Přeočkování třetí dávkou proti covidu je stále pravděpodobnější, premiér Babiš chce studii imunity

Nahrávám video

Zesilují debaty o třetí dávce vakcíny proti covidu, dostat by ji měli například lidé s transplantovanými orgány, někteří onkologičtí pacienti anebo senioři. U těch má hladinu protilátek po očkování změřit i studie, kterou zadal premiér Andrej Babiš (ANO). Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka mají ale větší hodnotu komplexnější materiály, které zohledňují i buněčnou imunitu, tedy paměť buňky, jak s virem bojovat.

Posilující dávku by Chlíbek doporučil také u zdravotníků nebo pracovníků v sociálních službách. Resort zdravotnictví chce mít jasno do konce srpna.

Klienty v domovech pro seniory naočkovali hned poté, co se možnost otevřela. Marie Máchová teď vzpomíná, že díky vakcinaci zažívali volnější režim třeba u návštěv. Po půl roce zařízení otestovalo hladinu protilátek u většiny svých klientů a zjistilo, že na čtyřicet procent z nich ji má velmi nízkou, nebo dokonce nemá protilátky žádné.

„My se dlouhodobě snažíme o zodpovědný přístup, pro nás to znamená, že vlastně máme vytipovanou skupinu osob pro případnou třetí vakcinaci,“ říká ředitel Domova pro zrakově postižené Palata Jiří Procházka.

Výzkum množství protilátek

O poklesu protilátek u starších lidí mluví i studie společnosti Podané ruce. Na začátku léta otestovala na šest set naočkovaných seniorů. Dostatečnou ochranu podle ní nemá až šedesát procent testovaných. „U seniorů nad 65 let je imunitní systém slabší,“ hodnotí ředitel Podaných rukou Jindřich Vobořil.

„My pořád neznáme to magické číslo, které by stanovovalo hladinu protilátek, která chrání,“ připomíná vakcinolog Chlíbek. Vlastní studii na množství protilátek mezi nejstaršími lidmi chce i premiér Babiš. Provést se má v Ústeckem a Moravskoslezském kraji.

„Bude to i takové srovnání domovů důchodců a osob, které prodělaly onemocnění a jsou očkovány, a těch, kteřé jsou jenom očkovány,“ avizuje ředitel Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě Eduard Ježo.

Třetí dávka

Podle šéfa vakcinologů by ale bylo vhodnější sledovat zahraniční studie, které kromě protilátek zohledňují i buněčnou imunitu a další aspekty. „Studie, které provádí společnost Pfizer, jasně potvrdily efekt třetí dávky, kdy například u mladších lidí je to pětkrát více protilátek po třetí dávce než po druhé a u seniorů jedenáctkrát více,“ oponuje Chlíbek.

„Pokud bude třetí dávka doporučena, schválena, tak určitě budou mezi prvními vakcinováni ti nejslabší, čili senioři, pacienti s poruchou imunity, transplantovaní pacienti. O těchto skupinách uvažujeme už velmi vážně,“ říká náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Vašáková.

Přeočkování by na řadu mohlo přijít po šesti až dvanácti měsících od druhé dávky. A podle Chlíbka by mohlo vydržet, pokud nepřijde zásadnější varianta viru, delší dobu.

Pediatrička a místopředsedkyně České vakcionologické společnosti Hana Cabrnochová potvrdila, že tento týden zřejmě padne rozhodnutí mezinárodních autorit, zda je třetí dávka potřebná. Předpokládá, že během srpna bude mít jasno i Česká republika. „Já bych chtěla říct, že pouze snížená hladina protilátek ještě nic neříká o tom, že člověk je ohrožen závažnou formou onemocnění,“ dodala.

Cabrnochová zároveň upozornila, že po prázdninách skončí velkokapacitní očkovací centra a bude nutné také vyřešit, zda třetí dávkou budou očkovat praktici.

Přeočkování v jiných zemích

S přeočkováním třetí dávkou právě u lidí nad šedesát let už začal Izrael. Do víkendu ji zdravotníci aplikovali 420 tisícům lidí, tedy více než třetině této věkové skupiny v zemi. Dosavadní hlášení zatím mluví o tom, že očkovaní pociťovali stejné nebo mírnější vedlejší účinky než po druhé injekci. Krok má pomoci i v boji proti nakažlivější variantě delta.

Další země se k podobnému opatření chystají. Francie a Německo už oznámily, že od září začnou nabízet posilovací dávku nejstarším a nejzranitelnějším skupinám. Spojené státy chtějí co nejdříve zahájit přeočkování u osob s poruchou imunitního systému.

