Kabinet schválil novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech podle ní zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun. Zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd.
Rozdělení se týká inkasa daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Návrh vychází z většinové dohody v Asociaci krajů, ještě ho musí schválit parlament. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) změna znamená zlepšení proti dosavadnímu systému, který beze změny platil poslední dvě desetiletí.
Kromě zvýšení podílu krajů na sdílených daních řeší novela také rozdělování peněz mezi jednotlivé regiony. Dosud se výnos daní rozděloval podle pevných podílů nastavených před bezmála dvaceti lety. Nově se budou podíly každoročně vypočítávat podle stanovených kritérií, kdy největší váhu bude mít počet obyvatel kraje.
Dále bude výpočet zohledňovat délku silnic druhých a třetích tříd, rozlohu kraje a počet obcí v něm či množství žáků a studentů jím zřizovaných škol. V případě Prahy budou z důvodu jejího specifického postavení kritéria upravená.
V Asociaci krajů ČR návrh rozdělování peněz podpořilo jedenáct regionů. Nová pravidla kritizovaly zejména Moravskoslezský a Ústecký kraj. Vedle nich bylo proti také hlavní město. Stanjura očekává, že ve sněmovně se o normu nepovede velký boj, protože ji v Asociaci krajů podpořili i hejtmani z opozičních stran. Dodal, že by bylo vhodné zákon schválit do konce roku, aby vedení krajů mohlo připravit rozpočty s ohledem na nový způsob rozdělení daní.
„Budu se snažit to zvrátit na půdě Poslanecké sněmovny. Myslím si, že ten návrh je špatný, je to politická dohoda, která jde velmi otevřeně proti Moravskoslezskému a Ústeckému kraji,“ kritizoval novelu moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO). Kraj by podle něj přišel zhruba o 800 milionů korun ročně.
Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) uvedl, že změna negativně dopadne na strukturálně postižené regiony. Podle něj se odebrání čtyřmiliardové dotace na údržbu silnic druhých a třetích tříd podepíše na hospodaření regionu. „Máme spoustu mostů, které potřebujeme opravit. Budeme to platit z rozpočtu, přitom ty peníze potřebujeme na sociální věci,“ míní Schiller.
Podle pražského radního pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) přijde město o jednu až 1,3 miliardy korun. Omezení to podle něj bude znamenat v dopravě, sociální oblasti nebo školství. Varoval, že do škol budou díky opatření primárně přijímány místní děti a na mimopražské by se nemuselo dostat.
Vláda jednala i o rekultivaci lomů
Na území zbytkových jam lomu Vršany, Dolu Nástup Tušimice a lomu Bílina by po ukončení těžby mohly vzniknout nové vodní plochy nebo fotovoltaické elektrárny. Předpokládá to analýza ministerstev životního prostředí, zemědělství a průmyslu a obchodu, kterou v úterý vzala vláda na vědomí.
Z analýzy vyplývá, že nejvýhodnějším scénářem pro lom Vršany je na ploše centrální výsypky uvažovat o výstavbě fotovoltaické elektrárny. U Dolu Nástup Tušimice a lomu Bílina je využití potenciálu do značné míry závislé na projektech, které na jejich území plánuje realizovat většinový vlastník Severočeské doly. Nejlepším scénářem u Dolu Nástup Tušimice v lokalitě Libouš je podle analýzy vznik jezera s přirozeně udržitelnou hladinou.
Projekt výstavby jezera Libouš po jednání vlády vyzdvihl i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Z vodohospodářského hlediska je to území s velkým potenciálem,“ podotkl. Podle něj by vytvoření jezera umožnilo lépe chránit území na toku Ohře pod přehradou Nechranice před povodněmi, zároveň by umožnilo lépe regulovat tok řeky v době sucha. Výborný také upozornil na relativně malé náklady na vytvoření jezera ve srovnání s připravovanými stavbami jiných přehrad v Česku.
V lomu Bílina je podle analýzy nejvýhodnějším scénářem neprůtočné jezero s přirozeně udržitelnou hladinou. Scénář stejně jako u Dolu Nástup Tušimice nebrání využití energetického a ekonomického potenciálu mimo plochu jezera.
