Stromy, které potřebují pokácet, se čím dál častěji stávají vánočními stromy na náměstích. ČT to řeklo sedm oslovených měst. Jde o stromy, které se například naklánějí a ohrožují dům či hrozí poškozením kanalizace. Největší zájem o darování „nechtěných" stromů je v Praze. Některé menší obce se ale potýkají s klesajícím počtem nabídek. Zvažují proto i umělé stromy, aby nemusely kácet v okolních lesích.
Letošní olomoucký strom pochází ze zahradnictví v Holicích. „Svým rozměrem a kořeny narušoval stabilitu skleníků a hrozil poškozením kanalizace,“ říká mluvčí Olomouce Jana Doležalová.
Pro město Blovice v Plzeňském kraji zase sehnal strom bývalý starosta. „Vzpomněl si na strom, který stál u silnice a ohrožoval provoz,“ přiblížil Michal Ramboch z komunální údržby města Blovice.
„Jedná se o nejekologičtější variantu, jak mít ve městě „živý“ strom a zároveň nepokácet žádný zbytečně jen kvůli výzdobě,“ dodává mluvčí Mladé Boleslavi Šárka Charousková. V tomto městě volí takový způsob už léta. Podobný přístup uplatňuje i Olomouc. „Je nám líto kácet strom uprostřed lesů, i když město lesy vlastní,“ doplnila Doležalová.
Některé radnice veřejně vypisují poptávku po vánočních stromcích, jinde je lidé nabízí obcím sami. Vedoucí lesní výroby Ladislav Laluch z organizace Lesy a rybníky Českých Budějovic vysvětluje, že tyto stromy většinou stojí někde u stavení nebo plotu a při současných vichřicích mají lidé strach, že jim to může jejich majetek poničit.
„Hlásit se mohou jednak ti, kdo mají strom na svém pozemku, ale také nám mohou dát tip ti, kteří třeba jen o podobném stromu vědí,“ říká Hana Tietze, mluvčí společnosti Taiko, která vybírá vánoční strom na pražské Staroměstské náměstí.
Letos hlavní vánoční strom pro metropoli pochází z Krompachu, kde přerostl hranice soukromého pozemku a ohrožoval okolní nemovitosti. „Stromy mají téměř vždy výšku nejméně 22 metrů, což je při poryvu větru už pro majitele dost stresující,“ upřesňuje Tietze.
Majitelé se nemusí starat o kácení a odvoz
Oslovená města se shodují, že tento způsob výběru je výhodný pro obě strany. Majitelé se nemusí starat o kácení a odvoz, protože města vše zajišťují na vlastní náklady. „Jsou to dvě mouchy jednou ranou. Lidé jsou rádi, že se stromu zbaví a nic je to nestojí. Auto, jeřáb, dřevorubec, doprava, vše stojí peníze a takhle to mají zadarmo a bez starostí,“ dodává Laluch.
Kontroverzní byl naopak výběr vánočního stromu v Lounech. Radnice původně plánovala pokácet strom na hřbitově, to ale vzbudilo nesouhlas části obyvatel, kteří to považovali za morbidní. „Jedlička na lounském hřbitově může ohrožovat zdraví a životy návštěvníků. Škody může její případný pád způsobit i na majetku, pokud by spadla na náhrobky,“ upřesnil mluvčí Loun Marcel Mihalik. Město nicméně nakonec vybralo jiný strom.
Při výběru stromu je důležitý jeho celkový vzhled. Měl by být vysoký, souměrný a zavětvený ze všech stran. „Výhodou osamocených stromů, rostoucích právě například na zahradách, je to, že jsou pravidelně rostlé ze všech stran a celkově vypadají pěkně,“ vysvětluje Laluch, který každoročně pomáhá při výběru vánočního stromu pro České Budějovice.
Pro města je zároveň podstatné, aby se strom nacházel v jejich blízkosti. Upozorňují také na důležitost přítomnosti dendrologa, který ověří, že je strom zdravý. Kritériem je i dostupnost pro těžkou techniku.
Větší města si můžou vybírat
Počet stromů, ze kterých se vybírá, závisí na velikosti města. Do výběru pro pražské Staroměstské náměstí letos přihlásilo stromy 42 lidí, což je zatím nejvíce.
V ostatních městech se pak jedná o výběr z jednotek stromů. Podle Lalucha ale zájem roste. Někdy má strom domluvený i na příští Vánoce dopředu. Minulý rok měl například vybraný strom, ale použil ho až letos, protože přednost dostal nakonec jiný, který by město pokácelo kvůli kanalizaci.
Ani Mělník nemusí výběrové řízení vypisovat, protože se jim lidé ozývají sami. „Kdyby nastala situace, že se nikdo neozve, pak sáhneme do okolních lesů,“ dodává mluvčí města Jan Nováček.
Naopak Michal Raboch z Blovic má odlišnou zkušenost: „Vánoční strom na náměstí se shání čím dál tím hůř, už si nemůžeme vybírat. Lidé se poučili ze špatné zkušenosti a stromky už nesází do blízkosti svých stavení.“
Na otázku, co by dělal, kdyby jim nikdo žádný strom nenabídl, má ale jasnou odpověď: „Taková situace v žádném případě nesmí nastat, a kdyby nastala, určitě bychom nebrali strom z okolních lesů, to už budeme mít raději umělý.“
