Právo bránit se zbraní bude ústavně zakotveno, Senát změnu schválil

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno, doplní Listinu základních práv a svobod. Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci Evropské unie. Senát ve středu podle očekávání potvrdil souhlas s doplněním listiny, které sám navrhl. Změnu nyní dostane k podpisu prezident, který na rozdíl od běžných předpisů ústavní zákon vetovat nemůže.

Listina základních práv a svobod bude nově obsahovat ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. Ústavní změna podle předkladatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Má také posílit pozici Česka při projednávání dalších unijních regulací.

„Návrh má nejen symbolický charakter, ale může sloužit i jako pojistka do budoucna,“ řekl za předkladatele Martin Červíček (ODS). Poukázal na tendence některých unijních zemí zakazovat nošení jakýchkoli předmětů, které by mohly být použity jako zbraň. Odzbrojování obyvatelstva větší bezpečnost podle Červíčka nepřinese, neboť zločinci si zbraně opatří nelegálně.

Pro doplnění listiny hlasovalo 54 ze 74 senátorů v jednacím sále, potřeba byla třípětinová většina, tedy nejméně 45 hlasů. Normu prosadili zejména zástupci ODS, TOP 09, ANO a ČSSD s pomocí deseti členů klubu STAN, pěti lidovců a dvou členů klubu Senátor 21 a Piráti. Proti bylo 13 členů horní komory a sedm se hlasování zdrželo.

„Tendence omezovat právo nosit u sebe věci, které by mohly sloužit jako zbraň, v evropském prostoru jsou. Dokonce Evropský parlament vyzval na konci roku 2018 členské státy, aby zvážily nošení nožů bez oprávněného důvodu,“ zdůvodnil svoji podporu Zdeněk Hraba (STAN).

Také on považuje ústavní zakotvení práva nosit zbraň hlavně za pojistku. „Pokud by to bylo zakotveno v ústavě, potom už sekundární evropské právo naráží na ústavní právo členského státu,“ řekl v Interview ČT24. Podle Michaela Canova (STAN) novela „přinese občanům jistotu, že se jejich právo na obranu v budoucnosti nezmenší“.

Nahrávám video

Podle kritiků je novela zbytečná, právo nosit konkrétní zbraň stejně nezaručí

Proti doplnění listiny se veřejně postavily místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a pirátská senátorka Adéla Šípová. Podle nich je novela zbytečná s ohledem na ústavní právo na život a zákonná pravidla. Senátor Jan Holásek (za Hradecký demokratický klub) namítl, že výklad práva na život se může změnit. Poukázal na to, že text doplnění je kompromisní a má širokou podporu.

Jitka Seitlová v 90' ČT24 uvedla, že před ústavním ukotvením práva nosit zbraň varovali ústavní právníci. Domnívá se, že naděje, že se Česko takto snáze ubrání snahám Evropské unie regulovat zbraně, je lichá. „Omezení zbraní může projít bez toho, že by se sáhlo na ústavu a znění, které bylo přijato,“ míní. Zdůraznila, že zákony jasně stanoví, které zbraně mohou a naopak nemohou být používány a to se novelizací Listiny základních práv a svobod nezmění.

To podpořil i ústavní právník Jan Kysela. Dal najevo, že není změně listiny nakloněn nejenom kvůli její přebytečnosti, ale i kvůli tomu, že by si ji někdo mohl vyložit tak, že rozšiřuje jeho právo na obranu. Cíl autorů novely je podle něj ten, že se „pokoušejí Evropskou unii přechytračit“. Poukázal také, že je to historicky teprve druhá novela Listiny základních práv a svobod za třicet let její platnosti.

Jitka Seitlová považuje za problematické i symbolické vyznění novely. „Jsme zatím bezpečná země. Podporovat názory, že musíme používat víc zbraně, nepovažuji za přínos pro naši zemi,“ uvedla.

Doplnění listiny nabude účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve sbírce zákonů, tedy nejdříve 1. srpna, nejpozději 1. září.

Spor s Evropskou unií

Novela vychází z petice, kterou podepsalo 102 tisíc lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici unijního opatření ale poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující.

Česko se proti kontroverzní unijní směrnici bránilo žalobou u Soudního dvora Evropské unie, ale neuspělo. Vláda proto musela předložit novelu zbraňového zákona, která regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Norma, kterou už parlament schválil, zavedla dvě nové kategorie zbraní. Platnost zbrojních průkazů zůstala desetiletá, policie bude nejméně jednou za pět let prověřovat, zda držitel průkazu splňuje zákonné, zejména zdravotní podmínky.

Vlastnit a nosit střelnou zbraň smí legálně v Česku jen ten, kdo je držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence. Výjimku tvoří zbraně, které nepodléhají registraci u policejního útvaru. Žadatel musí být mimo jiné bezúhonný, způsobilý k právním úkonům a zdravotně i odborně způsobilý, což dokládá posudky. Podle informací policejního prezidia legálně nahlášených zbraní a vydaných zbrojních průkazů v Česku v posledních letech přibývá. V roce 2016 policie evidovala 300 307 průkazů a 801 532 zbraní, loni to bylo 307 372 vydaných zbrojních průkazů a 900 087 zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rozsáhlý požár prodejny Lidl v Kladně dostali hasiči pod kontrolu

Požár prodejny Lidl v Kladně, který vypukl krátce po půlnoci, dostali hasiči pod kontrolu, zásah však pokračuje. Nikdo nebyl zraněn. Předběžná škoda činí 120 milionů korun. Hasiči vyhlásili třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu a z nedaleké ubytovny evakuovali 53 lidí. Zatím nejsou hlášeni žádní zranění.
02:38Aktualizovánopřed 3 mminutami

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 7 hhodinami

VideoKruhový objezd v Jihlavě nehodám nezabránil, jeho úprava vyjde na milion

Na kruhovém objezdu v Jihlavě, který stojí u nájezdu k dálnici D1 a kudy vede i hlavní trasa na Havlíčkův Brod, došlo za dva roky k dvaadvaceti nehodám. A to i přesto, že měl objezd v místě častých nehod dopravu zpomalit a zpřehlednit. Ředitelství silnic a dálnic nyní jako technickou prevenci navrhlo zvýšit střed křižovatky, aby nedocházelo k oslnění z protisměru. Úprava jen dva roky staré křižovatky vyjde na miliony korun.
před 7 hhodinami

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 7 hhodinami

Evropská komise dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám Agrofertu

Evropská komise (EK) dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z holdingu Agrofert z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za druhé čtvrtletí letošního roku. Svůj krok komise odůvodnila tím, že pokračuje v prověřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. O rozhodnutí EK informovala mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Eva Češpiva.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš chce drahá paliva řešit na evropské úrovni, marže zastropovat neplánuje

Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot, ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, prohlásil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce premiér řešit na evropské úrovni. Babiš podle šéfa ODS Martina Kupky mlží, protože si je vědom toho, že zastropování marží pro rafinerie prosadit nemůže.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.