Mnichovská zrada na konci září 1938 poznamenala na dlouhou dobu československý národ, jeho část se však poté aktivně zapojila do odporu proti Hitlerovi. V pořadu Události, komentáře to uvedli představitelé parlamentních politických stran.
„Tak to v historii chodí, že se někdy ocitnete v situaci, že obstojíte lépe a někdy hůře. Jde o to, jak bychom se chovali dneska, kdyby k něčemu podobnému došlo,“ prohlásil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a dodal, že kroky tehdejších politků už vrátit nejde. „Ctím historiky a většina z nich se shoduje, že vzhledem k tomu, jaké územní požadavky vznášeli Maďaři a Poláci, by to nedopadlo dobře, kdybychom se bránili,“ řekl.
Z pohledu Miroslava Kalouska (TOP 09) byla problémem absence lídra. „Edvard Beneš jím nebyl a ani nikdo jiný. A bez lídra se v takové situaci bojovat nedá. Přál bych si, aby tu byl lídr, který by lidem řekl: ‚Já s vámi buď zvítězím, anebo zemřu.‘ Sice jsme byli ušetřeni válečných obětí z přímého konfliktu, nikoliv z teroru a holokaustu. Zklamání ze zrady podlomilo morálku národa, svým způsobem až do dnešních dnů,“ konstatoval.
Pro Vojtěcha Filipa (KSČM) je důležitým momentem, že i přes pocit zrady si řada lidí našla posléze způsob, jak bránit svou vlast. „Nesouhlasím s tím, že Češi ohnuli hřbet a že nedokázali ponížení z Mnichova překonat. Ať už to byli vojáci na západní nebo východní frontě, partyzáni, nebo vězni v koncentračních táborech,“ dodal Filip.
„Zejména pro vojenské složky byly mnichovské události velkou ranou, protože byly připraveny splnit svou přísahu. Pak ale přišly fáze druhé světové války a naši vojáci, a nejen oni, sehráli významnou úlohu v boji proti fašistickému Německu,“ připomněl Štěch.
Význam systému kolektivní obrany
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) zdůraznil – při srovnávání situace tehdejšího Československa a dnešní České republiky – současné ukotvení v systému kolektivní obrany Severoatlantické aliance. „Je důležité být součástí širších celků, jakými jsou Evropská unie a NATO. Pokud jsme v Evropské unii, v takovémto celku, tak na ten se již útočí mnohem složitěji než na jednotlivý solitérní stát,“ uvedl předseda lidovců.
„Také je důležité být obklopen přáteli. Zatímco před válkou jsme byli postupně obklíčeni státy, které se stávaly více a více Československu nepřátelskými, a měli jsme samozřejmě problémy i s velkými separatistickými tendencemi na Slovensku, tak dnes jsme v úplně jiné situaci,“ podotknul Bělobrádek.
Miroslav Kalousek je přesvědčen, že na současné spojence se Praha může stoprocentně spolehnout. „Za první republiky budovala naše diplomacie systém obrany na základě bilaterálních spojeneckých smluv, teď jsme členy jedné kolektivní smlouvy v rámci NATO, což je, řekl bych, mnohem spolehlivější systém,“ uzavřel Kalousek.
