Sněmovna v úterý schválila podobu zákonných pravidel pro výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Poslanci také přehlasovali senátní veto návrhu nového zákona, který stanoví pravidla pro činnost soudních tlumočníků a překladatelů. Šanci získal i komunistický návrh na prodloužení základní výměry dovolené pro zaměstnance.
Návrh nominačního zákona má omezit dosazování politických nominantů do takzvaných trafik ve státních a polostátních firmách. Vládní předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Uchazeči o místa ve firmách mají nově procházet až na výjimky ministerským výběrovým řízením a všichni hodnocením před vládním výborem. Jeho postavení ale bude pouze poradní. Ministr bude moci rozhodnout jinak, postoj bude muset v tom případě zdůvodnit. Vládní výbor ale bude moci zcela odmítnout kandidáty, kteří nebudou splňovat zákonné podmínky. Bude k nim patřit trestní bezúhonnost a v některých případech i bezpečnostní prověrka.
Nominační zákon se bude týkat společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železniční dopravní cesty.
Senát u poslanců uspěl s návrhem vyškrtnout z předlohy ustanovení, podle kterého by adept nesměl být ve střetu zájmů ve vztahu k funkci ve státní firmě, o níž usiluje, už ke dni podání přihlášky do výběrového řízení. Senátoři poukazovali na to, že takový požadavek by vylučoval odborníky, kteří působí v soukromé sféře ve vysokých manažerských pozicích. Jmenovaní kandidáti se ale nebudou smět dostat do střetu zájmů po celou dobu výkonu funkce ve státní firmě.
Obdobný návrh nominačního zákona byl ve hře už v minulém volebním období, sněmovna ho ale nestihla projednat. Opoziční Piráti loni předložili vlastní předlohu, kterou ale dolní komora zamítla už v úvodním kole. Obsahovala i úpravu vlastnické politiky státu.
Soudní tlumočníci a překladatelé se mají řídit samostatným zákonem
Soudní tlumočníci a překladatelé se pravděpodobně budou řídit samostatným zákonem, který upraví jejich činnost. Sněmovna v úterý přehlasovala senátní veto vládní předlohy, která stanoví jasné a přísnější podmínky pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění a umožní vyšší odměny za odvedenou práci. Návrh nyní dostane k podpisu prezident, účinný má být od roku 2021.
Norma rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. Předloha zavede právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky. Nebude tak již záležet na vůli předsedů krajských soudů.
Předloha dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi. Dosavadní tlumočníci, kteří je nesplňují, budou mít pětiletou lhůtu na to, aby si vzdělání či praxi doplnili. Tlumočníci také budou mít po čtyřech hodinách práce nárok na hodinovou přestávku, pro nepřetržitou službu si budou muset úřady najmout tlumočníky dva. Podobně jako v případě návrhu zákona o znalcích poslanci schválili nižší horní hranici postihu za nejméně závažné prohřešky. Klesne z navrhovaných 100 tisíc korun na 75 tisíc korun.
Prodlouží se zaměstnancům základní výměr dovolené?
Sněmovna dala v úterý šanci návrhu KSČM na prodloužení základní výměry dovolené pro zaměstnance z nejméně čtyř na pět týdnů. ODS a TOP 09 neprosadily v úterním prvním čtení zamítnutí novely zákoníku práce už v úvodním kole. Předlohou se nyní bude zabývat sociální a rozpočtový výbor.
V závěru úterního jednání – které se dokonce protáhlo až za 19. hodinu – prošel prvním čtením návrh poslanců ODS, aby chudší lidé, kteří spáchají tři závažné přestupky, přišli na čtvrt roku o dávky v hmotné nouzi. Sociální demokraté sice navrhovali zamítnutí předlohy, ale neuspěli. Návrh tedy míří do sociálního výboru.
Naopak návrh KDU-ČSL, který měl zvýšit důchody ženám podle počtu vychovaných dětí nebo vdovské a vdovecké penze, poslanci zamítli. Pro návrh nezvedla ruku vládní koalice ANO a ČSSD spolu s KSČM. Podle těchto stran by měly mít přednost návrhy důchodové komise. Novela, která měla také snížit povinnou dobu pojištění pro získání nároku na důchod, byla zamítnuta už v prvním kole projednávání.
Sněmovna také hlasy vládní koalice včetně KSČM zamítla opoziční návrh, aby o vydávání zajišťovacích příkazů pří vymáhání daní rozhodovaly správní soudy místo úředníků. Návrh předložily ve sněmovně loni v červenci dvě desítky poslanců z klubů ODS, TOP 09 a Starostů. Vláda s návrhem nesouhlasila a v úterý svůj nesouhlas zopakovala i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Navrhovaná změna, která reagovala na některé případy z praxe, je podle ministryně v současné době již nadbytečná.
Neuspěli ani Starostové, kteří prvním čtením neprotlačili svůj návrh na přestěhování 23 centrálních úřadů z Prahy do většiny krajských měst s výjimkou Brna.
O evropském auditu, který se týká premiéra, budou poslanci jednat ve čtvrtek
Poslanci se také dohodli, že na plénu sněmovny budou debatovat o evropském auditu k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Termín určili poslanci na čtvrtek dopoledne. Audit by podle zástupců opozice měl být také zveřejněn. Nejasná situace podle nich ohrožuje příjemce evropských dotací.
Obsah auditní zprávy nebyl zveřejněn a oficiálně nejsou známy ani výsledky. V jarní předběžné zprávě Komise konstatovala, že Babiš ve střetu zájmů je, protože má stále vliv na skupinu Agrofert, ač ji vložil do svěřenských fondů. Podle týdeníku Respekt konečná zpráva vyznívá stejně.
