Prezident Zeman udělil Řád bílého lva Zelenskému i Třem králům

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku 28. října naposledy ve Vladislavském sále Pražského hradu udělil nejvyšší státní vyznamenání. Řád bílého lva hlava státu dle očekávání propůjčila ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Nejvyšším státním vyznamenáním ocenil i příslušníky odbojové organizace Tři králové. Zeman udělil i tři Řády Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání. Předal i 21 medailí Za hrdinství. Slavnostního udílení se neúčastní dva z nejvyšších ústavních činitelů, kteří od Zemana neobdrželi pozvánky.

„Dnes už nevyznamenáváme hrdiny, kteří padli v boji s netolerantním totalitním režimem. Dnes především medailí Za hrdinství oceňujeme ty, kdo sami zachránili lidské životy,“ vzkázal v úvodním projevu při zahájení ceremoniálu prezident. Podotkl, že nejčastěji vyznamenanou profesí jsou letos lékaři a hasiči. Ocenil profesionální i dobrovolné hasiče za jejich práci, například při zásahu při požáru v Českém Švýcarsku.

„Jsme bohatí díky osobnostem, které mezi sebou máme,“ řekla hlava státu s poděkováním všem vyznamenaným. Sdělil, že zcela vyhověl návrhům horní komory, sněmovně až na dvě výjimky vyhověl taktéž.

Zeman udělil nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva ukrajinskému prezidentovi Zelenskému za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky. Řád za něj přebral chargé d’affaires ukrajinského velvyslanectví Vitalij Usatyj.

Záměr vyznamenat ukrajinského prezidenta oznámil Zeman už v březnu. Za základní důvod ocenění označil „jeho statečnost a odvahu, se kterou odmítl americký návrh na poskytnutí bezpečného útočiště a zůstal v tehdy bojujícím Kyjevu“. „A odvaha se má ocenit,“ řekl Zeman v pátečním projevu.

Nahrávám video

In memoriam ocenil nejvyšším státním vyznamenáním Zeman i příslušníky odbojové organizace Tři králové Josefa Balabána, Josefa Vladimíra Mašína a Václava Morávka. Od prezidenta odmítla za Mašína převzít ocenění jeho dcera Zdena Mašínová, převzala jej proto ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Zeman Řád bílého lva udělil leteckému akrobatovi a stíhacímu pilotovi Josefu Hubáčkovi, který byl před druhou světovou válkou členem legendární akrobatické trojice Novák, Široký, Hubáček, která získala titul mistrů světa.

Stejné ocenění získal i další pilot z druhé světové války Josef Stehlík, který dosáhl sestřelů nepřátelských letadel ve Francii, Británii i na východní frontě. Vyznamenáni byli i legionáři a účastníci protinacistického odboje Karel Lukas a Vojtěch Luža.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka udělil in memoriam ředitelce Výboru dobré vůle Mileně Černé. Ocenění obdržela také ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová a in memoriam slovenský spisovatel Ladislav Mňačko.

Nahrávám video

Za hrdinství Zeman ocenil popravené studenty

Mezi oceněnými medailí Za hrdinství je devět studentů a studentských funkcionářů, kteří byli popraveni 17. listopadu 1939 v rámci nacistické represe proti českým vysokým školám. In memoriam Zeman udělil medaili Josefu Adamcovi, Janu Černému, Marku Frauwirthovi, Jaroslavu Klímovi, Bedřichu Koulovi, Josefu Matouškovi, Františku Skorkovskému, Václavu Šaffránkovi a Janu Weinertovi.

Za pomoc lidem postiženým loňským tornádem na jižní Moravě byl vyznamenán starosta Sboru dobrovolných hasičů v Mikulčicích Jaroslav Bolfík. Za letošní zásah při historicky největším požáru v Českém Švýcarsku Zeman ocenil Jana Košíka, velitele jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce Hřensko, a Tomáše Vlasáka, vedoucího pilotního oddělení Letecké služby Policie ČR.

Za hrdinství v boji získal medaili Za hrdinství Josef Serinek, československý příslušník protinacistického odboje romské národnosti, který byl vězněn v koncentračním táboře Lety a který se za druhé světové války stal partyzánským velitelem. Oceněn byl i odbojář Tomáš Houška, který spolupracoval s vedením odbojové organizace Obrana národa. Z novodobých vojáků si stejné ocenění odnesl důstojník speciálních sil Petr Matouš. Zeman ho vyznamenal za velení úspěšnému zneškodnění pachatelů teroristických útoků v Afghánistánu.

Posmrtně byli vyznamenání dobrovolní hasiči Jaroslav Fila a Marek Vrba, kteří tragicky zahynuli při zásahu u výbuchu rodinného domu v Koryčanech na Kroměřížsku. Oceněni byli také Miroslav Fenik, který zahynul při požáru svého domu, když se snažil zachránit život své manželce a synovi, voják Tomáš Neškodný, jenž zachránil matku a dvě děti před utonutím v jezu, a Marek Klimus, který se s nasazením vlastního života zasloužil o záchranu lidského života. Medaili Za hrdinství obdržel také zaměstnanec Domažlických lesů Martin Semecký, který pomohl nalézt osmiletou německou holčičku Julii, která se ztratila při rodinném výletu v německo-českém pohraničí.

