolánka je to nutné. „Musím říct, že základní smlouvy se musí otevřít, přinejmenším v době, kdy se projednává brexit.“
Podle něj k tomu bude Česko i nuceno, protože se chystají stále nové smlouvy a pravidla: „Připravuje se Dublin IV., fiskální pakt už leží v naší sněmovně, sociální pakt už dokonce premiér Sobotka schválil, i když je zatím nezávazný. Tam bude mít český prezident velkou roli, protože fiskální pakt je zatím smlouva prezidentská, a dopředu říkám, že bych ho nepodepsal,“ zdůrazňoval bývalý premiér.
Fischer: Za výrok o Dubčekovi by Zeman zasloužil trojku z mravu
Na Slovensku vyvolal tento týden velké pozdvižení nelichotivý výrok prezidenta Zemana na adresu Alexandera Dubčeka. „Osobně se ohrazuji vůči expresivnímu, dehonestujícímu vyjádření prezidenta České republiky Miloše Zemana na adresu Alexandra Dubčeka, které vyslovil v oficiálním projevu na začátku oslav 100. výročí vzniku Československa na Pražském hradě,“ kritizoval slovenský ministr kultury Marek Maďarič.
Marek Hilšer by se za Zemanova slova omluvil: „Tento výrok opravdu nesdílím, já bych se omluvil, protože byl nepatřičný a myslím si, že o mrtvých bychom měli mluvit dobře.“
Podle Hilšera současný prezident rád sděluje kontroverzní výroky: „Rok 1968 byl velice těžký pro celou společnost. To, jak jednala tehdejší vláda, že jela do Ruska a určitým způsobem se vzdala, samozřejmě také vnímám jako určitý šrám na československé společnosti. Přesto si myslím, že bychom měli mít úctu k lidem, kteří se podíleli a kteří potom byli i odejiti.“
Ostrá slova na adresu Miloše Zemana volil také další kandidát Pavel Fischer: „Zdá se mi, že v určitých okamžicích by měl člověk dělat čest svému úřadu a zastávat ho skutečně tak, aby nikdo nemusel říkat Král je nahý. A tady Miloš Zeman použil naprosto nepatřičně tak silná slova, že by měl dostat trojku z mravu.“
Fischer, který má zkušenosti z diplomacie a sám zastával post velvyslance ve Francii, by prý teď nechtěl být velvyslancem v Bratislavě: „Protože tam máte tak těžkou úlohu vysvětlit, co se vlastně v Praze děje, že na to diplomatický slovník zná jediné: mlčení.“
Podle Mirka Topolánka byl Zemanův projev ostudný: „Nebylo to poprvé a tím, že pobývám hodně v zahraničí a na ČR se dívám více z nadhledu, tak jsem se takto styděl několikrát a myslím si, že už by toho bylo dost.“ Na místě prý je omluva za Miloše Zemana.
Jiří Hynek byl vůči současné hlavě státu poněkud shovívavější: „Já si myslím, že jsme tady všichni skočili trochu na špek – pan prezident to řekl schválně před volbami, omluva je na místě.“
