MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.

Nový výhled MMF je pesimističtější než srpnová předpověď českého resortu financí. Ta předpokládá, že růst tuzemské ekonomiky letos dosáhne 1,9 procenta a v příštím roce zrychlí na 2,4 procenta. Ministerstvo v srpnu odhad letošního růstu zhoršilo z dříve očekávaných 2,1 procenta, zdůvodnilo to negativními dopady konfliktu na Blízkém východě. Ten letos po celém světě vedl k výraznému nárůstu cen pohonných hmot.

Česká ekonomika v letošním roce podle prognóz MMF poroste rychleji než slovenské hospodářství, jehož růst by měl činit 0,8 procenta. Zaostane však za Polskem i Maďarskem. Polský HDP by se měl podle MMF letos zvýšit o 3,4 procenta, zatímco hospodářský růst v Maďarsku by měl činit 1,9 procenta.

MMF rovněž předpověděl, že průměrná míra inflace v Česku v letošním roce klesne na 2,1 procenta z loňských 2,5 procenta. V příštím roce však fond očekává její nárůst na 2,8 procenta.

Ministerstvo financí v srpnu předpovědělo, že inflace letos klesne na 2,2 procenta. K pomalejšímu růstu spotřebitelských cen podle něj přispívá převedení plateb za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, levnější potraviny a silnější kurz koruny. Příští rok resort čeká zrychlení inflace na 2,7 procenta, a to mimo jiné kvůli zdražení elektřiny a plynu.

Světové finance

Růst světové ekonomiky pak dle predikce MMF letos zpomalí na 3,1 procenta z loňských 3,5 procenta. Odhad letošního růstu však fond mírně zlepšil ze tří procent, která předpovídal v červencové aktualizaci jarního výhledu. V příštím roce pak MMF nadále očekává zrychlení růstu globálního HDP na 3,4 procenta.

„Světová ekonomika opět projevuje svou odolnost,“ sdělil MMF. „Aktivita se v prvním pololetí vyvíjela lépe, než se očekávalo – a to navzdory pokračující válce na Blízkém východě a negativním dopadům napětí v obchodních vztazích,“ dodal. Upozornil rovněž, že hospodářskou aktivitu podpořily rozsáhlé investice související s rozvojem umělé inteligence.

Hlavní ekonomka MMF Silvana Tenreyrová nicméně při prezentaci výhledu varovala, že odolnost světové ekonomiky již „začíná narážet na své limity“. Zároveň vyzvala vlády ke zlepšení stavu veřejných financí. „To je domácí úkol pro všechny – zajistit, abychom byli odolní,“ akcentovala.

Fond také poukázal na značné rozdíly v hospodářském vývoji jednotlivých zemí. Relativně dobře se daří zemím, které pociťují pouze omezené dopady konfliktu na Blízkém východě a které těží z investic do AI. Velkým potížím naopak čelí ekonomiky, které dovážejí energii a které z investic do AI výrazněji neprofitují. „Do této skupiny patří řada nízkopříjmových a zranitelných zemí, což zvyšuje riziko, že nynější šoky prohloubí příjmové rozdíly mezi zeměmi,“ upozornil MMF.

Tenreyrová upozornila, že pokračování konfliktu na Blízkém východě by mohlo zvýšit inflační tlaky a zpomalit hospodářský růst. „Hospodářský výhled by mohly oslabit rovněž zhoršující se rozpočtové vyhlídky, přehodnocení ziskovosti AI a extrémní výkyvy počasí,“ vyjmenovala.

Fond předpokládá, že růst ekonomiky Spojených států bude v letošním roce stejně jako vloni činit 2,3 procenta. Toto tempo růstu by si podle MMF měla největší světová ekonomika udržet rovněž v příštím roce.

MMF také předpověděl, že růst ekonomiky eurozóny letos zpomalí o jednu desetinu procentního bodu na 1,1 procenta. V příštím roce by se pak mělo jeho tempo vrátit na loňských 1,2 procenta. V Německu letos hospodářský růst podle fondu výrazně zrychlí na 1,3 procenta z loňských dvou desetin procenta, zatímco ve Francii by měl zpomalit na 0,4 procenta z 0,9 procenta.

V Číně očekává MMF v letošním roce zpomalení hospodářského růstu na 4,5 procenta z loňských pěti procent. V příštím roce by pak měl růst druhé největší ekonomiky světa zvolnit na čtyři procenta. Růst ruské ekonomiky letos podle MMF zpomalí na 0,9 procenta z loňského jednoho procenta. V příštím roce by se měl ruský HDP zvýšit rovněž o devět desetin procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun.
před 7 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.