Český Sokol hlásí v posledních letech nárůst členské základny. Letošní všesokolský slet přilákal stovky nových členů a jejich počet tak překročil hranici 170 tisíc. Jak oslovené župy, tak i jednotlivé jednoty České televizi potvrdily, že zájem o Sokol se zvyšuje. S tímto růstem ale podle nich přicházejí i nové výzvy. Mezi největší patří omezená kapacita tělocvičen nebo nedostatek financí.
Počet členů Sokola roste už dva roky. „Nárůst zájmu je zjevný, zejména díky propagaci spojené s letošním sokolským sletem,“ říká Jana Horká z České obce sokolské.
Sokolská župa Severočeská – Novákova zaznamenala výrazné zvětšení členské základny, především během příprav na sokolské slety. „Při sletu dochází k největšímu nárůstu, v některých jednotách až o třicet procent. Na úrovni celé župy jsme zaznamenali růst členské základny přibližně o desetinu,“ popisuje starostka župy Dagmar Toncarová.
Nárůst zaznamenala i Sokolská župa Prostějovská. Tam členská základna narostla o sedm procent, což představuje více než 300 nových členů.
Za těmito „zisky“ stojí především větší zájem žen, které oslovují skladby přizpůsobené moderním trendům. „Muže je těžší do našich řad získat, protože se často věnují specifickým sportům, jako je fotbal nebo házená. Všestrannost je pro ně méně atraktivní,“ míní Svatopluk Tesárek, starosta Prostějovské župy.
Sokolská župa Severočeská – Novákova naopak zaznamenala neobvyklý nárůst mužských členů. „V Ústí nad Labem jsme získali více než dvacet mužů, kteří se zapojili do příprav na slet. Ti mladí ocenili možnost natáčení skladby před kamerou,“ uvádí Toncarová.
Chybí prostory na cvičení
S nárůstem počtu členů se však podle oslovených žup objevuje problém s kapacitou. „Prostory, které nevyužíváme pro vlastní aktivity, pronajímáme. S rostoucím zájmem o naše programy ale tato místa stále častěji využíváme sami,“ vysvětluje Toncarová. V některých jednotách se už ale kapacitní limity projevily. „Nárůst členů způsobil, že některé sportovní oddíly musí cvičit mimo sokolovny, protože prostory nestačí,“ doplňuje.
Sokolské hnutí má v Česku hluboké kořeny. Organizace byla založena v roce 1862 Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem s cílem spojit fyzické cvičení s národním uvědoměním. První všesokolský slet se konal v roce 1882 na Střeleckém ostrově v Praze a přilákal přes 700 cvičenců. Slety pravidelně připomínají význam Sokola pro českou společnost, ať už jde o podporu fyzické zdatnosti, nebo sounáležitosti.
Sokol v posledních letech prošel velkými změnami v počtu členů. Mezi lety 2014 a 2018 se jejich počet držel stabilně nad 158 tisíci, v roce 2019 ale začal klesat. Největší pokles nastal v letech 2020 a 2021, kdy sokolské aktivity výrazně omezila pandemie.
V červenci se v Praze uskutečnil sedmnáctý všesokolský slet. Na fotbalovém stadionu v pražském Edenu vystoupilo na dvacet tisíc cvičenců, jejichž vystoupení přilákalo i nové členy. „Nikdy jsem necvičila na spartakiádě, ale slyšela jsem o té atmosféře, kterou přinášejí slety. Chtěla jsem to také zažít,“ říká Hana Dobrovodská, členka TJ Sokol Čimice. K organizaci se přidala loni.
