Před 50 lety si lidé chtěli připomenout osvobození Plzně americkou armádou. Komunisti je rozehnali

Nahrávám video

Představitelé normalizační moci nechali v roce 1969 násilně rozehnat připomínku osvobození Plzně americkou armádou. Šlo o první velký zásah Veřejné bezpečnosti proti lidem po okupaci v srpnu 1968 a také o první signál, jak bude na případné projevy nespokojenosti reagovat nové vedení komunistické strany v čele s Gustávem Husákem.

Tisíce lidí zpívaly 5. května 1968 v Plzni americkou hymnu a mohly si poprvé po dvaceti letech veřejně připomenout kapitolu, kterou chtěli komunisté vymazat z historie. O rok později už se v plzeňských ulicích americké vlajky objevit nesměly.

„Tady bylo velké množství policajtů a začali kontrolovat lidi. Jak měli americkou vlaječku nebo auto jak mělo americkou vlaječku, tak je stavěli, perlustrovali, vlaječky sundávali,“ říká pamětník události Alan Koukal.

V roce 1969 se sešly až dva tisíce lidí

Přesto se v podvečer na místě, kde mezi lety 1947 až 1951 stával základní kámen pomníku osvobození americkou armádou, sešlo kolem patnácti set lidí. Někteří pokládali na trávník květiny a americké vlaječky. „Přijel zástupce náčelníka Veřejné bezpečnosti v Plzni major Boháč a megafonem těm lidem oznámil, aby se rozešli, že tato akce není v žádném případě povolená,“ uvádí badatel a publicista Zdeněk Roučka.

Když lidé na výzvu k rozchodu nereagovali, přišel rozkaz k použití síly. „Seshora začala sjíždět dolů V3Ska a na ní milicionáři. No, tak jsme zpozorněli. A jak V3Ska zastavila, milicionáři vyskákali, tak my už jsme utíkali,“ popisuje v dokumentu Díky, Ameriko! účastník demonstrace Pavel Ottys.

Za dvě hodiny se ale na místě sešly znovu asi dva tisíce lidí a příslušníci Veřejné bezpečnosti vytáhli obušky. „Měli tam dvě vodní děla, jedno použili. Snažili se ty lidi rozehnat, což se jim celkem podařilo,“ dodává Koukal. Podle Roučky bylo zadrženo 24 lidí a jeden člověk skončil ve vazbě.

Připomínka amerického osvobození tak na dalších dvacet let utichla. Jak však uvádí Jiří Plzák, který pořídil fotografie z demonstrace 5. května 1969, vždy se našel někdo, kdo k bývalému základnímu kameni památníku položil květinu, a to navzdory tomu, že se místo hlídalo.

Potlačené oslavy osvobození Plzně americkou armádou v květnu 1969
Zdroj: ČT24

Jak bude normalizační režim postupovat proti svým odpůrcům, naplno ukázal o pár měsíců později v srpnu 1969 na první výročí sovětské okupace. Nasazena byla i armáda a zabito pět demonstrantů. Parlament v čele s Alexandrem Dubčekem pak narychlo přijal takzvaný pendrekový zákon.

Přitažlivé místo

Plzeňský památník Díky, Ameriko! připomínající od roku 1995 osvobození města americkou armádou má pozoruhodnou historii. V roce 1947 tu byl položen jeho základní kámen, komunisté se ale po převratu v únoru 1948 k Američanům nehlásili. V květnu téhož roku to při oficiálních oslavách osvobození města naštvalo přihlížející.

„(…) Ti vzpurní studenti, když zjistili, že tady nevisí americká vlajka, ani během toho projevu se o americké armádě nemluvilo, tak začali vzpurně mávat papírovými americkými vlaječkami a pak se přesunuli po jedenácté hodině k základnímu kameni,“ připomíná Roučka.

Nahrávám video

Lidé pak plochu u základního kamene pokryli kytkami a americkými vlajkami. „V naší republice nebudeme škodit Americe. Chceme demokracii!“ ozývalo se mimo jiné ze shromážděného davu. Celkem bylo podle Roučky 5. a 6. května zadrženo kolem 70 až 80 lidí. Vesměs šlo o studenty, ale byli mezi nimi i dělníci. Kytky a vlajky na místě vydržely jen krátce, komunisté je nechali odvézt pryč.

Samotný základní kámen se později nechal zakrýt, ani to však nestačilo, a tak ho 13. března 1951 pracovníci technických služeb vykopali a odvezli. Místo ale i nadále přitahovalo a stalo se dějištěm protirežimních protestů, které se odehrály v roce 1953 po měnové reformě. Opět ožilo, jak už bylo zmíněno, až v letech 1968 a 1969. Na oslavy osvobození Američany si Plzeň musela počkat dalších dvacet let až do roku 1990, kdy prezident Václav Havel poklepal na nový základní kámen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 8 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...