Před třiceti lety se vydal tehdejší prezident Václav Havel na svou nejslavnější zahraniční cestu – přes Island a Kanadu do Spojených států amerických. Prezident George Bush starší ho přijal v Bílém domě. A Havel se stal také prvním prezidentem z bývalého východního bloku, který vystoupil v Kongresu. Jeho projev třiadvacetkrát přerušily ovace.
Havlova první prezidentská návštěva Spojených států v únoru 1990 měla příchuť triumfální cesty. V Kongresové knihovně si prohlédl rukopisy návrhu Deklarace nezávislosti TGM ze 14. října 1918, položil věnec k hrobu neznámého vojína na Arlingtonském národním hřbitově a kyticí květin uctil památku prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho.
Následující den, ve středu 21. února 1990, se sešly obě komory amerického Kongresu, aby si poslechly muže, který byl ještě před čtyřmi měsíci zatčen komunisty.
Václav Havel jako první představitel země zpoza bývalé železné opony vystoupil před oběma komorami Kongresu s projevem, který americké zákonodárce nadchl svým přednesem i obsahem.
„Mí poradci mi poradili, abych vystoupil při této důležité příležitosti česky. Nevím proč. Snad proto, že chtěli, abyste si vyslechli libozvučnost mé mateřštiny,“ zahájil Václav Havel svůj projev, který tlumočil do angličtiny jeho tiskový mluvčí Michael Žantovský a který kongresmani přerušili třiadvacetkrát potleskem.
„Svou draze vykoupenou svobodu, nezávislost a znovu se rodící demokracii si už vzít nedáme,“ prohlásil třeba Havel a vzápětí sklidil dlouhý potlesk vestoje.
V projevu mimo jiné vyzval americké politiky, aby pomohli Sovětskému svazu na cestě k demokracii. „Často slyším otázku, jak nám Spojené státy mohou dnes pomoci. Má odpověď je paradoxní, jako ostatně celý můj život: Nejvíc nám pomůžete, když pomůžete Sovětskému svazu na jeho sice nezvratné, ale přesto nesmírně komplikované cestě k demokracii,“ řekl tehdy.
Československý prezident absolvoval řadu politických rozhovorů, například se dvakrát sešel s prezidentem Georgem Bushem. „Vaší zemi bude umožněn vůbec nejsvobodnější přístup na americký trh, jaký v současné době americké zákony připouštějí,“ přislíbil šéf Bílého domu Havlovi.
Havel se v New Yorku setkal s přítelem z dětství Formanem
Z Washingtonu zamířil prezident do New Yorku, kde se sešel se svým přítelem z dětství, režisérem Milošem Formanem, starostou New Yorku Davidem Dinkinsem a v doprovodu prezidenta Metropolitního muzea a bývalého velvyslance USA v Československu Williama Luerse si prohlédl část expozice věnované evropskému umění. V podvečer navštívil Kolumbijskou univerzitu, kde převzal čestný doktorát práv.
Nezapomenutelným zážitkem byla slavnost v katedrále svatého Jana na Manhattanu koncipovaná jako hold Václavu Havlovi, na které promluvila řada hvězd americké i světové kultury včetně herce Paula Newmana. „Václav Havel dobyl Manhattan,“ psal potom v titulku list The New York Times.
Vládní delegace za účasti tehdejšího federálního ministra financí Václava Klause zároveň jednala o vstupu do světového ekonomického společenství. „Měli jsme jednání při snídani, protože ten náš čas je tak nabitý, že nemáme čas snídat, tak s výkonným ředitelem Mezinárodního měnového fondu jednáme při snídani,“ vypověděl tehdy Klaus.
Pozvat do Prahy Bushe
Svoji druhou cestu do USA Havel vykonal ještě v roce 1990. V září se účastnil světové konference šéfů států a vlád o dětech v newyorském sídle OSN, kde přednesl projev. Rovněž jednal s prezidentem Bushem – a pozval ho do Prahy. Air Force One přiletěl na první výročí sedmnáctého listopadu.
Další Havlovy návštěvy v USA již byly méně pompézní, ale vždy dokázaly vzbudit poměrně značný zájem médií. Havel jezdil do USA k politickým jednáním, při kterých například lobboval za přijetí země do Severoatlantické aliance, ale i na jednání mezinárodních organizací sídlících v USA.
Častým motivem jeho cest byla i pozvání k přednáškám či převzetí různých ocenění nebo čestných doktorátů. Kromě politiků Havel v USA často navštěvoval i osobnosti uměleckého světa a krajany.
