Před osmdesáti lety vyhladili nacisté Lidice. Místní si přitom mysleli, že je čekají jen další výslechy

Před osmdesáti lety provedli nacisté odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V den jeho pohřbu padlo v Berlíně rozhodnutí vyhladit středočeské Lidice. V noci na 10. června gestapo a policie Lidice obklíčily a začaly se zatýkáním a vražděním obyvatel i s vypalováním domů. Krutost, s jakou si německé jednotky počínaly, vzbudila vlnu rozhořčení po celém světě.

Poslední dnes žijící lidické ženě Jaroslavě Skleničkové bylo tehdy šestnáct let. „Táta mě vzal a odvedl ke dveřím. Říkal mi: Jaří, snad dá Bůh, že se ještě uvidíme. A já si říkám, co ten táta blábolí, vždyť jsme za dva dny zpátky,“ vzpomíná.

Obyvatelé Lidic si tehdy mohli myslet, že je čekají další výslechy a domovní prohlídky. To už zažili 4. června, kdy okupanti pozatýkali celou rodinu Horákových a Stříbrných. Jejich synové byli nezvěstní. Vědělo se, že jsou v zahraničí a gestapo si myslelo, že může jít o atentátníky. V noci z 9. na 10. června nacisté Lidice znovu obklíčili.

Bylo půl čtvrté ráno 10. června 1942. Otce Jaroslavy Skleničkové, tehdy Suchánkové, vzbudil klapot dřevěné protézy místního trafikanta, kterého vedli nacisté. „Říkal si, co to je za zvuky, tak se šel podívat a když je viděl, tak mu došlo, že to nebude legrace,“ popisuje poslední žijící lidická žena. S sebou si lidé měli vzít jídlo na dva dny, všechny peníze a zlato.

Nahrávám video

O osudu Lidic se definitivně rozhodlo 9. června v Berlíně, v den pohřbu Reinharda Hydricha. V 19:45 hodin Karl Hermann Frank volal do Prahy, že Adolf Hitler rozkázal všechny dospělé muže zastřelit, ženy převézt do koncentračního tábora, děti poněmčit a obec vypálit a srovnat se zemí. „V tu dobu už je celá akce připravena. Už minimálně o dva dny dříve, někdy kolem 7. června, lidé zaznamenali, že někteří z kladenských gestapáků říkali, že Češi uvidí brzy něco, co ještě neviděli,“ říká ředitel památníku Lidice Eduard Stehlík.

Kromě poslední lidické ženy je na živu už jen jedenáct lidických dětí. „Kterým bylo čtrnáct dní, jeden rok. Jsou to pamětníci, kteří samozřejmě mohou vzpomínat na to, co vyprávěly maminky, nebo co slyšeli od dalších. Ale už si nemohou pamatovat tu tragédii,“ podotýká předsedkyně Spolku pro zachování odkazu českého odboje Gabriela Havlůjová. Jaroslava Skleničková se o událostech dozvěděla až po návratu z koncentračního tábora. Tu noc si ale i po osmdesáti letech pamatuje docela přesně.

Z původních zhruba pěti set obyvatel Lidic válku přežilo jen 143 žen a sedmnáct dětí. Zbylých 340 obyvatel nacisté zavraždili. Domy vypálili, zbylé zdi odstřelili trhavinami, zasypali rybník a posunuli koryto potoka. Vymazání Lidic z mapy jim trvalo rok a půl.

Virtuální procházka

Jméno obce ale zapomenuto nebylo. Lidice v 50. letech znovu vyrostly. A bude i možnost projít se těmi původními – i když jen virtuálně a po nasazení 3D brýlí. „Nejtěžší na tom je sehnat dostatečné množství podkladů a zjistit, jestli jsou správně,“ vysvětluje 3D grafik Tomáš Studnička.

Podle Stehlíka chybí například snímky domků, kde bydleli chudší lidé. Případné jejich fotografie pak vznikly spíše náhodou.

Ořechy ve Veleslavíně

Osmdesáté výročí tragédie si v Lidicích připomenou o víkendu. V sobotu se tam uskuteční přehlídka pěveckých sborů Světlo za Lidice k uctění dětských obětí a večer koncert s rozsvěcením svíček. Hlavní vzpomínkové akce jsou pak na programu v neděli dopoledne. Včetně mše, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. V muzeu se také až do konce víkendu konají dny otevřených dveří.

Události od čtvrtka připomíná nové památné místo na pražském Veleslavíně. Rostou tam stromy vypěstované z ořechů, které dva chlapci v létě 1942 tajně nasbírali ve vypálených Lidicích. Obec přitom v té době přísně střežili nacisti.

Příběh popsal Vladimír Procházka. Pamatoval si ho z vyprávění příbuzných, kteří ořechy přinesli a zasadili. „Některé z ořechů byly popraskané žárem z hořících stavení a některé ještě v zelené slupce. Již tehdy cítili, že tyto ořechy jsou vlastně asi zcela poslední hmatatelnou památkou na Lidice,“ vypověděl.

Ořechy pochází z usedlosti rodiny Rákosových, což bylo jedno z nejstarších a největších hospodářství v Lidicích. Ještě v roce 1942 mělo rozlohu 42 hektarů. Potomkem Rákosových je František Kolář. Na statku hospodařil jeho dědeček a ještě před válkou ho předal svému synovi. Matka Františka Koláře jako jediná z rodiny válku přežila. O statku mu tak vyprávěla hlavně ona.

Z šesti desítek ořešáků, které podle vzpomínek Vladimíra Procházky v Praze ve Veleslavíně zasadil jeho otec, je jich na místě dnes už jen šest. „Některé ořechy, které se nyní rozpěstovávají, si necháme na doplnění, některé se vrátí do Lidic,“ říká radní Prahy 6 pro památkovou péči Eva Smutná (TOP 09). Sesbírat ořechy k dalšímu pěstování pomohli skauti. Právě oni se budou starat o to, aby místo, které bylo léta zpustlé, vypadalo tak, jak si zaslouží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami
Načítání...