Před sto lety vyšla první československá poštovní známka. Zdobil ji motiv Hradčan

Nahrávám video
Před sto lety vyšla první československá poštovní známka. S Hradčany
Zdroj: ČT24

Přesně před sto lety – 18. prosince 1918 – vydalo mladé Československo svou první poštovní známku. Ve stejný den bylo založeno také Poštovní muzeum. Téměř deset let ale trvalo, než se s budovanými sbírkami mohla seznámit veřejnost. Teprve v listopadu 1928 totiž muzeum otevřelo první výstavu.

První známka vyšla s motivem Hradčan od Alfonse Muchy. „Uvažovalo se i o jiných motivech. Byl ve hře Sokol nebo Jan Hus. Nicméně nakonec bylo zvolené apolitické téma, aby nikomu nevadilo,“ uvedl filatelista Tomáš Mádl.

V platnost tehdy vešly dvě hodnoty těchto známek – zelená pětihaléřová a červená desetihaléřová. „Byly vydány v obrovském nákladu přesahujícím 100 milionů kusů na známkách stříhaných a přes milion kusů na známkách perforovaných. To znamená, že se jedná o naprosto běžné známky, které má každý, byť začínající filatelista ve své sbírce. Jejich hodnota je v řádu korun,“ řekl Mádl.

I přesto jsou tyto známky podle Mádla pro filatelisty velmi cenné. Emise totiž vyšla v šestadvaceti hodnotách a jednalo se o knihtiskové vydání. Sběratel tak může hledat spousty kombinací. Někteří specialisté dokonce celý život sbírají pouze  jednu emisi, vysvětluje Mádl. 

Poštovní muzeum slouží jako archiv známek

Založení Poštovního muzea, které české a československé známky shromažďuje, bylo podle jeho současného ředitele Jiřího Střechy krásnou ukázkou vlasteneckého cítění poštovní správy a poštovních úředníků. 

„Do té doby bylo centrální poštovní muzeum ve Vídni a oni byli samozřejmě  neradi, že se historické poštovní schránky či uniformy sbíraly i z českých zemí ve Vídni. A proto hned v tom roce 1918 založili Poštovní muzeum, které pak bylo vždy součástí poštovní správy,“ vysvětluje Střecha. 

Poštovní muzeum slouží nejen jako archiv známek, sbírá také vybavení, jako jsou poštovní vozy, kočáry nebo například poštovní razítka. Veřejnost se ale mohla na sbírky muzea poprvé podívat až téměř deset let po jeho vzniku.

Teprve v listopadu 1928 totiž muzeum, vedené tehdy Jiřím Karáskem ze Lvovic, otevřelo první expozici v přízemí Karolina. Tam ale vydržela jen několik let, než si prostory vyžádala zpět Univerzita Karlova. 

V současnosti pražské ústředí muzea, jehož zřizovatelem je Česká pošta, sídlí v barokním domě u Štefánikova mostu. Návštěvníkům je zde k dispozici stálá expozice poštovních známek.

Výstava ke stoletému výročí založení Poštovního muzea představuje výtvarné návrhy poštovních známek. Její součástí je podle Střechy i úplně první návrh od Muchy i s podpisem včetně skic. „První skici vytvořil na vytržených listech z kalendáře roku 1918,“ upřesnil Střecha.

  • První poštovní známky se objevily před téměř 180 lety ve Velké Británii. Známkám předcházela poštovní razítka, pocházející ze středověku, která se většinou reliéfně vtlačovala do papíru.
  • V roce 1837 přiměl neutěšený stav britských pošt učitele matematiky z Birminghamu Rowlanda Hilla k vydání útlého spisku s názvem O nutnosti poštovní reformy, jejím významu a možnostech. Po schválení jeho návrhu se začaly na všech britských poštách 6. května 1840 povinně používat první dvě poštovní známky světa – černá v hodnotě „one penny“ a modrá „two pence“. Používanější Penny Black (černé jednopennyovky) s portrétem královny Viktorie bylo vytištěno na 68 milionů kusů.
  • Hillovo prvenství vynálezu nalepitelné známky však není zcela prokázáno. Zavedení poštovních známek prosazoval také rakouský poštovní úředník Lovrenc Košir, původem Slovinec. Jeho návrh nicméně v roce 1835 zamítla rakouská vláda.
  • V laické veřejnosti je nejpopulárnější známkou světa Modrý Mauritius. Ten se objevil společně s Červeným Mauritiem v roce 1847 jako první emise stejnojmenné britské ostrovní kolonie. Má hodnotu dvě pence, existuje asi 11 exemplářů. Červený Mauritius má hodnotu jedné penny, známo je asi 14 exemplářů.
  • V habsburské monarchii včetně českých zemí byly první poštovní známky vydány 1. července 1850. První tzv. novinové známky světa, určené výhradně k vyplácení novinových zásilek, dala vídeňská pošta do oběhu 1. ledna 1851. Tento tzv. osmdesátiblok modrých Merkurů má ve středu hlavu boha Herma, který byl ve starém Římě nazýván Merkur. Známky měly barvu modrou, žlutou a růžovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 10 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...