Také církev se začíná vyrovnávat s energetickou krizí. Kostelům hrozí až ztrojnásobení cen za elektřinu, kněží proto hledají způsoby, jak ušetřit. Nejčastějším řešením je přesun bohoslužeb z energeticky nákladných chrámů do úspornějších prostor. Vedení katolické církve věří, že situaci zvládne. Problémy s energiemi ale mají také církevní školy.
Zazimovaní některých kostelů či bohoslužby na farách. Když na mše chodí málo lidí, je to pro duchovní praktičtější a úspornější. „Přes zimu uzavřeme druhý městský kostel Všech Svatých, aby se nemusel vytápět, a bohoslužby budeme mít v tom hlavním,“ říká děkan ve Frýdku–Místku Daniel Vácha.
Jiní chtějí šetřit především v civilních prostorech. Například kněz z Kutné Hory Pavel Tobek: „Snižuji teplotu především ve farních kancelářích i ve svém bytě.“
Šetřit se od 1. října odhodlala i farnost v Ostravě – Mariánských Horách. „Náš kostel je projektovaný pro 1300 lidí. Je pro nás proto úspornější v něm sloužit jenom v neděli, a přes týden být v kapli na faře, a to i přesto, že stále ještě máme zafixované ceny energií,“ říká tamní kněz Petr Smolek.
Až třikrát dražší mše
Průměrný chrám, kde se koná mše třikrát týdně, spotřeboval za minulý rok 13 megawatthodin a elektřina ho stála téměř 80 tisíc korun. Pokud by se její cena počítala podle současných burzovních cen, účet by se téměř ztrojnásobil na 200 až 230 tisíc korun.
Jedna bohoslužba by tak nově vyšla v průměru na 1500 korun, což je mnohonásobně více, než si může většina chrámů dovolit. Zda se vládní zastropování cen bude týkat i kostelů, zatím jasné není.
Poutní místa a farnosti ve městech zvyšující se ceny energií zatím ustojí. Problém ale budou mít ty na vsích, kde je věřících málo. „Řekl jsem lidem na venkově, že si budou muset každý měsíc přispívat na zálohy na elektřinu, a to zhruba 1800 korun. Pokud bude nejhůř, svatostánky na venkově se od elektřiny odpojí, a sloužit se v nich bude jen dopoledne, kdy je dostatek světla,“ popisuje situaci staroboleslavský probošt Libor Bulín.
Podle něj je farářům v ekonomické nouzi připraveno přispět na energie i pražské arcibiskupství. Jednorázově jim pomůže finančně, do dalších let chtějí ale ve ztrátových farnostech najít způsob, jak s energiemi odpovědně hospodařit. Vyjma osvětlení a topení má totiž velkou spotřebu energie například i motor varhan nebo pohon zvonů.
Spořit se bude všude
V některých farnostech se spoří už dlouho. Například v Cvikově se bohoslužby namísto v kostele konají na faře už přes třicet let. Přesto přinesla energetická krize místnímu faráři Rudolfu Repkovi jednu změnu. „Na rozdíl od předchozích let nebudeme v zimě ve farní kapli topit, ačkoli tam máme zavedené ústřední topení,“ představuje novou snahu o ještě větší úsporu.
Energeticky nejvíce zatížené jsou především velké chrámy a katedrály. Na zimu se proto chystá i ta v Olomouci. „Mše svaté v katedrále (svatého Václava) budou o nedělích a svátcích, ve všední dny se ale přesuneme do nedalekého kostela svaté Anny, který je mnohem menší,“ říká místní duchovní správce probošt Ladislav Švirák. V menších bočních kaplích se přes týden slouží také v katedrálách v Praze, Brně a Litoměřicích.
Plzeňský biskup a předseda ekonomické sekce České biskupské konference Tomáš Holub věří, že katolická církev energetickou krizi zvládne. „Udělali jsme dotazník mezi kněžími a zatím nám vychází, že farnosti jsou schopny to zvládnout. Přesto však tato krize vede k zásadní otázce, kde šetřit. Hledáme proto ta místa, kde topíme Pánu Bohu do oken,“ řekl.
Problémy má í církevní školství
Vysoké ceny energií netrápí jenom farnosti. Problémy čekají také katolické školy. „Je to obrovský průšvih. Všechny církevní školy v republice jsou totiž vypláceny o rok zpětně. Tedy tu navýšenou částku, co dostanou ostatní školy pro tento rok, my dostaneme až ten další. Pokud ceny náhle vyskočí, tak to bude katastrofa. Do zimy energie ještě udržím, co ale bude dál, netuším,“ říká ředitel Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži Jan Košárek.
Většina církevních představitelů současná omezení nebere jako příkoří, ale jako nutnou reakci na současnou světovou situaci. „Víte, ona ta Pekarová Adamová měla s těmi svetry trochu pravdu. Jak jinak zastavit Putina? Pokud člověk může zastavit bezpráví tím, že obětuje trošku ze svého pohodlí, tak to má udělat,“ dodává strahovský opat Daniel Peter Janáček.
S problémy s chladem se katoličtí kněží potýkají už od nepaměti. Někteří věřící to řeší svetrem navíc, jiní i dočasně změní vyznání. „Když jsem v mládí ministroval v kostele svatého Jakuba ve své rodné Kutné Hoře, tak kolem začátku října se pravidelně přišly rozloučit dvě sestry: pane faráři, mějte se pěkně, užijte si Vánoce, a uvidíme se zase na jaře. Přes zimu dámy chodily k protestantům. Ti totiž – na rozdíl od nás – měli v modlitebně topení,“ vzpomíná římskokatolický kněz Yvo Josef Rynda.
