Poslanci schválili základní parametry rozpočtu na rok 2024 se schodkem 252 miliard

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.

Opoziční hnutí ANO a SPD neuspěly s návrhy na vrácení rozpočtu vládě k přepracování. Pro schválení základních parametrů hlasovalo 87 poslanců. Koalici podpořil i nezařazený poslanec Ivo Vondrák zvolený původně za ANO. Opozice hlasovala proti. Poslanci o rozpočtu jednali zhruba 11,5 hodiny.

Návrh rozpočtu na příští rok sleduje stejně jako rozpočty na předchozí dva roky totožný cíl. Tím je snižování schodku rozpočtu i veřejných financí, udržení sociálního smíru a investiční aktivita státu, popsal ministr financí. Poukázal na to, že proti předchozím rokům platí nyní tři nové zákony, které přinášejí povinné výdaje státnímu rozpočtu.

Prvním je závazek dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu, zavedení automatické valorizace plateb za pojištěnce státu do systému zdravotního pojištění a také plat pedagogických pracovníků odpovídající 130 procentům průměrné mzdy v ekonomice.

Poukázal i na to, že v příštím roce má klesnout počet zaměstnanců placených státem o více než jedenáct tisíc. Nepůjde podle něj o hromadné výpovědi, ale o snižování počtu míst přirozenou fluktuací. Informoval, že vláda se chce zaměřit na rušení agend a duplicit.

Na důchody bude směřovat 706 miliard

Nejvyšší část výdajů rozpočtu budou opět tvořit sociální výdaje, které vzrostou proti letošnímu očekávanému číslu na 1,065 bilionu korun. Jenom výdaje na dávky důchodového pojištění se mají zvýšit o 19,4 miliardy korun. Směřovat na ně má přes 706 miliard.

Na dani z přidané hodnoty chce státní rozpočet získat téměř 387 miliard korun, na spotřebních daních téměř 159 miliard a na daních z příjmů zaměstnanců více než 122 miliard. Firmy by měly na daních z příjmů odvést 198 miliard korun. Na daních a sociálním pojištění dohromady by měli poplatníci odvést státu víc než 1,7 bilionu, popsal Stanjura.

Návrh rozpočtu počítá s růstem ekonomiky o 2,3 procenta a růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta. Na růstu spotřeby domácností by se měl podílet obnovený nárůst reálných příjmů. Průměrná míra inflace by měla klesnout z letošních 10,9 na 2,8 procenta. Vláda také očekává, že Česká národní banka začne v prvním čtvrtletí příštího roku snižovat úrokové sazby.

Okamura: Návrh skrývá řadu podvodů

Opozice rozpočet kritizovala. Šéf hnutí SPD Tomio Okamura vystoupil díky přednostnímu právu ještě před formálním zahájením úvodního kola jednání o návrhu rozpočtu. Řekl, že poslanci SPD připraví pozměňovací návrhy, které by přesměrovaly podle Okamury zbytné výdaje do oblastí, v nichž by pomohly obyvatelům a firmám.

Předseda SPD tvrdil, že návrh rozpočtu skrývá „řadu podvodů“, například když vláda nezapočítává do deficitu úvěr asi 24 miliard korun od Evropské investiční banky na dopravní infrastrukturu. Odvolával se také na výtky někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a řekl, že Fialova vláda zadluží za dobu působení Česko o polovinu víc než bývalý Babišův kabinet.

Schillerová: Příjmy jsou nadhodnoceny

Vystoupila také předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová, která se pozastavila nad zvýšením rozpočtových příjmů o 19 miliard korun proti prvotnímu srpnovému návrhu a nad škrtem 51,5 miliardy na obnovitelné zdroje a energetickou přenosovou síť, což podle ní zaplatí domácnosti, a zejména průmysl.

Schillerová v této souvislosti varovala před snížením hrubého domácího produktu. „Příjmy jsou nadhodnoceny nejméně o 7,5 miliardy korun,“ uvedla. V případě půjčky od EIB zpochybnila její dlouhodobou výhodnost ve srovnání s běžnými tržními podmínkami. Reálný schodek návrhu rozpočtu je podle ní už nyní 270 miliard. „Je to vrcholný kousek rozpočtové magie vlády Petra Fialy,“ řekla.

Stanjura se vůči výtkám Schillerové ohradil. Navrhované příjmy jsou realistické, jsou potvrzeny výborem pro rozpočtové prognózy, uvedl. Celkové plánované příjmy se příští rok zvýší podle vládního návrhu o dvanáct miliard na 1,94 bilionu korun. Celkové plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun.

Za ANO vystoupil s přednostním právem také stínový premiér Karel Havlíček, který se vedle hospodářství věnoval dopravě. „Dlouhodobý rozpočtový výhled na dopravě je v troskách,“ prohlásil. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) oponoval, že investice do dopravní infrastruktury se povedlo zachovat i v horších časech.

Někdejší ministr hospodářství a dopravy Havlíček také uvedl, že rozpočet není protiinflační, neodráží hospodářský růst a jeho hlavní úsporou je podle něj přesun výdajů na spotřebitele.

Je to jen cár papíru, kritizovala Dostálová rozpočet resortu pro místní rozvoj

Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) řekla, že rozpočet tohoto ministerstva je naprosto nereálný a je to jen cár papíru. Plánovaným výdajům podle ní neodpovídají nároky na to, co by mělo ministerstvo v příštím roce proplatit, a peníze zřejmě budou muset přitéct během roku.

Stínový ministr dopravy Martin Kolovratník (ANO) ohlásil pozměňovací návrhy, které by zvedly dotaci Státnímu fondu dopravní infrastruktury a umožnily by zvýšení slevy ve veřejné dopravě pro studenty a seniory z nynější poloviny na tři čtvrtiny.

„Zjevně hnutí ANO si neodpustí svůj populismus ani v době opozice,“ poznamenal k tomu ministr dopravy Kupka.

Nahrávám video

Nový: TOP 09 a ODS jsou rozpočtově odpovědné. Zbylé tři strany měly jiné představy

„To je šetření odpovídající politické realitě. Současná koalice je složena z pěti politických stran, a dojít k dohodě vůbec není jednoduché,“ poznamenal v Událostech, komentářích k návrhu státního rozpočtu místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09). Představoval by si výrazně nižší deficit. „Představa TOP 09 se pohybovala někde mezi 210, maximálně 230 miliardami,“ ujasnil.

„Mně je z toho smutno, vaří se ve mně krev,“ prohlásil ekonomický poradce Petr Mach (SPD). V době, kdy současná vláda skončí, zanechá nárůst státního dluhu o více než tisíc miliard, míní. „Pokud se tu mluví o tom, že je to vydřený kompromis, a že oni chtěli 210 miliard, tak kdo je ten zlý, kdo chtěl čtyři sta nebo pět set miliard?“ táže se Mach.

Někdo má prostě jiné představy, reagoval Nový. TOP 09 i ODS jsou podle něj rozpočtově odpovědné. „Ty zbylé tři strany měly (…) zkrátka jiný názor,“ prozradil.

Vláda podle Macha nemá představu o tom, kde škrtat. „Nevědí, který úřad je zbytečný, která státní agenda je zbytečná. Zbytečně platíme mnoho miliard za takzvanou inkluzi. Nebo za členství ve všech možných mezinárodních organizacích,“ myslí si.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 6 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 7 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 8 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami
Načítání...