Před 70 lety byl zavražděn generál Heliodor Píka. Ti, kterým pomohl, ho nakonec zabili, říká správkyně jeho odkazu

Nahrávám video

„Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti, studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost,“ napsal československý generál Heliodor Píka před 70 lety těsně předtím, než ho komunisti zavraždili ve věznici Bory. Píka se tak stal první obětí justiční zvůle komunistického režimu. V Událostech, komentářích na něj vzpomínala správkyně generálovy pozůstalosti Jana Horáková a také jeho prasynovec Jan Píka.

Píka byl podle Jany Horákové už v mládí výjimečný člověk, ovládal několik jazyků, dějepis, matematiku i zeměpis a hrál divadlo. Chtěl se stát lékárníkem, ale přišla první světová válka a budoucí generál byl odveden jako jednoroční dobrovolník. „Dostal se na ruskou frontu, kde zběhl do zajetí, a pak byl příslušníkem francouzských legií, takže takto se stane z chlapce, který chce být lékárníkem, voják,“ popisuje správkyně jeho odkazu.

Do Československa, za jehož vznik bojoval, se vrátil jako poručík. Potom studoval na francouzských vojenských školách a od září 1932 byl vojenským atašé v Bukurešti a Turecku. V březnu 1939 odešel na Balkán a stal se čelným představitelem odboje. V roce 1941 vedl československé vojenské mise v Sovětském svazu a měl zásadní podíl na formování východních jednotek. Po návratu byl povýšen na divizního generála, zúčastnil se mírové konference v Paříži a poté byl zástupcem náčelníka hlavního štábu pro zpravodajství i mobilizačních plány.

Syna požádal, aby jej nemstil

Po únoru 1948 byl poslán na zdravotní dovolenou, ale již 5. května byl ve vojenské nemocnici zatčen a k 1. červnu přeložen do výslužby. Ve vykonstruovaném soudním procesu ho pražský soud 28. ledna 1949 uznal vinným z vojenské zrady a ze zneužití služební moci a odsouzen vedle ztráty hodnosti, vyloučení z branné moci, ztráty vyznamenání a čestných práv k trestu smrti provazem.

Podle Horákové generál viděl, co komunisti v Moskvě dělají, a právě to byl jeden z velkých důvodů, proč se komunisti rozhodli Píku zavraždit. „Nejenže jim viděl pod prsty, ale Heliodor Píka byl po celou dobu války, když byl náčelníkem vojenské mise, důsledně apolitický a trval na tom, aby komunisté neměli žádný vliv na výstavbu jednotky, aby neprováděli nábory do strany, a to se samozřejmě dařilo, jak válka postupovala, čím dál hůř,“ říká Horáková.

Píka byl navíc zastáncem prezidenta Edvarda Beneše a ministra obrany generála Sergěje Ingra, což komunistům také vadilo. „Když se začala budovat naše jednotka v Buzuluku, tak se prováděl nábor mezi Čechoslováky, kteří byli zajati a byli drženi v gulazích a v sovětských internačních táborech. Ti lidé přicházeli do jednotky a samozřejmě vypovídali o tom, jak to v těch táborech chodí, takže generál Píka měl poměrně dobrý přehled o situaci v těchto táborech a měl přehled o tom, kde se tyto tábory nacházejí,“ uvádí Horáková.

Paradoxně právě zpravodajec Bedřich Reicin a prokurátor Karel Vaš, kterým Píka v Sovětském svazu pomohl, nakonec sehráli hlavní úlohu v jeho zavraždění.

Píka byl rehabilitován v roce 1968

Během procesu se generálovi příbuzní setkávali se šikanou. „Když se uskutečnila vražda komunistickým režimem, tak tam samozřejmě byli učitelé, kteří byli aktivní, kteří byli horlivci a měli potřebu ty děti vytáhnout před celou třídu a představit je jako děti vlastizrádce a špiona a tak dále,“ popisuje generálův prasynovec Jan Píka.

Píka před popravou požádal svého syna, aby se za jeho smrt nikomu nemstil, „pouze“ ho vyzval, aby očistil jeho jméno. Generálův prasynovec tomu ze začátku nerozuměl, postupem času v tom však spatřil „jakési vyvrcholení lidské dobroty nebo schopnosti prožívat lidství naplno a i tváří v tvář zlu dokázat, že dobro, morální vlastnosti a vnitřní osobní integrita skutečně mohou být silnější. A i když se zdá, že zlo na čas vyhrálo a učinilo zmar všemu snažení, tak doba ukazuje, že to tak není a že dobro jde opravdu dál“.

Zásluhou generálova syna Milana Píky a jeho obhájce byl v roce 1968 proces obnoven a rozsudek v plné výši zrušen a Píka byl zbaven všech obvinění a rehabilitován. Plně občansky rehabilitován byl až po roce 1989, na počátku devadesátých let mu byl propůjčen Štefánikův řád a in memoriam byl povýšen do hodnosti armádního generála. Dodnes se však nenašlo jeho tělo, které lékaři nejprve skrývali a pak ho v padesátých letech nechali pohřbít pod cizím jménem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...