Některé základní školy a gymnázia podle ministerstva školství nesprávně využívají peníze na nákup pokročilých digitálních pomůcek. Mezi ty patří třeba virtuální realita, 3D tiskárny nebo umělá inteligence. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce ale školám schází běžná výpočetní technika, jako jsou tablety nebo notebooky. Na nákup „high-tech“ pomůcek loni ministerstvo mezi školy rozdělilo 716 milionů korun. Při nesprávném využití jim přitom hrozí, že budou muset část peněz vrátit.
Ředitel Základní školy Chelčického v Praze Pavel Ostap vidí využití nejmodernějších technologií při výuce skepticky. „Umělá inteligence tento rok na naší škole nebude. Dvě třetiny z peněz určené na pokročilé technologie půjdou ještě do nákupu tabletů a notebooků,“ řekl.
Podle vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání z ministerstva školství Anny Stočesové Martinkové je problematické to, že základní školy a gymnázia přesně nevědí, co si za 716 milionů korun od ministerstva pořídit. „Základní zařízení měly mít školy nakoupené už z doby covidu,“ podotkla.
Jenže v některých školách jak základní vybavení, tak infrastruktura stále chybí. „Problém je hlavně v tom, že školy nejsou na proces digitalizace připravené. Rozjíždí se tam nová informatika, ale technickou stránku se ještě nepodařilo nastavit tak, aby škola měla k dispozici všechno, co mít má,“ vysvětluje prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
Navíc se podle Zajíce stává, že i když správnou digitální pomůcku škola má a zapojí ji, zjistí, že školní bezdrátová síť není na takový nápor připravená, zabrat někdy dostanou i rozvody elektřiny.
Podle ministerstva může být problém v komunikaci
Pokročilé digitální pomůcky podle Stočesové začala v minulém roce kupovat polovina českých škol. Zbytek je musí letos dohnat. Doporučení, jaké pomůcky zakoupit, najdou školy v databázi Inspiromat. Jsou tam například robotické a programovatelné pomůcky, zařízení pro rozšířenou nebo virtuální realitu, kamery, mikroskopy a čidla, 3D pera, 3D tiskárny a další.
Pro školy, které ještě potřebují základní vybavení, vytvořilo ministerstvo výjimky. Stále ale mají ze zákona povinnost použít dané peníze právě na koupi pokročilých digitálních pomůcek. Ministerstvo se obává, že to některé školy nedělají.
„Někdy se mě školy ptají, jestli si za dané peníze mohou zřídit počítačovou učebnu, ale to je omyl. Některé školy také tápou v tom, jaké pomůcky přesně pořídit. Často si koupí něco, co použijí ve dvou hodinách, a pak je to omrzí, třeba robotickou housenku, která pípá. My školám radíme, aby si pořídily dlouhodobě využitelné věci,“ řekla Stočesová. Školám, které peníze nevyužijí správně, přitom podle ní hrozí, že část prostředků budou muset vrátit.
Jak se orientovat v záplavě informací z ministerstva?
Ministerstvo také přiznává, že se informace o tom, co a jak za peníze nakoupit, nemusely dostat ke všem ředitelům. Ti je dostali datovou schránkou a prostřednictvím věstníku, a to může být problém. „Někteří ředitelé věstníky vůbec nečtou. A třeba datovou schránku na škole vybírá někdo úplně jiný a ředitel se nemusí nic dozvědět,“ upozornila Stočesová.
I ředitel ZŠ Chelčického v Praze si stěžuje na to, jak je těžké se orientovat v záplavě informací, které přichází z ministerstva do škol. „V tom toku informace prostě zaniknou. Není to v silách jednoho ředitele,“ vysvětluje.
Pomoci školám může IT Guru
Podle ministerstva má školám pomáhat skupina odborných konzultantů, takzvaných IT Guru, která zajistí, že zakoupené pomůcky budou se školou kompatibilní.
„Školy nám zavolají, že dostaly peníze a nejsou si jisté, zda vybavení, které si chtějí nakoupit, splňuje podmínky nákupu. My se domluvíme na návštěvě, případně online konzultaci. Pokud mají školy zájem o příklady využití digitálních pomůcek ve výuce, doporučíme i metodika informatiky,“ vysvětlil fungování skupiny její koordinátor Petr Polívka.
Část škol je přitom v zavádění moderních technologií velmi aktivní. Mezi takové patří třeba Základní škola Lupáčova v Praze. Její ředitel Jiří Kopecký má ve svém týmu odbornici na informační technologie a ta prý vstřícně reaguje vždy, když ji kolegové požádají o rady ohledně digitálního vzdělávání.
„Kdo chce, toho s novými technologiemi zaučí. Peníze od ministerstva na nákup pokročilých pomůcek jsme vyčerpali přesně podle pokynů,“ sdělil Kopecký.
Učitelé se bojí nejmodernějších technologií
Překážkou v zavádění nových technologií do výuky není ale jen koupě a instalace zařízení. Ostap upozorňuje i na nedostatek vyučujících. „Naši učitelé se denně musí vzdělávat v desítkách oblastí, jako je inkluze, supervize, komunikace s rodiči. Jsou přehlcení. Chybí nám IT odborníci, kteří by byli stále přítomní ve škole,“ upozornil.
Podle údajů ministerstva dostaly školy od roku 2020 celkově na podporu digitalizace dvě a půl miliardy korun. V této částce jsou zahrnuty nejen prostředky na pokročilé digitální pomůcky, ale také podpora digitalizace v mateřských školách a peníze na prevenci digitální propasti, za které mohly školy například kupovat telefony a tablety v době covidu.
Tento rok mohou dostat základní školy, gymnázia a nově i všechny střední školy na pokročilé digitální pomůcky dalších 709 milionů.
