Ústavní soud (ÚS) bude mít nového místopředsedu. Od čtvrtka se jím stane třiapadesátiletý ústavní soudce Vojtěch Šimíček, kterého ve středu na Pražském hradě jmenoval do uvolněné funkce prezident Petr Pavel. Funkční období středou skončilo dvěma místopředsedům ÚS – Miladě Tomkové a Jaroslavu Fenykovi, desetiletý mandát zároveň vypršel také ústavnímu soudci Janu Filipovi. Šimíčkovi mandát končí příští rok v červnu.
„Jsem opravdu rád, že vás dnes (ve středu, pozn. red.) můžu uvést do funkce místopředsedy. Musím říct, že jsem netušil, jak velkou část mé práce bude zaujímat Ústavní soud v počátku mého volebního období. Ale jsem za to moc rád, protože si této instituce vážím a věřím, že i pod vaším spoluvedením bude důstojným zastáncem té funkce, kterou od něho všichni očekáváme: tedy nezávislou nejvyšší institucí,“ řekl Šimíčkovi prezident.
Popřál mu hodně úspěchů a dodal, že se bude těšit na spolupráci. Slavnostního aktu se zúčastnil i předseda ÚS Pavel Rychetský, který ve své funkci skončí letos v srpnu.
Podle zákona o ÚS má tato instituce dva místopředsedy. Stejně jako předsedu ÚS je prezident republiky jmenuje z řad ústavních soudců. Místopředsedové zastupují předsedu v době jeho nepřítomnosti. Předseda je také se souhlasem pléna soudu může pověřit trvalým plněním některých svých úkolů.
Jednání s Mynářem prý byla „nevhodná“
Ostravský rodák Šimíček absolvoval brněnskou právnickou fakultu. Od roku 1996 pracoval jako asistent soudce Ústavního soudu Vojena Güttlera, v roce 2003 byl jmenován soudcem a přidělen k Nejvyššímu správnímu soudu. Tam předsedal senátu finančně-správního kolegia a senátu ve věcech volebních a ve věcech politických stran. Docent Šimíček se věnuje také pedagogické činnosti – dlouhodobě vyučuje ústavní právo a další související předměty na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.
Před pěti roky se stal Šimíček jedním z aktérů kauzy možného ovlivňování soudců ze strany Hradu v éře Pavlova předchůdce Miloše Zemana. Tehdejší vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář přiznal, že v Zemanově zastoupení „konzultoval“ s více ústavními soudci včetně Šimíčka prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu, o jehož zrušení Ústavní soud rozhodoval.
Šimíček k tomu řekl poslancům, že Zeman si podle Mynáře přál zrušení služebního zákona, nebo alespoň jednoho libovolného ustanovení. „Byla to jednání velmi nevhodná,“ uvedl k věci Šimíček. Ústavní soud zrušení zákona až na jednu větu odmítl.
Ohledně Šimíčka u ÚS vypukl názorový spor, zda je podjatý v sérii stížností komunálních politiků, kteří požadují odškodnění za zpřístupňování majetkových přiznání. Ústavní soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek poukazují na to, že Šimíček v této věci údajně poskytl konzultaci ministerstvu spravedlnosti, takže by měl být z projednávání těchto věcí vyloučený. Šimíček to odmítl a i plénum ÚS rozhodlo o tom, že podjatý není. Končící předseda ÚS Pavel Rychetský uvedl, že názorový střet negativně ovlivnil atmosféru uvnitř instituce.
Na tři od středy uprázdněná místa ústavních soudců nominoval Pavel zkušené soudce Josefa Baxu a Danielu Zemanovou a také akademika Jana Wintra. Jejich jmenování musí podpořit Senát. Do té doby bude ÚS rozhodovat ve 12 lidech namísto 15. Zůstal usnášeníschopný, zbývající soudci ale budou mít více práce.
