Od útoku na nacistického zločince Reinharda Heydricha v pražské Libni uplynulo 79 let. Heydrich při explozi bomby utrpěl zranění, kterému po osmi dnech podlehl. Výročí si u památníku parašutistů, kteří Heydricha zlikvidovali, připomněly desítky lidí. Upomíná na ně také výstava na zámku v Panenských Břežanech. Poblíž pražského památníku vznikla také nová nástěnná malba rekapitulující celou Operaci Anthropoid a připomíná také oběti heydrichiády.
Vzpomínka na hrdinství parašutistů, kteří provedli útok na Heydricha, byla vzhledem k trvající pandemii koronaviru skromná, pořadatelé to však chtějí napravit příští rok, tedy na 80. výročí.
Letos na začátek pietního aktu zahráli skotští dudáci – což byla připomínka, že se parašutisté cvičili ve Skotsku. S projevy vystoupili někteří z účastníků piety, přišli na ni například slovenský velvyslanec Rastislav Káčer, zástupkyně britského velvyslanectví Lucy Hughesová, zástupci Junáka, Sokola, klubů vojenské historie a také praneteř Jana Kubiše Dagmar Raupachová.
Řečníci zdůraznili význam likvidace Reinharda Heydricha, která je pokládána za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě za druhé světové války. „Čin parašutistů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše je také ukázkou provázanosti osudů Čechů a Slováků,“ podotkl slovenský velvyslanec Káčer.
Starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS) uvedl, že městská část připraví podnět, aby byl 27. květen vyhlášen významným dnem České republiky. „Aby naše děti, vnoučata, další generace při pohledu do kalendáře vždycky věděly, že 27. května Češi vykonali největší odobjový čin v Evropě,“ řekl.
Po projevech položili hosté k památníku květiny, zazněla píseň Battledress od Jana Vyčítala a československá a britská hymna.
Výročí připomíná také Památník národního útlaku a odboje sídlící v Panenských Břežanech, kde se Heydrich s rodinou po příjezdu do Čech usadili. Lidé mohli navštívit zámek, kde bydleli a poprvé si prohlédli originál dopisu, který dva týdny před útokem napsal Jan Kubiš své přítelkyni Marii Žilanové. Kromě Kubišova dopisu je v památníku nově vystavené i dílo Petra Stanického nazvané Anthropoid 42, řekl ředitel Oblastního muzea Praha-východ Vlastislav Janík.
Smrt čekala v zatáčce
Heydrich přijel do Prahy koncem září 1941, aby nahradil – formálně zastoupil – ve funkci říšského protektora Konstantina von Neuratha, o němž se Hitler domníval, že si nedokáže účinně poradit s odbojem. Exilová československá vláda v Londýně rozhodla o Heydrichově likvidaci speciálně vycvičeným výsadkem. Slibovala si od tohoto aktu, že západní mocnosti odvolají své podpisy pod mnichovskou dohodou a uznají Československo v předmnichovských hranicích.
Do skupiny Anthropoid byli vybráni Josef Gabčík a Karel Svoboda, kterého později kvůli zranění při výcviku nahradil Jan Kubiš. Po vysazení ve středních Čechách se s pomocí domácího odboje dvojice dostala do Prahy, kde naplánovala samotný útok na Heydricha. Uskutečnila jej v křižovatce pod Vychovatelnou, kde se v ostrém úhlu setkávaly ulice V Holešovičkách a Kirchmajerova (dnes Zenklova). Heydrich tudy denně jezdil do práce – kancelář měl na Pražském hradě, bydlel na zámku v Panenských Břežanech severně od Prahy – a jeho vůz musel kvůli prudké zatáčce zpomalit.
V úvahu připadala i jiná místa, zejména serpentiny přímo v Panenských Břežanech. Nakonec si Gabčík s Kubišem vybrali horní Libeň, protože doufali, že ve městě dokážou po činu snáze uprchnout.
Provedení plánu zkomplikovala technika. Gabčík se pokusil Heydricha zastřelit, ale ve stengunu se mu vzpříčil náboj. Kubiš proto hodil na vůz bombu, která explodovala pod zadním kolem. Heydrich utrpěl zranění. Díky nečistotám v ráně zemřel 4. června na sepsi.
Gabčík s Kubišem jej přežili pouze o dva týdny. S pomocí domácího odboje se skrývali a spolu s pěti dalšími československými vojáky se nakonec uchýlili do krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Po zradě Karla Čurdy je zde Němci našli a při osmihodinovém boji všichni českoslovenští vojáci zahynuli.
Němci v odvetě za Heydrichovu smrt vyhladili obce Lidice a Ležáky, v říjnu 1942 v Mauthausenu zavraždili 262 lidí, kteří vysadkářům pomáhali a později ještě desítky dalších. Okupanti pozabíjeli i mnoho dalších odbojářů včetně vězněného protektorátního expremiéra Aloise Eliáše, posledního žijícího člena odbojové skupiny Tří králů Josefa Mašína, prvorepublikové političky a propagátorky ženského hnutí Františky Plamínkové nebo spisovatele Vladislava Vančury.
V křižovatce Zenklovy a ulice V Holešovičkách stojí dnes památník Operace Anthropoid. Nad tramvajovou zastávkou Vychovatelna je nově také velká nástěnná malba zobrazující siluetu letounu, jímž výsadkáři přiletěli, samotné parašutisty, vůz s Heydrichem, bicykl, na kterém Jan Kubiš z místa útoku odjel a kostel, kde hrdinové československého odboje našli smrt. Zároveň malba upomíná na oběti heydrichiády.
