Práce ve zdravotnictví je také trochu divadlo, říká herečka a sestra v záloze Markéta Hausnerová

Nahrávám video

Kdysi chtěly být zdravotními sestrami, ale pak je život odvedl jinam. V době koronavirové krize ale zamířily zpět do nemocnic. Do projektu Sestry v záloze se jich přihlásilo několik set. „Odnáším si to, že i práce ve zdravotnictví je také trochu herectví, protože ne vždycky máte náladu, ale stejně se na pacienty musíte pořád usmívat,“ říká zdravotní sestra v záloze a herečka Městského divadla v Mostě Markéta Hausnerová v pořadu Události, komentáře. Rozhovor vedl Martin Řezníček.

Jak jste se o možnosti nastoupit jako zdravotní sestra, což jste původně vystudovala, dozvěděla?
Trošku bych to poupravila, já jsem vystudovaný zdravotnický asistent, což je něco mezi ošetřovatelem a všeobecnou sestrou. Dozvěděla jsem se to přes sociální sítě, přes moji kamarádku, která se také zaregistrovala do Sester v záloze. Neváhala jsem ani minutu a přihlásila jsem se také a potom jsem nabádala i ostatní, aby se nebáli a šli do toho s námi.

Jak těžké bylo uvědomit si, že budete dělat něco, co jste sice vystudovala, ale nikdy nedělala, protože jste se potom stala herečkou?
Já jsem nad tím vlastně vůbec nepřemýšlela. Hned jsem si řekla: na co budu čekat, mám to vystudované a proč sedět doma na zadku, když můžu pomoct v takové situaci. Takže to, že jsem to tak dlouho nedělala, jsem si uvědomila až v momentě, kdy jsem se zaregistrovala a z vinohradské nemocnice mi opravdu zavolali, že můžu nastoupit. V tu chvíli jsem si uvědomila: aha, ty jsi to dlouho nedělala, co budeš dělat, jak to zvládneš?

A co jste dělala první den v nemocnici, jak to vypadalo?
První den jsem dostala uniformu, potom jsem se seznámila se sestřičkami a s tím, jak oddělení pracuje. Podívala jsem se na to, jak jsou zařazené karty v kartotéce, našla jsem si, kde najdu nástroje, když bude lékař potřebovat pomoc například při převazu nebo při péči o operační ránu.

A to jste potom i dělala, nebo jste se na to spíš jen připravovala?
První dny jsem se na to připravovala a posléze jsem to pak už samozřejmě dělala sama nebo s pomocí lékaře nebo jiné sestry, když jsem si nebyla úplně jistá.

Jak vás vzali kolegové a kolegyně?
Velmi dobře. To byl základ toho, že jsem se pak už vůbec nemusela bát, protože celý personál se vůči mně choval úplně nádherně. Myslím si, že to bylo za odměnu tam pracovat.

Jak byla řešena právní zodpovědnost, pokud byste udělala chybu a způsobila nějakou škodu, ať už na majetku, nebo na zdraví?
Tím, že to mám vystudované, tak jsem do jisté míry nesla zodpovědnost já sama, alespoň si to myslím, ale tu hlavní zodpovědnost podle mě měla vrchní sestra nebo staniční sestra toho daného oddělení.

Dají se do budoucna nějak kombinovat vaše dvě profese?
Samozřejmě, že jsem nad tím přemýšlela, ale s divadelním provozem se to dá těžko spojit dohromady, leda o divadelních prázdninách, kdy je volno. To jsem i nabízela na oddělení, že kdyby bylo potřeba v rámci nějakých dovolených sestřiček, kdyby potřebovali, tak o prázdninách jim ráda pomůžu. Ale s plným divadelním provozem v sezoně, kdy zkoušíme od pondělí do soboty, si to dovedu představit tak maximálně v neděli na dvanáctihodinovou směnu. A přece jenom, co si budeme povídat, taky bych měla jeden den ráda volno.

Chybí vám práce ve zdravotnictví? Jak vám to přirostlo k srdci?
Nad tím jsem hodně přemýšlela. Když jsem nastoupila do nemocnice, tak jsem si říkala, že jsem se konečně vrátila k tomu, co jsem šla jako první studovat, hrozně mě to naplňovalo a bylo to výborné. Ale pak se to najednou přehouplo a já už jsem si říkala, už bych se do toho divadla zase vrátila. A teď, jak jsem tam zase zpátky, tak si říkám…

Že byste šla do nemocnice?
Že bych nešla do nemocnice, že přece jenom jsem duší herečka.

