Před třiceti lety se tisíce žadatelů o azyl z NDR tísnily na zahradě západoněmeckého velvyslanectví v Praze. Přežívaly tam týdny. Po otevření maďarsko-rakouských hranic v noci na 11. září 1989 proud ještě zesílil – do Prahy se vraceli i ti, které zastavili českoslovenští pohraničníci na cestě do Maďarska. Následná dohoda obou německých států byla předzvěstí změn v Československu i pádu berlínské zdi. Po uprchlících zůstaly v Praze opuštěné trabanty a wartburgy.
Československý režim byl solidární s podobně uvažující východoněmeckou vládou, která nechtěla připustit žádné změny. Zdejší média opakovala slova berlínského ministra zahraničí. „Občany NDR, kteří se nadále protiprávně zdržují na velvyslanectvích německé spolkové republiky anebo se připravují k ilegálnímu přechodu maďarsko-rakouských hranic, vyzval, aby se vrátili do svých domovů a na pracoviště,“ informovaly Televizní noviny 5. září 1989.
Obyvatelé NDR však měli možnost sledovat západoněmecká média a pražskou ambasádu viděli jako jednu z mála šancí na cestu za svobodou. „Nejdřív jsem musel překonat plot sousední americké ambasády, kterou hlídali američtí vojáci. Měli jsme strach, že nás chytí. Proklouzl jsem, když se střídala stráž. Pak jsem přeskočil plot na německé území,“ vzpomínal před deseti lety jeden z uprchlíků Michael Roming.
Nuzné podmínky
Plot začala hlídat Veřejná bezpečnost, přesto se ambasáda naplnila. Muži spali venku, ženy s dětmi uvnitř – třeba na schodech. Během deštivého září pokrylo zahradu ambasády bahno. „Taky to tady moc příjemně nevonělo. Bylo tu málo toalet a trvalo hodinu, než se člověk dostal na řadu,“ uvedl jeden z běženců Günter Malchow.
Na zemi se válely peníze. „Protože východní marky už nikdo nepotřeboval a české koruny taky ne. A my děti jsme ty peníze sbíraly a hrály jsme si s nimi,“ uvedla v roce 2009 tehdejší uprchlice Anja Rohdeová.
Hrozící humanitární krizi nakonec vyřešila dohoda obou německých států. „Dnes vám bylo umožněno vycestovat,“ vzkázal tehdejší ministr zahraničí SRN Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989. „Představte si obyvatele Prahy, který věděl, že jakmile se odjezd uprchlíků podaří, tak se rychle něco změní i tady v Praze,“ říká někdejší německý politik.
V okolí velvyslanectví zůstaly tisíce odstavených trabantů a wartburgů. „Vozidla jsou v současné době odtahovaná na střežená parkoviště Družstevní službou Praha. A odtud budou odvážena pracovníky NDR na jejich území,“ sdělil tehdy televizi Zdeněk Plička z odboru dopravy.
Na cestu přes pražské velvyslanectví se během října vydalo ještě víc lidí než v září. Muži už se nevešli ani na zahradu, a tak museli čekat na ulici. Ještě 2. listopadu bylo na ambasádě nejméně 1300 lidí – a další přicházeli. Ale do pádu berlínské zdi zbýval už jen týden.