Odborníci uvažovali i o tom, zda nebude vzhledem k mutacím potřeba vakcínu upravit. Společnost BioNTech teď uvedla, že současná očkovací látka proti variantě funguje a uzpůsobovat ji není třeba. Přeočkování třetí dávkou před zimou doporučuje i společnost Moderna.

Kde se bude očkovat

Otázka ale je, kam by si lidé pro třetí dávku měli chodit. Většina velkých očkovacích center plánuje do konce srpna ukončit provoz. Často jde totiž o společenské nebo koncertní sály, jejichž majitelé počítají s tím, že se od podzimu vrátí ke svému původnímu účelu.

Teď v Národním očkovacím centru v O2 Universu denně zdravotníci z Ústřední vojenské nemocnice aplikují zhruba tři a půl tisíce dávek, na začátku očkování to byl skoro dvojnásobek. Zájem začal klesat v průběhu srpna.

Očkování mimo zdravotnická zařízení
Zdroj: ČT24

Na začátku září proto centrum ukončí provoz. Lidé, kteří tady dostali první dávku, si pro tu druhou budou muset dojít do nemocnice. „Máme také očkovací centrum, ta jeho kapacita je zhruba šest set lidí denně, v současnosti není plně využita. Nicméně připravujeme se tak, abychom dokázali v případě, že bude potřeba, významně navýšit kapacitu,“ říká mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Jitka Zinke.

Uzavírání center v krajích

Podobně jsou na tom i další centra mimo zdravotnická zařízení. Teď jich v Česku funguje víc než padesát. Většina z nich skončí v srpnu. O provozu těchto míst zatím není rozhodnuto v Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském kraji.

Po uzavření všech center mimo nemocnice klesne denní kapacita až o padesát tisíc dávek. Podle ministerstva to problém není. A to i přesto, že resort očekává, že zájem o vakcíny se začne na rozdíl od posledních týdnů zvyšovat. Alespoň jednu dávku teď má víc než šedesát procent lidí.

Aplikované dávky očkování proti covidu
Zdroj: ČT24

„Doufejme, že do září budeme na osmdesáti procentech a bude to taková mez, která očkování zpomalí, takže teoreticky by měla stačit kapacita nemocničních center a ambulancí, pokud nenastane situace, že se třeba schválí třetí dávka pro některé věkové skupiny,“ říká náměstkyně ministra pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková.

Právě proto chce resort rozhodnout o přeočkování do konce srpna, aby případně uzavření některých vakcinačních center stihl zabránit.

Česko pod evropským průměrem

Klesající zájem hlásí i další očkovací centra. Třeba lékaři z Fakultní nemocnice Ostrava očkovali během června a července každý den v průměru přes tři tisíce lidí. Teď je to méně než polovina.

Dokončené očkování lidí nad 18 let
Zdroj: ČT24

V tuto chvíli má u nás dokončené očkování přes pět milionů lidí. Tedy zhruba 56 procent dospělých. V evropských zemích je to celkově přes šedesát procent. Nejlépe jsou na tom Malta a Island, kde je naočkováno přes 85 procent obyvatel, nejhůř pak Bulharsko, kde má ukončené očkování 18 procent lidí. Podle odborníků je třeba proočkovanost v Česku ještě zvýšit.

„Kdybychom měli jenom očkování, tak musíme proočkovat osmdesát pět až devadesát procent lidí, ale protože jsme už promoření, tak to třeba takhle vysoké číslo už být nemusí. Měli bychom dosáhnout maxima. Maxima těch, které můžeme proočkovat. To je jedno, jestli to bude devadesát procent, můžeme jít ještě nad,“ uzavírá hlavní epidemiolog IKEM a člen rady vlády pro zdravotní rizika Petr Smejkal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 5 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 36 mminutami

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 1 hhodinou

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 5 hhodinami

V EU ubylo profesionálních hasičů. Čeští chtějí početní stavy navýšit

Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.
před 5 hhodinami

Rusko není ve válce úspěšné, EU a NATO jsou odhodlanější, uvedl Pavel pro CNN

NATO a Evropská unie jsou díky ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který rozpoutal válku proti Ukrajině, jednotnější a odhodlanější, řekl prezident Petr Pavel ve středečním rozhovoru se stanicí CNN. Moskva podle něj ve válce není úspěšná, a proto se uchyluje k nepřímým akcím v zemích podporujících Kyjev a zaměřuje se na měkké cíle. Ruská válka proti Ukrajině je nyní podle hlavy státu v patové situaci.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.