Před časem jsme tady měli Barboru Mottlovou, herečku, vaši kolegyni, která vyřešila tuhle situaci tak, že nastoupila jako pokladní v samoobsluze.
Klobouk dolů.

A když jsem se jí zeptal, co si odnáší z téhle profese do té své hlavní do budoucna, tak říkala, že to byl hlavně každodenní styk s lidmi a pokora. Je tohle to, co si vy odnášíte z nemocnice na divadelní prkna?
Já si spíš odnáším to, že i ta práce ve zdravotnictví, práce zdravotní sestry je také trochu herectví, protože ne vždycky máte náladu, ne vždycky se dobře vyspíte, ne vždycky vám je dobře fyzicky nebo psychicky, ale stejně se na pacienty musíte pořád usmívat. To jsem z toho čerpala.

Také je to velká psychologie, předpokládám.
Do jisté míry určitě také.

Co na sestrách po pobytu v nemocnici obdivujete nejvíc?
Sestry jsou velmi příjemné, empatické a milé, to na nich obdivuji. A obdivuji to hlavně ve chvílích, kdy pacienti nejsou milí a vstřícní. V tu chvíli jsem si vždy říkala, že už bych se sebrala a práskla bych dveřmi. Ale sestřičky ne, ty prostě držely a za každou cenu se snažily být usměvavé, a jak to jen šlo, tomu pacientovi pomoci. Takže toho si na nich cením nejvíc, že za ty nuzné peníze, které za to dostávají, to i přesto dělají s láskou.

Nuzné peníze, byl to důvod, proč jste se té profesi nikdy nevěnovala, přestože jste ji vystudovala, nebo v tom bylo něco jiného?
Ne, já jsem vždycky chtěla dělat herectví, to bylo pro mě hlavní, ale moje maminka je zdravotní sestra a ke zdravotnictví mě tak trochu přivedla. Tak jsem si řekla, že půjdu studovat zdrávku, že to je také fajn. A pak to vyšlo a dostala jsem se na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně k výborné paní profesorce Nice Brettschneiderové, která mi dala všechno, co mi může žena jejích zkušeností předat. Kdybych se měla obracet na finanční stránku těch oborů, tak je to z bláta do louže. Spousta lidí si myslí, že herci mají spoustu peněz, že jsou finančně velmi dobře ohodnoceni, ale to vůbec není pravda. Nejenom na oblastních divadlech, ale všeobecně ta práce není dobře ohodnocená.

Jak se daří mosteckému divadlu v tuto chvíli?
Nevím, jestli jsem kompetentní na tu otázku odpovědět, ale finanční ztráty tam určitě budou a nebudou úplně malé. Ale v současné době se pomalu vracíme zpátky do režimu, takže teď jsme začali zkoušet novou pohádku Lotrando a Zubejda a první představení odehrajeme na konci června v rámci Divadelního léta na hradě Hněvín, takže zůstáváme pořád venku. Divadlo jako takové se pro diváky otevře až v září. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda schválila novelu zpřísňující podmínky dočasné ochrany Ukrajinců

Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců sněmovně. K dočasné ochraně bylo minulý týden v Česku registrováno přes 386 tisíc lidí, přičemž dávky pobíralo v březnu zhruba devadesát tisíc osob. K prodeji pardubické společnosti Explosia premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že zájem o nákup by měly tři české firmy. Zdůraznil přitom, že celá záležitost je teprve ve fázi úvah. Dalším tématem jednání vlády byla také regulace cen pohonných hmot – ta bude podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pokračovat i v červnu.
05:31Aktualizovánopřed 17 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
08:49Aktualizovánopřed 20 mminutami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová.
15:21Aktualizovánopřed 45 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
11:11Aktualizovánopřed 47 mminutami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun.
14:05Aktualizovánopřed 55 mminutami

Státní zástupce obvinil jednoho z trestně stíhaných v bitcoinové kauze z praní peněz

Detektivové rozšířili trestní stíhání u jednoho z obviněných v bitcoinové kauze. Nově je stíhaný také za legalizaci výnosů z trestné činnosti. Informoval o tom vrchní státní zástupce Radim Dragoun. V případu jsou obviněni čtyři lidé.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 1 hhodinou
Načítání...