Medaile Za zásluhy dostali Zagorová, Žbirka nebo Trumpová

Zeman se rozhodl vyznamenat medailí Za zásluhy přes čtyři desítky osobností. Ocenil posmrtně zpěvačku Hanu Zagorovou nebo hudebníka Miroslava Žbirku. In memoriam vyznamenal i bývalou manželku amerického prezidenta Donalda Trumpa Ivanu rozenou Zelníčkovou. Ocenění za ni z rukou prezidenta převzali její dcera Ivana Marie Trumpová a syn Donald Trump mladší. Mezi novými laureáty medaile Za zásluhy je tenista Ivan Lendl nebo hokejista Jiří Holík.

Medaili předal prezident také lékařům Miroslavu Zavoralovi a Miloslavu Kalašovi, kteří pečovali a pečují o jeho zdraví, náčelníkovi své vojenské kanceláře generálporučíku Janu Kašemu nebo Jaroslavu Třešňákovi a Oldřichu Lichtenbergovi, kteří sponzorovali jeho prezidentskou kampaň, respektive pomáhali s kampaní premiérskou.

Zeman v úvodním projevu vysvětlil, proč se, stejně jako jeho předchůdci, rozhodl nevyznamenat skupinu bratří Mašínů, kterou navrhla k ocenění sněmovna. „Prvním důvodem je, že při svém útěku na západ bratři Mašínové dýkou podřízli hrdlo svázanému zajatci. Druhým důvodem je, že bratři Mašínové zastřelili z pistole pokladníka, který převážel výplaty zaměstnancům. Ani jedna z těchto dvou obětí nebyla evidentně exponenty komunistického režimu, a proto nelze jejich vraždy vydávat za akt protikomunistického odboje,“ zdůvodnil prezident.

Nejvyšší počet vyznamenaných

V tradičním termínu se koná udílení vyznamenání po třech letech. Loni a předloni se ceremoniály neuskutečnily kvůli koronavirové pandemii a prezidentově pobytu v nemocnici. Předávání se letos netradičně koná už podruhé. Naposled se uskutečnilo v březnu, kdy Zeman vyznamenal osobnosti, kterým se řády a medaile rozhodl udělit v letech 2020 a 2021.

Zeman v pátek udělil nejvyšší počet vyznamenání za své desetileté funkční období. Celkem se rozhodl vyznamenat řády a medailemi 78 mužů a žen. Dosud nejvíce jich udělil 42 v roce 2019. Prezident v pátek rozdal více vyznamenání než jeho předchůdci Václav Havel a Václav Klaus v posledním roce jejich prezidentství. Havlův rekord z roku 1998, kdy bylo u příležitosti osmdesáti let vzniku Československa vyznamenáno téměř devadesát osobností, nepřekonal.

Nejvyšším státním vyznamenáním je Řád bílého lva, druhým je Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Prezident uděluje také medaile Za hrdinství a Za zásluhy.

Fiala: Spolupodepsat některá jména bylo těžké

Premiér Petr Fiala (ODS) se v pátek nechal slyšet, že bylo těžké spolupodepsat předání státního vyznamenání některým lidem. Řada osobností, které se prezident rozhodl ocenit, si podle předsedy vlády zaslouží úctu a jejich vyznamenání je nesporné. 

„Nebudu hodnotit ten výběr. Jsou tam určitě jména, která jsou nesporná, která si zaslouží úctu. Jsou tam i lidé, u kterých moje ruka nebo pero, kterým jsem spolupodepisoval, byly těžké,“ řekl Fiala. Podotkl ale, že respektoval výběr všech, které se Zeman rozhodl vyznamenat. Uvedl, že je to prezidentova odpovědnost, ale i právo.

Podle Fialy letos Zeman v maximální možné míře respektoval návrhy na vyznamenání, které mu přišly z parlamentu, což premiér pokládá za velmi důležité. „Kdybychom tady měli dlouhodobě takovou kulturu, takovou spolupráci klíčových institucí, tak by to bylo jenom dobře,“ poznamenal.

Bez šéfů horní i dolní komory

Udílení státních vyznamenání se neúčastní předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), protože z Hradu nedostali pozvánku. Neobdrželi ji ani ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) či předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Chybí i někteří další politici a zástupci veřejných institucí. Někteří neúčast zdůvodňují pracovními povinnostmi, jiní nedorazili kvůli tomu, že Hrad některé ústavní činitele při rozesílání pozvánek vynechal. V sále chyběli politici Pirátů či TOP 09, nepřišli také někteří rektoři nebo hejtmani.

Ceremoniálu se naopak účastnili například premiér s manželkou, bývalý prezident Václav Klaus, ministři spravedlnosti Pavel Blažek, dopravy Martin Kupka (oba ODS), školství Vladimír Balaš (STAN), zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), členové předchozího kabinetu Alena Schillerová, Karel Havlíček a Klára Dostálová (všichni ANO), šéf opozičního hnutí SPD Tomio Okamura nebo ombudsman Stanislav Křeček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 49 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...